Danuše Nerudová FOTO: Štěpán Neubauer / se souhlasem
FOTO: Štěpán Neubauer / se souhlasem
Ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová ve čtvrtek oznámila, že hodlá kandidovat do Evropského parlamentu. Ucházet se bude o pozici lídryně na kandidátce hnutí STAN. Nerudová své rozhodnutí zveřejnila na sociální síti X. Ve čtvrtek odpoledne by mělo bývalou prezidentskou kandidátku spolu s místopředsedou hnutí Janem Farským jako dva lídry do eurovoleb nominovat předsednictvo STAN.
„Budu kandidovat do Evropského parlamentu. Čekají nás volby, které ovlivní budoucnost nás i Evropy. Cítím zodpovědnost vůči všem, kteří mi dali hlas v prezidentské volbě a chtěli změnu. Populismu se musíme znovu postavit a nabídnout mu alternativu!“ oznámila Nerudová.
Nerudová připomněla společnou nevídanou vlnu nadšení, kterou společně se svými podporovateli vyvolala v prezidentských volbách. „Ve druhém kole jsme bezprecedentní podporou dosáhli, že Andrej Babiš nebyl zvolen prezidentem. Populisté se ale nevzdávají a chtějí si opět podmanit naši zemi za každou cenu. Kvůli našim dětem jim to nesmíme dovolit. Je čas je znovu zastavit,“ uvedla a dodala, že jsme součástí Evropy a její úspěch je i naším úspěchem.
Neruudová má jasnou vizi, jakou Evropskou unii a naši zemi chce. „Chci zemi, kde zvládneme velké výzvy. Ať už jde o smysluplné zvládnutí klimatické změny, reformu vzdělávacího systému či přeměnu naší země v moderní ekonomiku, která bude stát na inovacích, moderních technologiích a dá šanci uspět českým firmám, podnikatelům i zaměstnancům,“ přiblížila svůj postoj. Chce zemi, která pochopí a využije výhody členství v Evropské unii naplno.
Zároveň se obrátila na mladé, kterým by do Evropské unie ráda otevřela dveře. „Vy jste naší nadějí a já chci pomoci dostat váš hlas do Evropy,“ uvedla s přáním, aby mladí vnímali Evropu jako šanci ke splnění svých snů.
S hnutím STAN má ekonomka podle svých slov společnou celou řadu témat – od ochrany přírody přes podporu venkova až po rovná práva pro všechny. „Hnutí staví na důležitém kontaktu politiků s realitou života lidí v regionech a nabízí odborníky, kteří se nebojí tvrdé práce. Jejich proevropská politika navíc stojí na hodnotách, které mi jsou blízké,“ popsala s tím, že stejně jako ona vnímají Evropskou unii jako nejúspěšnější společný projekt na našem kontinentu od druhé světové války, přičemž si ale zároveň uvědomují, že Evropská unie a její instituce potřebují reformy. „Věřím, že společně připravíme evropský program, který posune naši zemi a Unii dopředu,“ dodala.
Předseda hnutí a ministr vnitra Vít Rakušan rozhodnutí Nerudové přivítal. „Oceňuji, že profesorka Nerudová nepodlehla vábení dál tříštit liberální proevropské demokratické síly například založením vlastní strany a namísto toho chce tyhle hlasy sjednocovat. Její rozhodnutí ucházet se o nominaci na kandidátku STAN mě osobně hodně těší,“ okomentoval s tím, že podle něj může Starostům pomoci vybudovat přesvědčivou a sebevědomou evropskou kandidátku lidí, kteří mají ambici spoluurčovat budoucnost Evropy, ne si přihrávat “malou domů” nebo si z EU udělat strašáka pro sbírání falešně národoveckých bodů.
Vít Rakušan společně jako lídra kandidátky vedle Nerudové podpořil také Jana Farského. „Nebudu zastírat, že by se mi varianta jeho jako našeho lídra líbila. Volby připravuje výborně, má obrovskou znalost problematiky, a pokud by on sám snad váhal, budu ho přesvědčovat, ať to zkusí,“ komentoval pro iRozhlas. Farský se k této možnosti vyjádřil s tím, že ho příprava voleb baví a a pokud dostane důvěru jako lídr, s chutí se toho zhostí.
České europoslance si lidé budou moci v návaznosti na unijní dohodu vybírat 7. a 8. června příštího roku, termín ale podle ministerstva vnitra musí formálně vyhlásit prezident Petr Pavel. Má na to zhruba deset měsíců, neboť rozhodnutí hlavy státu o termínu voleb musí být vydáno nejpozději 9. března 2024. Strany a hnutí mají mít s ohledem na zákonné lhůty na sestavení a předložení kandidátních listin pro eurovolby čas do 2. dubna příštího roku.
Nové složení unijního zákonodárného sboru určují voliči na pět let. Obyvatelé 27 zemí bloku půjdou k volbám poprvé po odchodu Velké Británie z EU. Celkem Evropané vybírají 705 poslanců. Každá země vybírá takový počet zástupců, který odpovídá její velikosti.
Po volbách do Evropského parlamentu budou lídři členských zemí rozhodovat o tom, kdo následujících pět let povede Evropskou komisi, tedy unijní exekutivu. Europoslanci dlouhodobě prosazují, aby v čele komise stál lídr vítězné europarlamentní kandidátky, vlády však tento princip nechtějí akceptovat.
