Když se v Lánech připomínalo 80. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka, žádný ze členů vlády si nenašel čas, aby přijel uctít jeho památku. Stejně jako prezident Miloš Zeman, u kterého se to ale dalo čekat, jelikož měl na práci důležitější věci. Například schůzku s Andrejem Babišem.

Ano, všichni to víme, volební kampaň je v plném proudu. Ale základní úcta k hodnotám, na kterých stojí naše zatím ještě demokracie, by neměla nejvyšším představitelům státu chybět. A pokud chybí, měli by ji alespoň předstírat.

Ministři a všichni kandidáti se předhánějí v tom, kdo si udělá lepší selfie na hasičském plese v moravské vesnici, pokřtí hříbátko nebo bude předstírat, že ho zajímají sportovní aktivity dětí ve školce. Aby se ale někdo alespoň snažit tvářit, že mu záleží na odkazech české historie, to ne.

Není čemu se divit, že se příštím premirem pravděpodobně stane estébák. Stejně jako se nemůžeme divit, že sprostý, často opilý a hrubý demagog sedí na Pražském hradě. Nikdy se to nezmění, pokud si neujasníme, co od našich představitelů chceme. Měli bychom od nich totiž chtít zejména úctu – úctu k tomu, co je důležité pro národ, který by měli reprezentovat.

Jenomže ono je jednodušší napsat si status na Facebook a do deště za sebe poslat náměstka.