Poslanecká sněmovna má brzy schvalovat v prvním čtení novelu občanského zákoníku z pera ministerstva spravedlnosti, která mimo jiné výslovně zakotvuje zásadu nepřijatelnosti tělesného trestání dětí. Návrh na začátku června podpořila vláda. Proti tělesnému trestání se zároveň staví i lidskoprávní organizace, petici za „dětství bez násilí“ podpořilo už přes 10 tisíc lidí.
K zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí přistoupilo ministerstvo kvůli požadavkům Evropského výboru pro sociální práva. Rodiče nečekají za fyzické usměrnění dítěte nové postihy. S uzákoněním nepřípustnosti bití dětí počítá také plán prevence domácího násilí s opatřeními do roku 2026.
„Cílem není trestat rodiče, ale podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků než tělesných trestů,“ uvádí návrh. V důvodové zprávě stojí, že „současná legislativa toleruje přiměřené tresty na dětech, ale výklad toho, co je přiměřené, je naprosto subjektivní“.
Nyní je v občanském zákoníku uvedeno, že „výchovné prostředky lze použít pouze v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte“. Podle novely by za tím mělo být uvedeno, že „platí, že lidské důstojnosti dítěte se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání nebo jiné ponižující opatření“.
Novelu mají na programu schůze poslanci, dostat by se k ní mohli ještě tento týden. Změny by mohly být účinné už od 1. ledna příštího roku.
Proti úpravě se ale objevily různé námitky, například Nejvyšší soud považuje podle Seznam Zpráv zakotvování absolutní nepřijatelnosti tělesného trestání dětí za „absurdní řešení“. Smysl podle něj nedává ani forma deklarace, která ale není zákazem a nemá sankci.
Podobná deklarace už však v občanském zákoníku je, a to sice, že „manželé jsou si věrni“. Upozornila na to i poslankyně Barbora Urbanová (STAN).
Změnu naopak podporuje řada organizací, například Centrum Locika. To v kampani Dětství bez násilí usiluje o to, aby v rodině ani jinde nebylo tolerováno týrání, zanedbávání, zneužívání či jiné formy násilí včetně jakýchkoli tělesných trestů. Podle jeho dat za posledních 8 let zemřelo v rodinách na následky násilí 44 dětí, 799 jich mělo trvalé zdravotní následky, přes 15 tisíc potřebovalo péči psychologa a 3229 dětí skončilo z důvodu násilí v rodině v ústavní péči.
Výzvu organizace, která obsahuje právě i ukotvení nepřijatelnosti tělesných trestů v občanském zákoníku, už podepsalo přes 10 tisíc lidí.
Fyzické tresty jsou podle mezinárodního serveru na podporu ukončení fyzického trestání právně zakázány v 65 zemích a dalších 27 zemí deklarovalo, že se k nim připojí a také uzákoní nepřijatelnost fyzických trestů ve školách, v domácím prostředí, v institucích nebo zařízeních denní péče. Česká republika se zavázala ukotvit tato opatření v zákoně v roce 2007, ale dosud se tak nestalo.
Fyzické tresty přitom podle studií mají negativní dopad na vývoj člověka. Podle výzkumu odborníků z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice navíc tento typ trestu mezi Čechy převládá.