Vážně nepotřebujeme ve frakci handlíře, který poslední dva roky přes Ukrajinu vydírá zbytek Evropské unie, vzkázala europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). Reagovala tak na slova maďarského premiéra Viktora Orbána, který se nechal slyšet, že jeho strana Fidesz po červnových eurovolbách vstoupí do frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde jsou aktuálně také europoslanci za občanské demokraty. Podle Vrecionové nemá Orbán s hodnotami ECR nic společného.
„Fidesz do ECR nepatří a je to pro mne i mnoho z nás ve frakci naprosto vyloučené. Vážně nepotřebujeme ve frakci handlíře, který poslední dva roky přes Ukrajinu vydírá zbytek EU. Orbán nemá s hodnotami ECR nic společného,“ napsala na sociální síti X europoslankyně Veronika Vracionová.
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že jeho strana Fidesz zamíří po červnových eurovolbách do frakce ECR, jejíž celoevropskou lídryní je italská premiérka Giorgia Meloniová. „Odpověď je ano. Jsme připravení a vstoupíme k evropským konzervativcům,“ prohlásil Orbán před italskými novináři na tiskové konferenci v Bruselu po summitu EU s tím, že o tom s Meloniovou mluvil. Šéfka italské vlády rozhovor s Orbánem na toto téma nepopřela, v prohlášení však byla opatrnější. Podle ní se vše uvidí až po volbách.
„Pokud někdo mohl dát Orbánovi příslib členství v ECR, mohla to být jedině Meloniová,“ řekl serveru Aktuálně.cz zdroj z evropské politiky. „Jak ji znám, tak to zaznělo – pokud vůbec – ve smyslu ‚Viktore, ty chceš k nám, ale když se budeš takhle chovat, nikdy se to nestane‘,“ měl dodat mimo záznam.
Orbán čelí dlouhodobě kritice kvůli přístupu k Rusku a Ukrajině. Loni v prosinci maďarský premiér zablokoval balík dlouhodobé finanční pomoci napadené Ukrajině ve výši 50 miliard eur, tedy asi 1,2 bilionu korun. Na vrcholné schůzce EU v minulém týdnu se však nakonec na balíčku celá sedmadvacítka včetně Maďarska shodla bezprostředně po oficiálním zahájení jednání.
Orbán označil své rozhodnutí dále neblokovat poskytnutí finanční pomoci Ukrajině za vítězství. Ve videu na facebooku pak vzkázal, že dostal záruky, že peníze, které byly kvůli zmrazení některých fondů odepřeny Budapešti, neskončí na Ukrajině.
V pondělí pak poslanci maďarské vládnoucí strany Fidesz podle očekávání nepřišli na mimořádnou schůzi parlamentu, o jejíž konání před několika dny kvůli ratifikaci vstupu Švédska do NATO požádala opozice. Hlasování se tak nekonalo.
Zástupci parlamentního klubu strany premiéra Orbána ještě před začátkem schůze dali najevo, že chtějí, aby se o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance hlasovalo až na řádné schůzi parlamentu. Ta se uskuteční po zimní přestávce koncem února. Zástupci Fideszu chtějí, aby do té doby Budapešť navštívil švédský premiér Ulf Kristersson.
Maďarsko je poslední zemí Severoatlantické aliance, která rozšíření o Švédsko ještě neschválila. Podmínkou pro vstup skandinávské země do NATO je souhlas všech členů. Minulý měsíc ho po dlouhých politických průtazích dalo Turecko.