Klára Šimáčková Laurenčíková FOTO: Rijdkfna / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: Rijdkfna / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková považuje výroky místostarostky Ostravy-Přívozu Aleny Pataky (za ANO) o jiné genetické výbavě romských dětí za nepřípustné a urážející. Přičítat školní neúspěch romských školáků jejich etnicitě či předurčenosti je podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové nepřijatelné a neetické. Obě zmocněnkyně ČTK sdělily, že by znevýhodněné děti měly dostat místo segregování podporu a desegregace se české společnosti vyplatí i ekonomicky. Reagovaly tak na rozhovor, který Pataky poskytla lokálnímu serveru Okraj.cz.
Pataky o segregaci ve školství v jejím obvodu o Romech mimo jiné řekla, že „jejich mentalita se od 13. století nezměnila, protože jsou geneticky vybaveni úplně jinak“, nemají cíl se vzdělávat a přetrvává u nich kočovnictví. Uvedla, že po přeřazení do nesegregovaných škol by romští školáci tempo nezvládli a zajištění školního autobusu pro rozvoz by bylo drahé.
„Jakékoliv výroky, které romské děti nálepkují a na základě jejich etnicity určují, že by měly mít nižší potenciál dosáhnout na dobré vzdělání a naplnit svoje profesní sny, jsou z mého pohledu neetické a nepřijatelné. Výroky o nějaké předurčenosti jedné skupiny být trvale úspěšný, nebo neúspěšný prohlubují příkopy a neporozumění ve společnosti,“ řekla ČTK Šimáčková Laurenčíková. Zdůraznila, že všechny děti mají stejná práva.
Podle zmocněnkyně Fukové řada Romů neměla možnost chodit do jiných než zvláštních či segregovaných škol, situace se ale pomalu mění. „Výroky paní místostarostky jsou nepřípustné, urážející a nepochopitelné. Čekala bych větší snahu o pochopení hloubky problémů a překážek ve vzdělávání, kterým čelí romští žáci a žákyně. Vážně si někdo myslí, že dlouhodobé nerovné zacházení je výsledkem genetické podmíněnosti? Romové se v některých školách necítí být přijímání. Musí čelit stereotypům a předsudkům některých učitelů, spolužáků a dalších,“ sdělila ČTK Fuková.
Šimáčková Laurenčíková podotkla, že školní výsledky dětí silně ovlivňuje prostředí, v jakém vyrůstají. Školáci z takzvaných vyloučených lokalit z chudých rodin potřebují větší podporu ve školce, na základní i střední škole. „Úvahy, že je ke všem potřeba přistupovat stejně bez ohledu na handicap či znevýhodnění, se prokázaly už dávno jako liché. Pokud bychom se touto optikou dívali na podporu dětí na vozíčku, připadalo by nám zcela jistě absurdní chtít po nich stejné výkony a nepracovat s tím, že potřebují pro zvládnutí speciální pomůcky,“ uvedla zmocněnkyně.
Podle ní je potřeba, aby se školní systém přizpůsobil dětem, ne ony systému. Učit by se měly efektivně svým tempem, zažít by měly ve škole úspěch i přijetí. Vedle pozitivního a individuálního přístupu zmínila i dopravu do škol či obědy a kroužky zdarma.
Výrok místostarostky se nelíbil ani šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi. „Vůbec nechápu, jak něco takového může kdokoliv říct, a plně chápu, že se to řady lidí dotklo,“ reagoval na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Podle serveru Desegregace.cz výzkumné společnosti PAQ Research ve školním roce 2020/2021 tvořily romské děti ve 136 základních školách víc než 34 procent žáků. V 77 školách přestavovaly přes polovinu osazenstva, v 32 školách přes 75 procent a v 17 pak přes 90 procent.
Podle ombudsmanových údajů zhruba 12 procent z 35 000 romských školáků a školaček mělo výuku v takzvaných zvláštních školách či třídách pro děti s lehkým mentálním postižením. Z neromských dětí to bylo 1,3 procenta. Evropský soud pro lidská práva už v roce 2007 odsoudil ČR za to, že přeřazením 18 romských dětí do zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je. Inkluze – tedy začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných tříd – odstartovala v Česku v září 2016.
