KOMENTÁŘ / Ruský neonacista Alexej Milčakov, vůdce nejznámější ruské neonacistické paramilitární bojůvky Rusič, vyzývá v médiích k vraždění zajatých Ukrajinců. Rusič je jen jednou z několika ruských (neo)nacistických organizací, které za Putina na Ukrajině vraždí Ukrajince. Tato informace zjevně unikla našim dezolátům, kteří papouškují Putinův výrok, že Ukrajina je nacistický stát.
Dezoláti s oblibou Ukrajincům říkají dle ukrajinského nacionalisty Stepana Bandery „banderovci“ a vykřikují hloupé fráze o tom, že Ukrajina je (neo)nacistický stát. Realita je taková, že skutečné neonacistické party ukrajinských fotbalových rowdies, bojůvky, stály kdysi před desetiletím u zrodu batalionu Azov. A dnes jsou dávno po smrti. „Do hry“ se dostaly v době zahájení první agrese Ruska proti Ukrajině, při útoku na Krym, Donbas a Luhansk. V době kolem roku 2014, kdy rebelující donbaští separatisté pod vedením agenta Igora Ivanoviče Strelkova (vlastním jménem Igor Vsevolodovič Girkin), kterého nyní Putin zavřel do kriminálu, vyhlásili ozbrojenou vzpouru proti ukrajinské vládě.
Separatisté de facto začali občanskou válku a vzápětí je přijeli podpořit vojáci Ruské federace. Vladimir Putin tehdy uváděl, že tam ruští vojáci jeli o dovolené. Vedle jiné dovolenkové výbavy si vzali s sebou i ruské tanky a ukrajinská armáda v té době nebyla příliš bojeschopná. Ještě se nezbavila sovětského dědictví. Tehdy skutečně za Ukrajinu bojovali ukrajinští náckové, parta vzešlá z rowdies z „Pravého sektoru“, party neonacistů z řad fotbalových fanoušků. Od té doby ale jednak zakladatelé tohoto batalionu většinou padli v boji, jednak zbylé muže batalionu Azov převzala ukrajinská armáda a vojáky v něm sloužící zcivilizovala. Takže na jejich neonacistickou minulost ukazuje už jen staré tetování. Neonacisté bojující na ruské straně, ruští ultranacionalisté a ruští nacisté, jsou ale žhavou současností. Na ruské straně bojují v duchu svého nacistického přesvědčení – chovají se jako bestie – a svou inspiraci Adolfem Hitlerem a německým nacismem nijak neskrývají. Nejde o jedinou partu.
Rusič
„Ukrajinské zajatce jsem nikdy nebral, ale hned jsem je zabíjel,“ řekl Alexej Milčakov, vůdce nejznámější ruské neonacistické paramilitární bojůvky Rusič ruskému propagandistovi Stasu Vasiljevovi. Na síti X na to západní publikum upozornil Anton Geraščenko, exporadce ukrajinského ministerstva vnitra. A dodal, že Milčakov je známý mučením a vraždami ukrajinských zajatců. S tím, že se neonacista s mrtvými těly fotografuje. U nás na Milčakovův nový rozhovor upozornil server iDnes.cz. Už v roce 2020 upozornil Denis Kazansky na síti X na jeho videorozhovor: „Ruský nacista Alexej Milčakov, který v roce 2014 bojoval na straně LPR, vypráví o tom, jak usekl uši ukrajinským vojákům a dostal se do pachu spáleného lidského masa. V Rusku se tomu říká ‚antifašista‘ a ‚obránce Donbasu‘.“
Skupina Rusič formálně vznikla v roce 2014 v Petrohradě. Znakem Rusiče je rasisty mezinárodně používaný znak valknut – symbol tří propletených trojúhelníků. Následně se zapojila do bojů na Donbasu jako profesionální výpomoc separatistů. Později skupina Rusič bojovala na ruské straně v Sýrii. Podle německé rozvědky bojovali tito neonacisté i při druhém napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2022. Skupina byla propojená s wagnerovci.
Na Ukrajině byly jejich úkolem nejen běžné bojové, ale také sabotážní akce. Subverze. Její členové otevřeně hlásají „nadřazenost bílé rasy“ a používají vlajky a symboly nacistického Německa. Fotí se s hákovými kříži. A jejich „bojová“ činnost na Ukrajině často spočívala v mučení a vraždění zajatých ukrajinských vojáků i civilistů. Například obětem vyřezávali do těl hákové kříže. Loni v září ve Finsku zatkli jednoho z vůdců Rusiče Jana Petrovského. Je obviněn z terorismu v Luhanské a Doněcké oblasti v letech 2014 a 2015.
Skupina Rusič pak vyhlásila jakousi „bojovou stávku“, aby dosáhla toho, že Rusko Petrovského vymění za ukrajinské zajatce. Rusič je mimo jiné vyšetřován Mezinárodním trestním soudem v Haagu pro válečné zločiny na Ukrajině. Rusič ale není sám.
Ruská císařská legie
Toto (neo)nacistické uskupení má paramilitární sekci – jmenuje se Ruská imperiální legie. Vůdcem je Denis Garijev. Založil ji v roce 2020 a více než na Hitlerův nacismus navazuje na ruský ultranacionalismus. Hlásí se k myšlence obnovení ruské monarchie a návratu cara z rodu Romanovců, který vládl Velké Rusi do bolševické revoluce 1917. Podle německé tajné služby BND 24. února 2022 – ten den Rusko zaútočilo na Ukrajinu – Garijev na Telegram napsal: „Bezpochyby jsme pro likvidaci separatistického útvaru Ukrajina.“ Také výcvikové středisko těchto (neo)nacistů Partisan u Petrohradu nabíralo dobrovolníky pro válku na Ukrajině. V tomto středisku se již před několika lety cvičili i němečtí extremisté – neonacisté.
Garijevova pobočná organizace s názvem Záložní oddíl pracovala pro ruské ministerstvo vnitra, federální bezpečnostní služby a federální ochranné služby. Objem zakázek na bezpečnostní služby podle BND činil mnoho milionů. Skupina i její vůdce jsou na sankčním seznamu USA.
A další v řadě…
Bakalářská práce „Ruská extrémní pravice – současné podoby a pozice v současném režimu“ Karoliny Slaninové není veselé čtení. Cituji z ní: „První úroveň tvoří hnutí, která operují na oficiální politické scéně a charakterizují ji ultrapravicové politické strany. Následují ve společnosti hojně zastoupená a mnohdy vlivná extremistická hnutí či organizace. Na pomyslném chvostu z hlediska organizace a ideologie jsou ultrapravicové subkultury – skinheadi a jiná mládežnická uskupení. V ruském prostředí existuje mnoho neregistrovaných politických stran. Příkladem může být Novaja sila, Nacionalno-děržavnaja partija Rassiji nebo Narodnyj sojuz. Federální seznam extremistických organizací nyní (2012) obsahuje 28 sdružení, nepočítaje 19 teroristických, která jsou soudem zakázaná.
Řada organizací vzniká kolem výrazných osobností. Příkladem může být Alexandr Bělov alias Alexandr Potkin, který dal se svou tezí „za veškeré zlo mohou imigranti“ vzniknout mohutné organizaci s názvem Hnutí proti nelegální imigraci (DPNI). Výraznou postavou, kolem které se zrodil Ruský celonárodní svaz (RONS), je bývalý poslanec Státní dumy Igor Artemov. Známý rasisticky orientovaný publicista a spisovatel Konstantin Krylov zase založil Ruské společenské hnutí (ROD). Často také na počátku stojí časopisy, noviny a další tisk. Do tohoto scénáře zapadá hnutí Ruský obraz (RO), které vzniklo ze stejnojmenného časopisu. Pokud bychom se zaměřili na méně organizované skupiny, zmínila bych například Ruské nacionálně osvobozenecké hnutí (RNOD), jehož členové se spíše soustředí kolem novin RNOD s názvem Ruská pravda.“
Normální ruský jev
Neonacismus je v Rusku v podstatě normálním běžným jevem a členové řady (neo)nacistických bojůvek bojují na Ukrajině, účastní se ruské vojenské agrese – mnozí už od roku 2014. A je to plně pochopitelné – ostatně proto opakovaně v textu užívám tvar (neo)nacismus. Je totiž sporné, zda jde o neonacismus – formu ultrapravicového extremismu, která nemá oporu ve státním zřízení –, nebo o normální nacismus. Protože oficiální stanoviska Putinova Ruska jsou ultranacionalistická, násilná, nadřazená k jiným národům a je jen těžké rozlišit, zda se ještě jedná o extrémní polohu nacionalismu, anebo o normální nacismus – jenom ruský, ne německý. To je však jen hra se slovy. Důležité je to, že (neo)nacisté jsou významnou složkou ruské agrese proti Ukrajině a že oficiální politika Ruské federace a postoje a stanoviska (neo)nacistických tlup jsou v podstatě identické.
Ne Ukrajina – Rusko je nacistický stát. Včetně zločinné agrese, která je průvodním zjevem nacistické ideologie už od dob Hitlerova nacismu.