Zasloužilý separatistický bojovník Igor Girkin-Strelkov nechodí ve svém hodnocení současného ruského vedení pro slova daleko. Účastnit se bojů mu armáda neumožňuje a funkci nemá žádnou. Z nějakého důvodu je mu ale dovoleno dávat najevo krajní zatrpklost, aniž by vypadl z okna, nebo na něj někdo nastražil bombu.

Proč si to smí Girkin dovolit, na to jsou různé názory. „Podle britského historika a odborníka na Rusko Marka Galeottiho si Kreml stále více uvědomuje, že nemůže plně kontrolovat narativ o válce na Ukrajině. Podle Galeottiho jsou lidé jako Girkin důležití nejen sami o sobě, ale v jistém smyslu jsou mluvčími poměrně významných skupin v armádě a speciálních službách. Úřady se obávají, že v případě jejich pronásledování se z takových osob stanou mučedníci. Kreml navíc nechce ztratit schopnost pochopit, co tyto lidi trápí,“ citují experta ruské stránky DW.com.

Dále čtěte

Už vám chyběl Marek Wollner? Předplaťte si Týdeník FORUM!

Když z televizních obrazovek zmizel dlouholetý novinář Marek Wollner, řada diváků čekala, kde se objeví. A je tu dobrá zpráva…

„Domnívám se, že existuje osobní příkaz prezidenta nedotýkat se ho. Igor Strelkov je hrdina a hrdinové nejsou nikdy pohodlní. Jsou to hafani, ale právě tito lidé jsou součástí potenciálu národa. Jsou potřeba, aby se mohlo udělat něco nepředvídatelného. Jinak byrokracie vše promění v šedou masu. Prezident musí mít s byrokracií konflikt. Proto je hrstka ‚hrdinů‘ pod osobní ochranou hlavy státu. Tato ochrana však nebude trvat věčně,“ říká politolog Sergej Markov.

Teď se Girkin na Telegramu skutečně rozjel. „V desátém roce po vítězství ‚Majdanu‘, ve druhém roce takzvané ‚Speciální vojenské operace‘ a téměř devět let po zahájení ‚ATO‘ (antiteroristické operace, pozn. red.) v Donbasu, oficiální spojenec Ruské federace jménem Alexandr G. Lukašenko najednou zjistil, že Zelenskyj je ‚hnida‘,“ komentuje značně obojetného běloruského diktátora Girkin. Stěžuje si, že dokud „jeho vážení partneři v Kyjevě nezačali útočit na území Běloruska“, tak „v hloubi duše (nebo toho, co za duši považuje) stále věřil, že krvavému nacistovi a loutce USA Zelenskému záleží na zájmech ukrajinského lidu“.

Lukašenkovi nějaké čisté úmysly soudný člověk věřit nemůže, takže Girkinovi to nikdo nebude vyčítat. Bojovník to ale proměnil v kritiku samého Vladimira Putina, který se od běloruského vládce podle něj nechává už deset let vodit za nos. Tím se zjevně myslí neustálé lavírování, kdy se už konečně Bělorusko nějak vice přimkne k Rusku, a v poslední době, kdy zapojí vlastní vojenské síly do Putinova neúspěšného válečného podniku. Lukašenko je dost mazaný na to, aby věděl, že on osobně z toho nic mít nebude, leda problémy. Otevřeně ale vzdorovat nechce, protože jeho stát je Ruskem fakticky okupovaný, a navíc by chtěl z Moskvy ještě vyrazit nějaké peníze.

Girkin pro běloruského vůdce ale nemá pochopení. „Jak mu po tom můžeme říkat? Postarší narcistický blb? Podle mého názoru je to příliš mírné. Byl jsem a jsem naprosto přesvědčen, že Lukašenko je odporný zrádce Ruska a ruského lidu. Jeden z mnoha ‚národních kádrů‘, které rozkládající se pozdně sovětská nomenklaturní stoka… vygenerovala a pustila k moci.“

Dále čtěte

Stalin vylézá z hrobu a většina Rusů toho zločince obdivuje. Dopadne to zle

Sovětský diktátor Stalin byl nejdřív jedním z revolucionářů, pak téměř všemocnou osobou režimu, poté byl odsouzen kult jeho osobnosti. Jeho…

Tahle kritika by ještě v Kremlu tolik vadit nemusela, protože tam nejspíš Lukašenka vidí stejně. Girkin ale ještě poznamenává, že vůdce státu se hodnotí podle výsledků svého vládnutí, a pak to schytá sám Putin, byť není přímo jmenován. „Už dovedl svou zemi na pokraj vojenské porážky a totálního kolapsu, pročež – když si uvědomil vyhlídky – upadl do útlumu a schovává se v bunkru, ani se nesnaží plnit své ústavou přidělené funkce vrchního velitele.“

Postavení Girkina je sice poněkud neprůhledné, ale jeho názory nikoli. Kdyby to po Putinovi vzali do ruky tito ostří hoši, viděli bychom ještě pozoruhodné věci. Je otázka, jak dlouho. Mohli by se snažit realizovat své představy o mnohem silnějším bombardování ukrajinské infastruktury a jiných citlivých bodů,  ale měli by na to ty samé prostředky jako dosud a Západ by na to mohl reagovat ještě větší podporou Ukrajinců. Nechat celou Ukrajinu vybombardovat a padnout pro západní země není prostě únosné. Pak tu máme nejspíš celou další skupinu lidí, kteří by ze všeho chtěli nějak vycouvat, ale zatím k tomu nenašli žádný schůdný způsob.

V jednotlivostech je Girkin přesný, ale absurdita celé snahy porazit Ukrajinu mu uniká.