Německo, které je samotářským lídrem Evropy, by mělo zásadní rozhodnutí konzultovat se svými sousedy a spojenci, kteří se o nich někdy dozvědí až z médií. V přednášce na Humboldtově univerzitě v Berlíně to řekl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Deníku Die Welt poskytl rozhovor, v němž například řekl, že vztahy mezi Českem a Německem procházejí testem, a jejich budoucnost závisí na tom, jestli v této zkoušce obstojí. Země by podle něho měly držet více při sobě.
První částí těžkého období byly podle Zaorálka hospodářské a ekonomické problémy regionu, za důležitou součást vývoje vztahů označil společnou strategii boje proti Rusku a jeho vlivu. Připomněl, že sankce vyprší v červnu. „Navíc budeme čekat na výsledek britského referenda, které sice nemůžeme ovlivnit, ale s jeho výsledkem se budeme muset také nějak vyrovnat,“ prohlásil ministr.
Za poslední část zkoušky pak Zaorálek jmenoval překonání migrační krize. Cílem je podle něho „vytvořit transparentní ochranu vnějších hranic EU a systém, v němž existuje rozdíl mezi ilegální imigraci a těmi, kteří žádají o azyl oprávněně“.
Německé samotářské vedení Evropy je nestabilní
„Tato situace bude zcela jistě vyžadovat vzájemný kompromis,“ uvedl s tím, že právě na kompromisy a dohody mezi státy může být podle něho Evropa hrdá.
„Nemůžeme selhat, jinak přijdeme o to nejcennější, co po 2. světové válce v Evropě vzniklo,“ dodal. Vzpomněl si poté na československého prezidenta Masaryka, který „kdysi řekl, že největší hrozba pro Evropu nastane ve chvíli, kdy se jednotlivé skupiny států postaví proti sobě“.
Ohledně migrační krize ministr zahraničí upozornil v rozhovoru, že Česko od začátku stálo o společné řešení problému. „Jsme nyní připraveni přijmout 2700 uprchlíků,“ tvrdí Lubomír Zaorálek. Odmítl, že by ČR chtěla po boku Polska a Slovenska žalovat EU za přerozdělovací klíč v rámci migrační krize. Takový spor by podle něho právě mohl Evropu rozdělit opět na východ a západ a táhl by se několik let.
Uprchlické kvóty ale nadále Zaorálek odmítá. Podle něho v Česku existuje strach, že pokud přijmeme tisíce azylantů, začnou vytvářet ghetta podobně jako v Bruselu nebo na pařížském předměstí. „Když se lidé dívají na televizi, co vidí z Evropy? Útoky v Paříži nebo Bruselu. Říkají pak: Netvrďte nám, že integrace je úspěšná,“ uvedl.
Češi podle něho zastávají názor, že nemohou být tolerantní k někomu, kdo nedokáže být tolerantní vůči nim.
Evropská komise podle českého ministra zahraničí jen přilévá olej do ohně, a nedokáže si přiznat problémy s uprchlíky, které v Evropě jsou. Natožpak je řešit. V tomto názoru se odvolal na francouzskou nacionalistickou političku Marine Le Pen, která prý v Praze měla na téma přednášku (loni v rámci konference Evropský mír a prosperita po Evropské unii).
Dvacáté století plné válek podle něho ukázalo, že tehdejší rozložení sil mezi státy nefungovalo. Nacionalismus a odcizení mezi zeměmi způsobují prý, že to nebude fungovat ani nyní. Evropskou unii přirovnal k manželství, které ani jednomu z aktérů do života vůbec nic nepřináší. Naopak se mezi nimi objevuje stále více rozdílných názorů.
Buďte pozorní a trpěliví
Na Humboldtově univerzitě vyzval Zaorálek přímo ke zlepšení vztahů mezi Německem a zeměmi visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko).
„Německé samotářské vedení Evropy je nestabilní a nezdravé pro Evropu. A stalo by se jím ještě více, pokud by Británie opustila EU,“ řekl Zaorálek v anglicky předneseném projevu. Síla Německa na starém kontinentu je podle něj také projevem slabosti Evropy i německých partnerů.
Lepší by bylo mít oboje – silné Německo i silnou Evropu.
Německu, které podle Zaorálka nese velkou zodpovědnost, dal šéf české diplomacie ve své řeči několik doporučení. „Buďte pozorní a trpěliví, abyste se svými sousedy a partnery konzultovali především strategická rozhodnutí, která mají dopad rovněž na jejich zájmy,“ vyzval Zaorálek Berlín.
