Venezuelští biskupové požádali papeže Františka o naléhavou audienci, aby mu vysvětlili situaci ve Venezuele. Papež se se šesti venezuelskými biskupy sešel ve čtvrtek. Pro mnoho Venezuelanů není papežův postup vůči Madurovi dostatečně důrazný a také Maduro neustále propagandisticky tvrdí, že venezuelští biskupové jsou v jeho kritice osamoceni, protože papež s nimi nesouhlasí, píše The Economist.

List tvrdí, že církevní politika ve vztahu k Venezuele není jednotná. Zatímco venezuelští biskupové jsou obhájci občanských svobod a právního státu a také vatikánský státní sekretář Pietro Parolin mluvil o zločinech režimu, papežský nuncius Aldo Giordano je mnohem smířlivější a zdá se, že papež jeho postoj sdílí. S Madurem se na podzim loňského roku sešel a vyzval jej, aby „zahájil dialog s cílem ulehčit v utrpení lidem, předně těm nemajetným, a k vytváření nového klimatu sociální soudržnosti“. Na margo opozice se vyjádřil pouze ve smyslu, že je „rozdělená“.

Podle kritiků sice papež bere na zřetel obrovskou humanitární krizi, se kterou se venezuelský lid potýká, ale nedokáže jasně pojmenovat, kdo je do této krize uvrhl. Venezuelští biskupové proto papeži předali seznam sedmdesáti převážně mladých lidí, kteří byli usmrceni při protivládních protestech, a kladli důraz na skutečnost, že se nejedná o žádný boj levice s pravicí, ale o boj diktatury s lidmi, kteří se dožadují svých práv.

„Bude František prelátům naslouchat a začne Madurovi vysílat neústupné vzkazy? Mohla by to být jedinečná příležitost ukázat světu, že dokáže být stejně tvrdým kritikem levicových režimů a ideologií jako konzervativních a kapitalistických,“ uzavírá The Economist s odkazem na papežovy nevybíravé výroky o kapitalismu, který nazval například tyranií.

Proč ustupovat, když máme sílu?

I současná vatikánská „Ostpolitik“ ve vztahu k Číně má četné kritiky. Vloni na podzim se začalo proslýchat, že se chystá historická dohoda mezi Vatikánem a Čínou, která bude ze strany Vatikánu obsahovat celou řadu kompromisů, například uznání sedmi biskupů kolaborantského Vlasteneckého sdružení čínských katolíků nebo fakt, že čínský režim bude moci nominovat své biskupy a papež bude mít pouze právo veta. Proti se důrazně postavil emeritní biskup Hongkongu a nejvýše postavený čínský prelát Joseph kardinál Zen.

Zen si postěžoval, že zatímco za pontifikátu papeže Benedikta XVI. byl členem papežské komise, která byla poradním orgánem Vatikánu v záležitostech týkajících se Číny, teď komise už neexistuje a čínští katolíci vůbec netuší, jak pokračuje dialog mezi Vatikánem a Čínou. Uvedl, že papeži napsal „mnoho dopisů… Ale on na moje listy neodpovídá.“ Kardinál Zen zašel v kritice papeže ještě dál, když v rozhovoru pro The Wall Street Journal zkonstatoval, že papež je naivní, nerozumí komunismu a a ve vztahu ke komunistům v Číně a Jižní Americe dělá „mnoho věcí, které jsou jednoduše absurdní“.

„Bojím se, že naši podzemní církev prodají,“ vysvětlil Zen své obavy, že Vatikán vnímá věrné katolíky spíše jako potížisty, kteří brání dohodě. „Podle mě je větší problém ve Vatikánu než v Číně. Protože situace v Číně je náročná a člověk je slabý. Má tendenci ke kompromisu. Ale i Svatý stolec povzbuzuje ke kompromisu, ačkoliv by nás měl spíše nabádat k tomu, abychom byli odvážní,“ řekl Zen.

„Vatikán všem říká, že se mají podvolit. My máme sílu a musíme ustupovat. To je neuvěřitelné,“ uzavřel kardinál.