ROZHOVOR / Jestliže chceme, aby Ukrajina co nejdříve vstoupila do Evropské unie při splnění všech podmínek, nemůžeme zároveň říkat, že nelze zrušit právo veta. Ten, kdo to říká, vědomě lže, řekla Danuše Nerudová, ekonomka a kandidátka na poslankyni v Evropském parlamentu. Hlavním tématem nadcházející volební kampaně bude podle ní migrace, přičemž uvedla, že Evropa ve schopnosti integrovat migranty do své společnosti naprosto selhává. V rozhovoru pro deník FORUM 24 hovořila o své kandidatuře a záměrech v europarlamentu, impulsech, které potřebuje česká ekonomika, nebo o jednomyslnosti v Evropské unii.

V čem podle vás dokázali dosavadní europoslanci Českou republiku posunout?

Myslím, že europoslanci, respektive celá EU – a tady bych neřekla kvůli, ale díky covidu – přestala být regulátorem, a s ohledem na vypuknutí války na Ukrajině začala být ve smyslu světového hráče méně zkostnatělá, stala se lídrem, začala udávat tón. V zásadních věcech je na úrovni EU vidět mnohem větší spolupráce.

Zatímco v roce 2014 Evropský parlament nebyl při diskuzích o sankcích v souvislosti se vstupem Ruska na Krym jednotný, Evropa byla velmi rozdělená a unii to oslabovalo v akceschopnosti, nyní se jednota a akceschopnost projevily. Na sankcích se dokázala shodnout během dvou dnů a koordinovat to ještě s USA, Kanadou a Japonskem.

Dalo by se říct, že krize nějakým způsobem pomohly EU i v tom, jak na ni pohlíží veřejnost?

Pomohly ji posílit, ale nemyslím, že by to EU dokázala plně vytěžit například směrem ke komunikaci s občany. Chybí mi schopnost zdůrazňovat i další výhody členství v EU než jen ty finanční.

Myslím si, že u nás ve veřejném prostoru například nebylo dostatečně vysvětleno, že jsme právě díky společnému vyjednávání měli brzo přístup k vakcínám.

Myslíte, že se to odrazí ve volební účasti, že je nyní EU více v povědomí veřejnosti?

Paradoxně si myslím, že se to v ní odrazí, možná bude vyšší, ale ne kvůli většímu povědomí o EU, ale kvůli domácí politické scéně a tomu, že jsou předstupněm k parlamentním volbám.

V kampani chci dělat maximum pro to, abych vysvětlovala právě všechny výhody, které nesouvisí pouze s finančními výhodami EU. Chci zdůrazňovat, jak je důležité zajímat se o evropské dění a že to, co se děje v EU, nás ovlivňuje, protože 80 % přijímané legislativy jsou přímo transpozice evropských předpisů a nikoli národní zákony.

Budeme muset nastavit jasná pravidla, aby nás migrační vlna, která přijde, nepřeválcovala.

Co tedy plánujete svým voličům nabídnout, pokud se stanete europoslankyní?

Ráda bych pracovala na větším zastoupení Čechů v institucích EU, aby se změnil náš postoj. Pokud chceme mít vliv, měli bychom být prostřednictvím zástupců na začátku, kdy se legislativa v Evropské komisi a dalších orgánech tvoří. Dlouhodobě se tomu nevěnujeme. Nemáme speciální programy, které by připravovaly například mladé lidi na práci v EU, neděláme z toho atraktivní povolání a ve srovnání s evropskými státy máme u těchto institucí výrazně méně zástupců. Ráda bych pracovala na zapojení mladé generace v rámci Evropy. Je inovací a budoucností naší společnosti a měla by mít možnost aktivně zasahovat do dění doma i v Evropě. Koneckonců zmínila to i Ursula von der Leyenová ve svém projevu ke zhodnocení stavu EU.

Pak jsou tu témata evropské kultury a hodnot, kde podle mého máme také obrovský deficit. Je potřeba si uvědomit, že nás čeká složité období migrace, a EU musí být schopna ochránit své obyvatelstvo. Musíme začít nahlas říkat, že evropský blahobyt je výsledkem dodržování pravidel a že pokud ho s námi ti, kteří migrují do Evropy, chtějí sdílet, musí sdílet i naši kulturu, hodnoty a pravidla. To je velké téma, které Evropu čeká v příštích 15 letech v souvislosti například s klimatickou migrací, která zřejmě bude z Afriky a může jít o miliony lidí.

Ráda bych byla ambasadorkou EU doma a ČR v EU. Veřejný prostor říká, že evropská a domácí politika jsou oddělené, přitom to není pravda. Dnes už jsou vztahy tak těsné a integrace tak velká, že co se děje v Evropě, nás výrazně ovlivňuje a je zásadní, abychom my toto dění ovlivňovali a byli v něm silným a úspěšným hráčem.

A v kampani budu také hovořit o ztrátě konkurenceschopnosti EU kvůli přílišné regulovanosti. Měli bychom usilovat o vytvoření jednotného trhu bez zbytečných překážek pro podnikání, abychom se v globálním měřítku v konkurenceschopnosti vrátili tam, kde Evropa historicky byla.

Kandidátka STAN by se měla jmenovat Starostové a osobnosti. Podle čeho ji tvoříte?

Jde nám o zkušenost, což reprezentují starší kolegové, ale chceme, aby tam byli i zástupci mladé generace, kteří některá témata vidí jinak. Zároveň by na kandidátce měla být diverzita, aby tam byli dostatečně zastoupeni muži i ženy.

A jak probíhá vaše spolupráce se STAN?

Nepodcenili jsme přípravu. STAN jsem zvolila právě proto, že jsme s Janem Farským vedli dlouhé rozhovory o tématech a programových překryvech. V prezidentské kampani jsem reprezentovala hodnoty, kterým věřím a považuji je za zásadní. Nechtěla jsem se jim zpronevěřit. Dostala jsem hlas téměř 800 tisíc lidí a ti mě volili s nadějí, že tato témata budou v politice řešena. Ta podpora trvá a mám vůči svým voličům a lidem, kteří mi věřili, velkou zodpovědnost. A mezi těmito lidmi byli ve velké míře i mladí lidé. Jde mi o to, aby i mladí lidé měli oprávněný pocit, že jsou součástí veřejného prostoru, že je někdo poslouchá, a musím říct, že jsme se tematicky v názorech shodli. Byla to největší shoda ze všech politických stran, se kterými jsem o případné kandidatuře diskutovala.

Nezastávám názory těch, kteří hovoří o tom, že by Maďarsko mělo být vyloučeno z EU. Myslím, že bychom naopak měli přemýšlet nad tím, jak ho v unii udržet.

Má na vás STAN požadavky, co se kampaně týče?

Kampaň začne až příští rok. Nyní diskutujeme o tom, co bude ústředním tématem, i když, myslím, že to všichni víme. Pracujeme s experty na evropském programu. Jsem velmi ráda, že je Jan Farský otevřený člověk, který naslouchá, a že se vzájemně respektujeme. Spolupráce na všech úrovních probíhá skvěle.

Co tedy bude ústředním tématem?

Domnívám se, že s ohledem na události v Izraeli, což byl jen spouštěcí mechanismus, jde o vyhřeznutí dlouhodobě neřešeného problému migrantů přicházejících do Evropy a o to, že Evropa naprosto selhává ve schopnosti je integrovat do své společnosti. Jediným státem, který to zvládá, je Dánsko, od kterého bychom se měli učit. Jde o to, že budeme muset chránit evropské hodnoty a kulturu a nastavit jasná pravidla, aby nás migrační vlna, která přijde, nepřeválcovala.

Očekávám, že migrace bude ústředním tématem také proto, jakou už rozjíždí agresivní a populistickou rétoriku Andrej Babiš a Tomio Okamura a v jakém duchu se nesly volby na Slovensku.

Když říkáte, aby nás vlna migrantů nepřeválcovala, neznamená to, že bychom migranty neměli přijímat…

Samozřejmě ne. Neměli bychom tu stavět zdi. To, že to nefunguje, se koneckonců ukázalo v Izraeli, kde se ostře střežené pletivo mezi Pásmem Gazy a Izraelem ukázalo jako snadno prolomitelné.

Jako Evropani si ale musíme uvědomit, že máme svou evropskou kulturu, shodné hodnoty a pravidla, na kterých jsme se usnesli a dodržujeme je, a jen díky tomu jsme dosáhli ekonomického blahobytu, který máme. Pokud si ho chceme ponechat, budeme muset přesvědčit ty, kteří budou přicházet, že ho mohou sdílet pouze, pokud nás budou akceptovat. Myslím, že je jasné, že na to není jednoduché řešení, které jde nalézt na národní úrovni, a musí to být na té evropské. Jde o Evropu jako celek.

Takže si myslíte, že byste k tomu i v rámci EU nalezla podporu?

Ta se bude muset najít, jinak Evropa tak, jak ji známe, nepřežije.

Zaměřujete se na mladé lidi. Každopádně jak se budete snažit oslovit starší voliče, pokud by mohla být ústředním tématem právě migrace? Ti jsou v tomto ohledu nejzranitelnější vzhledem k rétorice některých opozičních politiků.

Bylo to tak i v prezidentských volbách, zejména na konci prvního a ve druhém kole. Bylo to o vytváření strachu a paniky v lidech a nesmíme dovolit, aby se to opakovalo. Nemůžu souhlasit s heslem „stop migraci“ – to není řešení. To je pouze prázdná fráze. Ano, všichni bychom chtěli, aby nelegální migrace neexistovala, ale je tady, a my musíme vyřešit, jak evropskou kulturu, hodnoty a pravidla ubránit. Opravdu je neubráníme vykřikováním takových hesel a vytvářením strachu v lidech. Proto je podle mě extrémně důležité se starší generací hovořit o řešeních problému.

Myslíte si, že to bude opět střet takových rétorik?

Určitě to vzhledem k situaci, která je, střet bude. Pevně ale věřím, že se bude dařit vyhledávat i společné hodnoty, které sdílíme, aby z voleb společnost nevzešla ještě více rozdělená, než je teď.

Jako Evropani si musíme uvědomit, že máme svou evropskou kulturu, shodné hodnoty a pravidla, na kterých jsme se usnesli a dodržujeme je, a jen díky tomu jsme dosáhli ekonomického blahobytu, který máme.

Hovořila jste o tom, že migrace může být impulsem pro růst české ekonomiky vzhledem k pracovnímu trhu. Máte představu, jak by se to dalo české veřejnosti prezentovat a vysvětlit?

Je potřeba ukazovat příklady. Třeba zemědělské firmy, které potřebují sbírat zemědělské plodiny. Typicky mívaly pracovníky například z Ukrajiny, ale letos měly obrovské těžkosti sezónní pracovníky sehnat, protože jsou na Ukrajině a bojují ve válce, a to se týká celé řady firem. Další oblastí je třeba stavebnictví. Takže velmi vítám prohlášení ministerstva zahraničních věcí o tom, že náš pracovní trh otevře.

Jedna rovina se týká pracovních sil v zemědělství, což jsou pozice, na které nejde najít české pracovníky, a proto firmy musí brát ze zahraničí. Druhá vrstva je pak ta, že chceme vyšší přidanou hodnotu v ekonomice a vyšší platy. Pracovní trh je vysátý a nedisponujeme kvalifikovanou pracovní silou do technologických procesů a oborů, kde by byly potřeba. Je tedy potřeba zapracovat na tom, abychom byli dostatečně atraktivní zemí pro vysoce kvalifikované pracovníky z východní Evropy, asi by bylo kvůli platovým rozdílům mylné myslet si, že takové budeme schopni na začátku přilákat ze Západu. Byznys dnes říká jasné slovo. Bez otevření pracovního trhu dnes nemůžeme dále expandovat a nemůžeme transformovat své podnikání na podnikání s vyšší přidanou hodnotou, ze kterého by i zaměstnanci měli užitek v podobě vyšších platů.

Jaké další impulsy česká ekonomika potřebuje?

Jedním z nich je pracovní trh, protože dlouhodobě představuje problém. Máme dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost a je to strop, na který naráží každý podnikatel. Potřebujeme mít velmi propracovanou politiku a otevřít trh práce pro profese, které nejsou natolik kvalifikované, i pro vysoce kvalifikované profese.

Zadruhé, ekonomika je na hranici produkčních možností, jsme jednou z posledních ekonomik, která až teď začíná dosahovat předcovidové úrovně, a jsme jedinou v EU, které neroste HDP. Měly by to být tedy investice, zahraniční kapitál, což samozřejmě předpokládá, že vláda velmi výrazně zapracuje na tom, aby budovala přívětivé prostředí. Potřebujeme opět kapitál do ekonomiky jako v 90. letech.

Jestliže chceme, aby Ukrajina co nejdříve vstoupila do EU při splnění všech podmínek, nemůžeme zároveň říkat, že nelze zrušit právo veta.

Říkala jste, že nyní po schválení vládního konsolidačního balíčku je potřeba nastartovat strategická opatření. Jsou jimi právě tyto impulsy?

Ano, souvisí s nimi. Musíme digitalizovat stát, což půjde pouze, pokud zjednodušíme legislativu – např. daňový systém. Potřebujeme digitalizovat stavební řízení. Stavíme nejméně v Evropě, protože povolovací řízení trvá dlouho. To vše se musí nastartovat. Konsolidační balíček je pouze hašení požáru, máme strategii, premiér o ní hovořil, nyní je potřeba ji začít konkrétními kroky naplňovat.

O jak dlouhodobém časovém rámci se bavíme?

Řeknu vám to na příkladu. Lidé byli zklamaní, že podporujeme Tchaj-wan a TSMC se rozhodla otevřít továrnu v Drážďanech. Ale proč? Protože tam na trhu práce najde pracovníky, Německo má dostavěnou infrastrukturu a nabídlo investiční pobídku a daleko přívětivější podnikatelské prostředí.

Ursula von der Leyenová mluvila o tom, že je potřeba si v Evropě definovat strategické sektory průmyslu, a jeden z nich byl BioTech, druhý čipový průmysl, polovodiče. S firmou, která přichází do Německa, přichází celý další sektor. Na nedávné pracovní cestě na Tchaj-wanu jsem mluvila se zástupci firem v polovodičovém průmyslu. Říkali, že chodí po Evropě a dívají se, protože si nikdy neberou subdodavatele sebou, chtějí je v místě. Česká republika má tedy okno příležitostí rok 2024, půlka roku 2025. Pokud bude schopna přijít s jasně formulovanou nabídkou, může se stát součástí subdodavatelského řetězce. Pokud ale jasně neukážeme svůj zájem, vlak nám ujede a staneme se skanzenem Evropy.

Jak pohlížíte v EU na země, jako je Maďarsko v čele s Viktorem Orbánem? Je pro ně v unii podle vás místo?

Ano, nezastávám názory těch, kteří hovoří o tom, že by Maďarsko mělo být vyloučeno z EU. Myslím, že bychom naopak měli přemýšlet nad tím, jak ho v unii udržet, protože by se pak zejména Čechům hranice z hlediska bezpečnosti velmi výrazně posunuly.

Je potřeba vytvářet na Maďarsko tlak. Jsem velmi ráda, že volby v Polsku ukázaly, že se Polsko zřejmě bude vracet více do Evropy. A je tu V4, kterou mohou státy východní Evropy na Maďarsko působit. Za mě je to právě proto, že jejím prostřednictvím můžeme vytvářet druhou větev diskuzí a tlaku na Orbána. Každopádně Maďarsko je součástí Evropy a mělo by být součástí EU už kvůli naší bezpečnosti. Také je potřeba si uvědomit, že Viktor Orbán tam nebude navždy.

Česká ekonomika je na hranici produkčních možností, jsme jednou z posledních ekonomik, která až teď začíná dosahovat předcovidové úrovně, a jsme jedinou v EU, které klesá HDP.

A souhlasíte právě například vzhledem k Maďarsku a jeho blokování pomoci Ukrajině v unii s jednomyslností?

Ve veřejném prostoru se nám začal šířit nešvar. Na jedné straně říkáme, že si přejeme, aby Ukrajina vstoupila do EU co nejdříve, na druhé se nechceme vzdát práva veta v některých oblastech. Je potřeba nahlas říct, že ten, kdo to říká, vědomě lže. Rozšiřovat EU o další státy při existenci práva veta nelze a nedojde k tomu. Jsou to dva protichůdné názory. Jestliže chceme, aby Ukrajina co nejdříve vstoupila do EU při splnění všech podmínek, zároveň nemůžeme říkat, že nemůžeme zrušit právo veta, protože v takové situaci Ukrajina do EU nikdy nevstoupí.

Není to o diskuzi, jestli právo veta má nebo nemá být, především bychom měli začít diskutovat o oblastech, které do práva veta budou spadat. Nejsou to totiž všechny, typicky je to třeba daňová nebo sociální politika.

S čím, co se týče směřování fakulty vzhledem k vaší rezignaci z vedení Ústavu účetnictví a daní na Mendelově univerzitě, nesouhlasíte? Hrálo ve vašem rozhodnutí roli budoucí sloučení s Ústavem financí?

Důvodem mé rezignace je nesouhlas s plánovaným sloučením Ústavu účetnictví a daní s Ústavem financí. Tento krok, dle mého přesvědčení, není koncepční, povede k odchodu pracovníků, nižší kvalitě výuky a poklesu výzkumného výkonu ústavu. Ve své rezignaci jsem avizovala, že se nezúčastním výběrového řízení na vedoucího spojením vzniklého ústavu. Nemohla bych dobře řídit pracoviště, s jehož vznikem nejsem ztotožněna.