Server iDNES.cz informuje o rozhodnutí soudkyně Terezy Jedličkové v případu šéfa extremistické strany Národní demokracie Adama B. Bartoše a jeho kolegy Ladislava Zemánka. Oba byli uznáni vinnými kvůli svým loňským výrokům nad hrobem Anežky Hrůzové v Polné. Tam zaznělo mj. to, že židovská otázka zatím nebyla uspokojivě vyřešena.

Soudkyně zatím nezveřejnila, jaký trest si zatím nepravomocně oba radikálové odnášejí. „Zatím bych se k tomu nerada vyjadřovala,“ uvedla s tím, že veřejnost se její rozhodnutí dozví, jakmile bude oznámeno všem zúčastněným.

[ctete]47281[/ctete]

Hrob Anežky Hrůzové měli Bartoš se Zemánkem navštívit v březnu 2015. Kromě místa jejího posledního odpočinku navštívili oba muži i místo, kde byla o Velikonocích v roce 1899 zavražděna. „Její smrt českýnárod semkla a naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka totiž nebyla dostatečně vyřešena,“ stálo ve vzkazu, který oba podepsali a zveřejnili na internetu.

Trestní oznámení podal brněnský radní Michal Doležal z hnutí Žít Brno. Podle něj je text antisemitistický, podněcuje rasovou nesnášenlivost a vybízí k řešení židovské otázky, což je termín spojený s holokaustem a s úmyslným a systematickým vyvražďováním Židů.

[ctete]20247[/ctete]

Anežka Hrůzová byla zavražděna 29. března 1899. Z její vraždy byl obviněn a následně i odsouzen Žid Leopold Hilsner. Ve své době kauza způsobila rozruch a zvedla velkou vlnuantisemitismu v českých zemích. Tato doba je nazývána mezi historiky hilsneriádou. Mezi několika málo zastánci Leopolda Hilsnera byl i tehdejší profesor sociologie a budoucí první Československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.