Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) FOTO: TOP 09 / se souhlasem
FOTO: TOP 09 / se souhlasem
Až za vámi bude aspoň zlomek práce jako za těmi, do kterých kopete, tak si řekneme, vzkázal ostře vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) poslanci Kamalu Farhanovi (ANO). Ten se pustil do nové hlavní hygieničky Barbory Mackové, ředitelky pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Heleny Rögnerové nebo šéfa Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáše Boráně. Podle Farhana, který je ministrem zdravotnictví v Babišově stínové vládě, vykonávají své funkce pouze „na půl úvazku“.
„Pane poslanče, prosil bych více pokory vůči odborníkům, kterým nesaháte ani po kotníky. Vaší jedinou kvalifikací pro funkci stínového ministra zdravotnictví je skutečnost, že jste jediný z poslanců ANO, který má žaludek na psaní nesmyslů, jako je tento,“ vpálil ministr Válek poslanci Farhanovi, který je zároveň členem sněmovního výboru pro zdravotnictví. „Až za vámi bude aspoň zlomek práce jako za těmi, do kterých kopete, tak si řekneme,“ doplnil ostře ministr zdravotnictví.
Válek si nechtěl nechat líbit kritiku, s níž se Babišův poslanec vytasil na sociální síti. „Hygienička na ‚půl úvazku‘. Ředitelka IKEM na ‚půl úvazku‘. Šéf SÚKL na ‚půl úvazku‘. A sám ministr zdravotnictví Válek má také svoje vedlejšáky, třeba na univerzitě. Ono to vlastně celé úplně přesně vysvětluje tragické výsledky jeho nepráce,“ napsal Farhan.
Vláda jmenovala novou hlavní hygieničku
Novou hlavní hygieničkou ČR jmenovala ve středu vláda ředitelku Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barboru Mackovou. Jejím hlavním úkolem podle ministra Válka bude dokončení návrhu transformace hygienické služby. Macková dál povede i Státní zdravotní ústav, podle ní to systému ušetří peníze na jedno vysoké úřednické místo. Odborně jednotlivá centra SZÚ řídí i nyní jejich vedoucí, doplnila.
„Její kompetence a vedení je vzhledem k naprosto nezbytné spolupráci velkou výhodou pro obě tyto instituce,“ prohlásil na tiskové konferenci po jednání Fialova kabinetu Válek.
Současná hygienická služba má podle nastupující hlavní hygieničky Mackové rezervy v komunikaci a řízení procesů. Hrozbou pro společnost jsou podle ní nejen infekce, ale i nadváha, do veřejného zdraví by se podle ní měly investovat stamiliony korun. „Hygienická služba plní svůj účel dobře, ale celý systém, tedy ministerstvo, krajské hygienické stanice, Státní zdravotní ústav a zdravotní ústavy, má rezervy ve vzájemné komunikaci a jednotném řízení procesů,“ vysvětlila Macková.
Za hlavní úkol považuje dokončení návrhu transformace systému hygienické služby. Teď ji tvoří 14 samostatných krajských hygienických stanic s velkou autonomií v rozhodování a post hlavního hygienika, který je ale nemůže fakticky řídit, což se ukázalo například v době epidemie covidu-19.
„Musíme nastavit jasnou komunikaci uvnitř systému, mezi jednotlivými aktéry,“ přiblížila Macková. Chce se proto mezi prvními kroky sejít s ředitelem ministerského odboru ochrany veřejného zdraví, řediteli všech krajských hygienických stanic a zdravotních ústavů. „Stále budou existovat regionální hygienické stanice, které budou plnit roli exekutivní, ale i preventivní a hodnotící zdravotní rizika, zdravotní ústavy budou dále úředními laboratořemi krajských hygienických stanic,“ popsala základní princip návrhu.
Nově vzniklé ústředí, Státní hygienická služba, bude podle ní zajišťovat nastavení jednotných postupů a řízení procesů tak, aby byl systém efektivní a zůstal prostor pro specifika regionů. „Samozřejmě budou činnosti, které budou stále na všech krajských pracovištích, ale některé odborné činnosti bude možné zajistit z jednoho regionálního pracoviště pro více krajů,“ dodala Macková.
Vzorem je německý Institut Roberta Kocha
Ministr Válek v souvislosti s reformou hygieny mluví o vytvoření podobné instituce, jako je německý Institut Roberta Kocha. „Německo velmi intenzivně vnímá důležitost takové nezávislé instituce, a proto ji, a s ní spolupracující instituce, věnující se problematikám veřejného zdraví a připravujícím podklady a hodnocení rizik pro vládu, náležitě financuje. Personální a technické zajištění činností je řádově vyšší než u nás,“ přiblížila nově jmenovaná hlavní hygienička.
Finanční ohodnocení zaměstnanců hygienické službě považuje Macková za špatné, zejména u odborných pracovníků. „Po zaměstnancích je vyžadována vysoce zodpovědná činnost, ve všech složkách systému, která je bohužel ohodnocena platy, které ve většině případů nedosahují ani průměrného platu v České republice,“ doplnila. Systém má podle ní také generační problém, kdy se za odcházející seniory nedaří najít náhradu.
Obsazení místa hlavního hygienika se od března 2020 měnilo třikrát, stejně jako u pěti výměn na postu ministra zdravotnictví souvisela většina personálních změn se zvládáním epidemie covidu-19. Předchůdkyně Mackové, šedesátiletá epidemioložka Pavla Svrčinová, nastoupila v roce 2021.
Před ní byly dvě hlavní hygieničky odvolány. Eva Gottvaldová skončila v březnu 2020 po kritice tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Její nástupkyni Jarmilu Rážovou z funkce odvolal tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Své rozhodnutí opakovaně odmítl pro média komentovat.
SÚKL nově vede Tomáš Boráň
Do čela Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nastoupil od května Tomáš Boráň, který zvítězil ve výběrovém řízení vypsaném ministerstvem zdravotnictví letos v lednu. V tiskové zprávě nový ředitel slíbil, že chce aktivně řešit odborné otázky a posílit komunikaci s odborníky i veřejností. Loni se ministerstvo šéfa SÚKL pokusilo vybrat dvakrát. V prvním tendru vítěze nevybralo a vítězka druhého tendru, Kateřina Podrazilová, musela skončit po třech měsících.
„Jako nově jmenovaný ředitel se chci přednostně věnovat zajištění bezproblémového vnitřního fungování ústavu. Mým hlavním cílem je zajistit, aby SÚKL ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR proaktivně řešil odborné otázky spojené s agendami, které jsou v gesci ústavu a efektivně zaváděl nové změny vyplývající z národních i evropských právních předpisů,“ napsal Boráň v tiskové zprávě. Cílem jím plánovaného posílení komunikace s odborníky v oblasti zdravotnictví a pacientskou veřejností je to, aby byly informace o léčivech přístupné a srozumitelné pro všechny.
Boráň působí od roku 2024 v ministerské pracovní skupině pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv. V SÚKL pracuje od roku 2009, nejprve jako vedoucí oddělení klinických hodnocení a poté na pozici ředitele sekce registrací léčiv.
