Na ruském internetu koluje takzvané memorandum s radami pro manželky účastníků války na Ukrajině. Radí jim, co a jak mají svým manželům říkat a jak je podpořit v obtížných situacích. Ruský deník Gazeta.ru hovořil s jeho autorem o problémech vojáků, kteří se vrátili z války.

Pro válku na Ukrajině Gazeta.ru důsledně používá oficiální a povinné označení „speciální vojenská operace“ (SVO).

„Memorandum“ připravily tři ruské autonomní neziskové organizace: „Cenim Žizň“, „Soratnik“ a „GaGaRa“. Dokument je zatím distribuován online prostřednictvím charitativních organizací v Tatarstánu a Čeljabinské oblasti, tištěná verze je distribuována vojákům ve válečné zóně a propagována prostřednictvím republikové psychiatrické nemocnice v Tatarstánu.

„V budoucnu plánujeme naši pamětní zprávu distribuovat také prostřednictvím Ruské akademie věd a Moskevské státní univerzity v Moskvě,“ uvedl pro Gazeta.ru Ilnar Zinnatullin, vedoucí charitativní organizace Cenim Žizň.

Podle něj odborníci před sepsáním memoranda vytvořili v Tatarstánu focus groups, do kterých byly zapojeny i manželky vojáků.

„Pravidla vycházela z jejich zkušeností z komunikace se svými blízkými a z mých zkušeností ze služby v SVO, z komunikace s kolegy a kolegyněmi,“ vysvětlil autor memoranda.

„Vašim manželům trvalo, než se adaptovali na vojenské prostředí, a zpětná adaptace na civilní život také není rychlá… Psychika potřebuje vykonat značnou práci, aby se vrátila zpět do ‚mírových kolejí‘,“ píše se v oběžníku.

Po tomto úvodu autoři vyjmenovávají 12 pravidel, která ženám pomohou v komunikaci s navrátivšími se blízkými.

Odborníci doporučují zejména naslouchat manželovi, podporovat jeho koníčky, snažit se ho chránit před konflikty a připojit se k rodinným záležitostem.

„Dejte mu čas, aby se znovu seznámil s domovem, rodinou, dětmi. Snažte se mu dát prostor, aby mohl věci prožívat, ale nenechávejte ho úplně samotného. Snažte se mu dát pocítit, že jste tu pro něj a jste připraveni mu poskytnout emocionální podporu, pokud ji bude potřebovat,“ radí list.

Manželkám se doporučuje, aby věnovaly pozornost i nejmenším známkám podráždění a změnily téma rozhovoru. „Pokud cítíte, že nedokážete ovládnout své negativní emoce, správně to s ním proberte, vyhledejte pomoc blízkých nebo psychologa,“ píše se ve zprávě.

Samostatný oddíl je věnován výčtu činností, kterých by se manželky měly zdržet. Například nepřistupovat k manželovi prudce nebo zezadu, nežádat ho, aby vyprávěl o vojenské službě, nekritizovat ho.

„Může spát v šatech a botách, zvýšit zabezpečení dvora, dát mříže do devátého patra… Za tím se skrývá potřeba bezpečnosti, která se během bojů vytratila. Podpořte ho,“ doporučují autoři.

„Morálně je to pro všechny velmi těžké. Člověk si myslí, že bude sám, protože je malá šance, že se něco stane. Stačí, když vidím svého manžela na videu, a začnu brečet. Ale když vidí slzy on, je to pro něj ještě těžší,“ řekla pro Gazeta.ru Alena Puzinovová, manželka vojáka z Uljanovska.

Jak mladá žena říká, když její manžel přijede na dovolenou, snaží se ho odvést od traumatizujících témat domácími pracemi a citově ho podporovat.

Na sociálních sítích ale existuje řada chatů a skupin věnovaných válce, kde ženy dávají najevo svou bezradnost.

„Kdykoli může křičet, urážet. Když mu zavolám, zvedne to a zeptá se ‚co chceš?‘. Samozřejmě ne vždy je to tak, ale stává se to. Často, když pije, silně slovně uráží. A já pak brečím. Snažím se nad tím vším přivírat oči. Všechny ty urážky, ponižování, nechci mu lézt na nervy, protože to tam nemá jednoduché. Říkám mu, že ho mám ráda, že mi chybí, a on jako by mě neslyšel. Ale strašně to bolí. Proč se milovaný člověk takhle chová?“ píše se v jednom z příspěvků v tematické skupině na síti VKontakte.

V komentářích se mnozí přiznávají, že se ocitli v podobné situaci. Navrátilci z fronty mohou nesnášet fyzické kontakty, toužit po alkoholu, mít sklony k agresivním formám sexu a „otupělost citů“. V takových případech se doporučuje konzultovat specialisty.

Sergej Martynov, vedoucí Mezinárodního institutu psychosomatického zdraví, se domnívá, že prakticky každý, kdo se vrátil ze „speciální operace“, potřebuje odborné poradenství. „Jestliže posttraumatický stresový syndrom (PTSD) je přítomen asi u čtyř procent navrácených bojovníků, další poruchy a důvody pro psychologickou pomoc se vyskytují u osmi z deseti.“

Projevuje se také zesílení vlastností, které měl jedinec už před odchodem do války.

„Člověk byl úzkostný a po návratu z války se stává ještě úzkostnějším. Byl náchylný k depresím a stal se ještě depresivnějším. Byl vznětlivý, rád se pral – vrátí se a nesnese vůbec nic, na všechno má vztek. A to je vážné. To je případ většiny těch, kteří se vrátili ze SVO,“ říká Martynov.

Nedostatečná informovanost je podle Martynova hlavním problémem při adaptaci na klidný život.

„Většina chlapů, se kterými jsem se setkal, je z malých měst, z vesnic, kde je úroveň platů nižší a povědomí o možnostech psychoterapie je také menší, a to jak u vojáků, tak u jejich příbuzných. Moderní psychoterapeutické nástroje umožňují řešit i ty nejsložitější problémy. Hlavní je, aby o nich lidé věděli a nebáli se vyhledat pomoc,“ tvrdí odborník.

Ještě větší problémy bývají s těmi, kteří odešli do války z trestaneckých táborů. Za podpis smlouvy s armádou a odsloužený čas na frontě pak dostali milost. Po návratu do civilu ale pokračují v páchání zločinů.

V Permském kraji se například vyšetřuje vražda 27leté Jekatěriny Serebrennikovové a její sedmileté dcery Nasti. Jejich těla byla nalezena 29. srpna ve městě Čusovoj. Podezřelým je 28letý Artem Bučin – bývalý vězeň, který se vrátil z války na Ukrajině. Ten byl omilostněn z vraždy zdravotní sestry, po které zůstalo malé dítě.

K první vraždě došlo v srpnu 2022. Artem Bučin tehdy dívku znásilnil, načež ji udeřil kamenem do hlavy. V únoru 2023 byl odsouzen na 20 let do kolonie s přísným režimem. V listopadu 2023 se Bučin z války vrátil do regionu se zraněním a přestal vyplácet odškodné.

Nyní vyšlo najevo, že pravděpodobně opět zabil i novou přítelkyni. Jak píše telegramový kanál „Perm 36.6. Proti válce“, zavražděná s ním údajně žila poslední čtyři roky. Dívku uškrtil a její mrtvolu přikryl dekou.