Kdo si myslel, že způsob a důvod odvolání Jana Blatného už nepatří do politiky vyspělého státu, musí se připravit na to, že nás čekají ještě horší věci. Miloš Zeman a Andrej Babiš už nemají ani špetku slušnosti, aby se alespoň přetvařovali, že jim záleží na občanech ČR. Odstranění ministra zdravotnictví, který neposlouchal na slovo, je však teprve začátkem toho, co se bude v naší zemi před volbami a zřejmě i po nich dít.

Nezvládnutá pandemie koronaviru je, zdá se, to nejlepší, co mohlo prezidenta České republiky potkat. Zničehonic se mu totiž do rukou dostala moc, kterou postupně ztrácel, a navíc se začalo ukazovat, že by se po parlamentních volbách mohl stát jediným škůdcem v ústavní funkci.

Současná situace ovšem Zemanovi přihrála do rukou karty, s nimiž dlouho nehrál. Najednou zase rozhoduje o osudu naší země, přičemž poslušně plní pokyny, které mu dlouhodobě připravují v Kremlu. Jakkoliv se zdálo, že už do konce mandátu současné hlavy státu dokážeme tlaku Ruska a Číny odolat, vše je jinak.

Vděčit za to do určit míry můžeme celosvětovému zdravotnímu nebezpečí, lépe řečeno jeho nezvládnutí ze strany naší vlády. Právě nezodpovědné a amatérské jednání Babišova kabinetu totiž otevřelo možnosti pro existence, které hledí prioritně na své vlastní zájmy.

Tou nejvýraznější se zcela nepřekvapivě prezident Zeman. O jeho existenci nebylo dlouho moc slyšet, ale jakmile se ve hře objevilo téma “Rusko a jak mu posloužit”, hned se přihlásil o slovo. Nejprve sice jen naznačil, že by se mu líbilo, kdyby byli dva ministři vyměněni, ale později přešel k činům.

Nejprve ovšem konali jiní. Sotva by si někdo mohl myslet, že se zničehonic multiministr Karel Havlíček rozhodl, že vrátí do hry o dostavbu Dukovan ruský Rosatom. Impuls zjevně přišel od komunistů, kteří za “službičku” zvedli ruku pro poslední prodloužení nouzového stavu. Stejně tak se nedá vyloučit, že lobboval i Pražský hrad. 

Jestli se v tomto momentě dá pouze spekulovat, u dalšího výrazného vzkazu do Kremlu je Zemanova role neoddiskutovatelná. Sám prezident už ji totiž ani nezastírá a jasně prohlásil, že pro vakcínu Sputnik V je třeba připravit přátelské prostředí. 

Sám naočkován Pfeizerem totiž nemá s neschválenou očkovací látkou problém. Navíc si dobře uvědomuje, že po čase, kdy do Moskvy nemohl poslat žádný pozitivní raport, má nyní šanci. Jestli přitom bude muset odstavit ministry zdravotnictví, zahraničí nebo šéfku Národního ústavu pro kontrolu léčiv, je mu jedno.

Zatím se zdá, že by mohlo stačit pouze odvolání Jana Blatného a instalace nového ministra Petra Arenbergera. Ten se hned v den svého jmenování vyjádřil o Sputniku podle Zemanových představ, takže na Hradě zavládla spokojenost.

Jakou roli ovšem v celé nechutné šarádě hraje Andrej Babiš? Zdá se, že tentokrát premiér zahrál podle prezidentových not. Sám předseda vlády totiž nikdy nebyl tím, kdo by nějak oslavoval Rusko nebo přehnaně konal v jeho zájmu. Nyní si ovšem dobře uvědomil rozdělení zahraniční politiky, o němž před časem mluvit. “Pan prezident má východ, já západ,” řekl Babiš.

To se nyní ukazuje jako jedno z mála tvrzení, v nichž ministerský předseda nelhal. Co však má z toho, že zase po čase poslechne rozkaz od prezidenta? Jednoznačně jde o nějakou formu Zemanovy podpory před volbami a také hned po nich, kdy se bude sestavovat vláda.

Určitě se ovšem nejedná o věci, které bychom mohli označit jako férové. Takové letošní předvolební období nebude. Dá se dokonce spekulovat o tom, že větší špínu, než nás nadcházejících pár měsíců čeká, jsme ještě na politické scéně neviděli.

Andrej Babiš nehraje v rukavičkách, navíc v momentě, kdy mu hrozí neúspěch, bude ještě agresivnější. Proto je nyní důležitá třeba role médií. Obzvlášť nezávislost České televize, na niž ve skrytu pandemické krize útočí někteří její radní a také přístup TV Nova. Nikdo totiž neví, jak se bude nejsledovanější televize chovat v momentě, kdy už její směr neurčuje Petr Kellner.

Bude to boj. Boj o demokracii, svobodu médií, zahraniční politiku i ochranu Ústavy. Zjednodušeně řečeno, půjde o bitvu proti Zemanovi s Babišem, kteří znovu jasně ukázali, že by rádi diktovali, jak máme žít, aby z toho oni měli prospěch.