ROZHOVOR / „Jsme proevropská liberální strana, takže určitě patříme do Renew, ale budeme vést dialog, protože v Renew je strana, jmenuje se ANO, která reprezentuje zcela jiné hodnoty, než má frakce,“ říká ekonomka Danuše Nerudová. Lídryně kandidátky hnutí STAN do nadcházejících eurovoleb v rozhovoru pro deník FORUM 24 zhodnotila převolební kampaně, mluvila o populistech, kteří jsou pro Česko bezpečnostním rizikem, plánu Starostů vytipovávat legislativu přejatou z EU, která je často přísnější, než je potřeba, nebo vysvětlila, proč je pro nás válečná migrace příležitostí a podpoře malých a středních zemědělců v souvislosti s Green Dealem.

Do médií se dostaly zprávy o tom, že vaše výuka není dostatečně kvalitní. Tvrdíte opak. Jak to berete?

Učím 15 let a nikdo si nikdy nestěžoval. Evaluace od studentů mám skvělé a musím říct, že když se 8 dní před volbami objeví 3 studenti, kteří si stěžují, že nekvalitně učím, je to úsměvné. Říkám si, co přijde zítra? Bude to o tom, že jsem manželovi dvakrát za týden nestihla uvařit teplou večeři, nebo co dalšího?

Řekla jste, že pan Jan Hanousek, vedoucí Ústavu financí a účetnictví, má obecně problém s úspěšnými ženami. Panuje podle vás tedy na Mendelově univerzitě tak neprofesionální prostředí, ve kterém osobní problémy převyšují profesionální?

Potěšila mě reakce studentů, kteří psali i na sociálních sítích a vyjadřovali mi podporu. Nechci do toho více zabředávat. Myslím, že si o tom každý čtenář udělal obrázek. Udělala bych za tím tečku. Je to zcela absurdní.

Vidíte v tom paralelu s prezidentskými volbami a kampaní?

Určitě. Tehdy to celé skončilo tak, že týden po volbách vystoupil předseda akreditačního úřadu s tím, že za danou věc nemůže Nerudová, a ve finále Mendelova univerzita o žádné akreditace nepřišla, ba naopak. V lednu letošního roku jsem získala akreditaci doktorského studijního programu Finance na 10 let, což je maximální doba, na kterou můžete získat akreditaci.

Kampaně jsou již téměř u konce. Pavel Telička je zhodnotil jako zkratkovité s tím, že v nich napříč politickým spektrem chybí vysvětlování klíčových problémů z hlediska dalšího vývoje Evropy, unie i ČR. Souhlasíte s tím?

Já se jednotlivé věci na sociálních sítích snažím vysvětlovat. Točili jsme spoustu tematických videí o našem členství i výhodách z něho plynoucích. Snažíme se to vysvětlovat, protože chceme zabránit tomu, aby se do EP dostali populisté, kteří mají na složité problémy jednoduchá řešení, která logicky nemohou fungovat.

Za hnutí STAN byste tedy řekla, že se vás to netýká?

Snažíme se k tomu přistoupit jinak. Koneckonců my jsme byli ti, kteří otevřeli diskuze o přijetí eura, s tím, že jsme vysvětlovali, co dobrého to přinese české ekonomice a občanům.

Koaliční partneři nemohli mít Nerudovou na kandidátce, tak teď okopávají kotníky.

Pak tu máte naprosté populisty, kteří jsou bezpečnostním rizikem pro ČR, jako je Filip Turek, kteří manipulují fakty, na velmi komplexní problémy mají jednoduchá řešení a hovoří o tom, jak zruší Green Deal, když každý ví, že to nejde.

Dokázali jste svou kampaní podle vás oslovit všechny sociální skupiny?

Snažíme se oslovovat naše voliče STANu i ty, kteří mě volili v prezidentské kampani, a na to jsme se zaměřili. Chtěla bych ale vyzdvihnout, že se Debatami bez cenzury zaměřujeme i na jiný druh voličů. Snažíme se fakticky vyvracet všechny dezinformace a manipulace, které jsou ve veřejném prostoru a které velmi často vedou k radikalizaci společnosti.

Řekla bych, že jsme se v kampani zaměřili na všechny typy voličů. Na Debatách bez cenzury jsme v podstatě měli velmi málo našich voličů, ale právě proto jsme považovali za důležité EU vysvětlovat i těmto lidem, kteří podlehli dezinformacím. Otevírali jsme témata, která jsou velmi citlivá a emotivní, a snažili jsme se je racionálně a fakticky i těmto skupinám vysvětlit.

Na debatách se mi zdálo, že bylo více starších lidí než mladších. Dalo by se říct, že je to to proto, že mají v těch evropských tématech více jasno?

Byl tam zajímavý vývoj. Na začátku opravdu chodili spíše starší lidé, ale postupem času se to osazenstvo proměnilo, bylo to půl na půl a nakonec převažovali mladí. Mám pozitivní zpětnou vazbu od mladých lidí, kteří mi říkali, že jsme jim otevřeli oči, protože si mysleli, že profily, které píšou na sociálních sítích, že za komunistů bylo lépe a měli bychom být součástí Ruska, jsou fejkové.

Na diskuzích viděli, že to jsou běžní lidé, kteří podlehli dezinformacím. Zjistili, že je důležité s nimi mluvit, a hlavně mi říkali, že tito lidé přijdou volit vždycky, tak my musíme taky. Důležitým vedlejším efektem Debat bez cenzury tedy bylo to, že si mladí lidé uvědomili, že je potřeba jít volit.

Otevíráte téma možnosti volit už od 16 let. Jak by se to podle vás mohlo do voleb promítnout?

Mladá generace by měla být více slyšet. Vzhledem ke stárnutí populace  si myslíme, že je možnost volit od šestnácti let fér. Oni v tom světě budou žít nejdéle a týkají se jich všechna rozhodnutí, která dnes přijímáme.

Nemyslím si – a nepoužívala bych termín -, že to může nějak ohnout volby. Demokratické volby jsou vždy reálným odrazem stavu společnosti a mladí by měli mít právo do toho promlouvat. Když v 15 máte občanku a můžete mít pohlavní styk, tak proč byste od 16 nemohla volit.

Jaký problém vnímá v souvislosti s EU naopak starší generace? Co jste se od nich dozvěděla?

Myslím, že je chyba nás politiků, že nedostatečně vysvětlujeme výhody členství v EU. Diskuze se v poslední dekádě smrskla na to, kolik nám to přineslo financí a dostatečně jsme nemluvili o ostatních věcech jako třeba Schengenský prostor, bezpečnost, že jsme v covidu měli přístup k vakcínám daleko rychleji, než kdybychom si je kupovali sami…

Chceme, aby se do Bruselu dostali aktivní lidé, kteří chtějí něco tvořit, a nikoliv jenom říkat ne.

Na tom musíme zapracovat a se starší generací více mluvit. Věci, které starší generaci vadí, například nadměrná byrokracie a regulace, si způsobujeme sami. To nejde z EU, protože my jsme mnohdy papežštější než papež, a to mluvím o gold platingu, kdy si legislativu, kterou přijímáme, děláme striktnější, než EU požaduje.

Jak vnímáte argument, že nadcházející volby budou referendem o vládě, že rozhodne spíše národní politika než ta evropská?

Myslela jsem si to na začátku. Nyní mám čím dál tím silnější pocit, že to tak nebude. Debatami bez cenzury a tím, jak jsme jako STAN rozjeli diskuzi o euru, se naopak podle mě stočila pozornost k evropským tématům.

Každopádně to není jen o STANu, ale i o dalších stranách a uskupeních…

Určitě, ale myslím si, že evropských témat ve veřejném prostoru je skutečně docela dost.

Co říkáte na tvrzení koalice SPOLU, že je jediným subjektem, který dokáže porazit hnutí ANO?

Připadá mi, že to je pro voliče dost chabý cíl. Hnutí STAN, my, nekandidujeme proti někomu, ale proto, abychom se dokázali v EU lépe postarat o regiony a v nich žijící lidi a abychom v EP přečíslili populisty, kteří nabízejí levná, jednoduchá, líbivá, nefunkční řešení. Chceme, aby se do Bruselu dostali aktivní lidé, kteří chtějí něco tvořit, a nikoliv jenom říkat ne.

Souhlasila byste každopádně s tím, že se kampaně zaměřují spíše na to, co tady nechceme?

Ano, s tímto tvrzením souhlasím, a proto se snažíme říkat, co nabízíme. Máme, myslím, že nejpodrobnější program rozčleněný do 12 priorit a v každé naprosto jasně říkáme, o co se v Evropě zasadíme. Chceme se například zasadit o zdvojnásobení peněz na Erasmus, nebo doplnit do Green Dealu tzv. finanční nohu.

Změnilo se podle vás vedení kampaní po atentátu na Roberta Fica v souvislosti s voláním o uklidnění společnosti?

Vždy jsem nabádala kolegy, abychom reprezentovali důstojnou politiku a nehádali se jak na tržišti. Cítím, že míra agrese poklesla, ale nechci předjímat, co se stane, protože nás čeká poslední volební týden.

Bezpečnost je jedním z hlavních témat kampaní. Co tedy chcete v tomto smyslu v europarlamentu změnit?

Chceme, aby byl doplněn migrační pakt, abychom měli kontrolu nad tím, kdo se v Evropě pohybuje. Chceme dostatečně zajistit vnější hranice, proto v rámci českého předsednictví vznikl migrační pakt. Ten sice není dokonalý, ale je to něco, co přivírá ty dokořán otevřené dveře, které v tuto chvíli Evropa má. Nikdo nechce nelegální migraci v Evropě a Starostové v tomto ohledu vyvíjí maximální úsilí.

Válečná migrace je pro nás příležitost.

Určitě také budeme v EP iniciovat, aby Evropa začala hrát větší roli v afrických zemích, odkud k nám proudí nelegální migranti, abychom skrz rozvojové projekty podporovali tamní společnost, aby se tam zlepšily podmínky a kvalita života a migrační vlny nebyly tak velké.

Odborníci migrační pakt hodnotí jako nelidský k uprchlíkům, v rozporu s ženevskou úmluvou, a to zejména kvůli hraničním přechodům, kde podle pravidel tohoto paktu nebude možné jim zajistit důstojné podmínky, kde by mohli přebývat, než se jejich žádosti vyřídí. Co s tím chcete dělat?

Právě proto vznikla iniciativa, která ve třetích zemích jedná, aby se detenční zařízení stavěla a azylové řízení probíhalo ve třetích zemích, protože si EU nedostatečnost v kapacitě zařízení uvědomuje.

V Česku je pakt spojován s ukrajinskými uprchlíky, ale netýká se to jen jich. Uvědomují si to Češi podle vás z rétoriky politiků, kteří pakt představovali? Je v Česku dostatečné povědomí o realitě nelegální migrace?

Diskuze je velmi emotivní, chybí v ní racio a byla plná lží. Jen si vzpomeňme na naprosto bezprecedentní krok komisařky pro migraci Johanssonové, která musela vystoupit a říct, že migrační pakt neobsahuje kvóty, protože celá řada lidí bezostyšně lhala. V tomto ohledu diskuze skutečně není racionální a je potřeba ji vrátit zpátky na zem.

 A ano, zapomíná se na to, že ČR je extrémně úspěšnou zemí v integraci uprchlíků z Ukrajiny. Samozřejmě že hraje roli, že je nám blízký jazyk, Ukrajinci jsou nám kulturně blízcí a tak dále, ale je potřeba si uvědomit, že tu máme asi 350 000 uprchlíků, z nichž 120 000 pracuje a každý měsíc odvádí do systému o miliardu víc, než z něho dostávají.

Studie říkají, že váleční běženci, kteří jsou v zemi více jak rok, ze 70 % zůstávají a máme tu jeden celý ročník ukrajinských dětí, 97 000. Válečná migrace je pro nás příležitost, pro náš pracovní trh, ekonomiku a systém.

Každopádně jak rychle je teď potřeba na migračním paktu pracovat?

Včera bylo pozdě. On má odloženou platnost o 2 roky, začne platit v roce 2026, takže zůstáváme v situaci nedostatečné ochrany vnějších hranic.

Jsem ráda, že prakticky okamžitě po jeho přijetí, protože všichni věděli, že to není v takové podobě, jak si představovali, se začalo pracovat, aby mohl být doplněn a zvýšila se ochrana evropských hranic a ještě více jsme posílili kontrolu nad tím, kdo se nám v EU pohybuje.

Řekla jste, že by EU měla výrazně posílit NATO a stát se jeho plnohodnotným finančním partnerem. Proč a jak by ho měla posílit? Jde zejména o finanční stránku věci?

Jde zejména o to, kolik investujeme do obranného průmyslu. Ten Evropa musí posílit a zahrnuje to investice do výzkumu avývoje. Evropskou ekonomiku můžeme nastartovat přes investice do obranného průmyslu, a to nejsou jen investice do výroby tanků nebo střeliva, ale do inovací, které potom mají přínos pro celou společnost.

Jak by se taková iniciativa EU promítla do české politiky?

Je potřeba posílit kapitolu ministerstva obrany, ale za obranu chápeme i třeba kyberbezpečnost a výchovu k odolné společnosti. To se musí samozřejmě odrážet v prioritách státního rozpočtu a návrhu rozpočtu na příští rok.

Mladí si mysleli, že profily, které píšou, že za komunistů bylo lépe a měli bychom být součástí Ruska, jsou fejkové.

Vy jste každopádně ekonomka a tomu byste se chtěla v europarlamentu věnovat především. Zaznívají apely na zvýšení konkurenceschopnosti Evropy. Jak toho dosáhnout?

Konkurenceschopnost EU je obrovský problém. Dlouhodobě v globálním měřítku zaostáváme. Chtěla bych se věnovat real dealu, průmyslové části zelené transformace, Green Dealu, evropskému rozpočtu.

Green Deal administrativně zatěžuje firmy, zemědělce a další. Jak je potřeba ho revidovat?

Je potřeba říct, že Green Deal má několik částí. Opatření, která se týkají ochrany krajiny jako zadržování vody v půdě, vysazování stromů, zvyšování biodiverzity, jsou opatření platná a s těmi není potřeba dělat nic. Tam, kde jsou revizní klauzule, jsem pro to, aby se otevřely a na základě čísel a fakt jsme se podívali, jestli je to realizovatelné, nebo není potřeba nějaké dodatečné financování, aby cíle mohly být realizovány.

Green Deal není úplný a z mého pohledu je ho potřeba doplnit o financování. Zásadní věcí bude to, že Evropa zaostává v akumulaci investic na Green Deal, a jednou z cest, jak to vyřešit, je dokončení kapitálové unie. Kapitálový trh EU je extrémně roztříštěný a neumožňuje akumulaci dostatečného objemu soukromých investic.

Zadruhé bude diskuze o emisi zelených dluhopisů, abychom skutečně mohli zajistit, že zelená transformace bude sociálně ekonomická.

A je konkrétní část, která tam například není, a vy víte, že by českým zemědělcům a firmám pomohla?

Co se týká zemědělství, čeká nás diskuze o tom, že 90 % zemědělských dotací jde do 10 % největších firem. Nepodporujeme malé a střední zemědělce, což je i chybou ČR, a má to dopady, které si neuvědomujeme. Malí a střední zemědělci mají v regionech klíčovou roli, zvyšují kvalitu života, protože v odlehlých regionech vytvářejí pracovní místa, jsou hybatelem komunitního života.

Takže jejich podpora je jednou z cest, jak začít zavírat nůžky mezi kvalitou života v odlehlých regionech a třeba Prahou a Jihomoravským krajem. Je to velmi propojeno s národní politikou. Je potřeba začít daleko více podporovat soukromé zemědělce, kteří hospodaří jiným způsobem a nehospodaří tak intenzivně, a budou z toho benefitovat občané této země. Bude větší konkurence a klesnou ceny.

Směrnice Evropské unie, parlamentu se čím dál tím více propisují do národních práv a zákonů. Zvládá to podle vás ČR?  Řekla jste, že si to někdy zbytečně zpřísňujeme.

70 % legislativy, která se přijímá v poslanecké sněmovně, má kořeny v EU a je to transpozice evropské legislativy. ČR to nezvládá v tom ohledu, že velmi často přijímáme přísnější legislativu, než je potřeba. Všichni si na to stěžují a my jsme si řekli, že pokud budeme zvoleni do EP, budeme se snažit revidovat i legislativu, která byla u nás přijata, přísněji. Budeme vytipovávat legislativu, kde by se měly učinit změny tak, aby to příliš nekomplikovalo život, ať už občanům, nebo firmám.

Proč byste v europarlamentu chtěla případně do frakce Renew?

Jednání budou komplikovaná. Nyní jsme administrativně přidružení k EPP a budeme se rozhodovat po volbách. Jsme proevropská liberální strana, takže určitě patříme do Renew, ale budeme vést dialog, protože v Renew je strana, jmenuje se ANO, která reprezentuje zcela jiné hodnoty, než má frakce.

Jak to vypadá s vaší kandidaturou na eurokomisařku? Řeší se nutnost politických zkušeností. Chcete být eurokomisařkou?

Takové diskuze odmítám. Koaliční partneři nemohli mít Nerudovou na kandidátce, tak teď okopávají kotníky. Diskuze by se měla vést spíše o tom, jaké portfolio chceme, protože obecná deklarace, že chceme silné ekonomické portfolio, je fajn, ale ekonomických portfolií bude několik a my si musíme jasně specifikovat, které chceme.