
Ilustrační foto FOTO: Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil / se souhlasem
FOTO: Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil / se souhlasem

Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yale School of Management v rozhovoru na kanálu YouTube Silicon Curtain řekl, že Západ by neměl váhat zabavit ruská aktiva v zahraničí v hodnotě 300 miliard dolarů a měl by je dát Ukrajině na její obnovu. Nemá smysl čekat, až bude po válce, protože země ty peníze potřebuje nyní. Už teď jsou ostatně škody napáchané Ruskem vyšší, než je zadržený ruský majetek.
„Tyto peníze jsou potřeba tady a teď, a ne jen ve snech o budoucnosti. Je zřejmé, že obnova Ukrajiny je víc než utopické přání, stane se skutečností. Ukrajina se obnoví tak, jako se obnovila z naprostých trosek Varšava,“ říká profesor Sonnenfeld moderátoru Jonathanu Finkovi. Zdráhání Evropské unie v této záležitosti nechápe. Potřeby poškozené ukrajinské infrastruktury jsou obrovské.
„Viděli jsme zničení přehrad a elektráren a komunikačních věží, které Světová banka konzervativně odhaduje na 500 miliard. To znamená, že 300 miliard by znamenalo důležitý začátek teď.“
Podle Sonnenfelda je frustrující, že Západ vystavil Ukrajinu riziku porážky kvůli své opatrnosti a nerozhodnosti. Dále pak rozebírá přístup americké strany.
„Předávání zbraní bylo příliš pomalé, po kapkách, tanky Abrams a rakety Patriot a pokaždé Ukrajina musela žebrat a čekat na raketové systémy Himars, které byly nakonec dodány, ale byly dodány příliš pozdě a výcvik měl začít dříve.“
Sonnenfeld připomíná svého přítele a bývalého ministra obrany USA Ashtona Cartera, který si stěžoval, že v Pentagonu, na který dříve dohlížel, chybí i za vedení válek vědomí naléhavosti ohledně rychlosti dodávek zbraňových systémů. Pentagon byl v provádění dodávek velmi těžkopádný, byrokratický a pomalý. Carter vytvořil „Společné strategické operační velitelství“ na podporu vojáků na bojišti pro rychlé rozhodování, rychlou podporu, která by jim zajistila zbraně a munici, zdravotní a lékařskou podporu, potraviny a další věci. Podle Sonnenfelda je problém v tom, že vojáci potřebují dodávky zásob v reálném čase, ale ve skutečnosti „právě vidíme, že jsou nesnesitelně pomalé“.
Pokud jde o obavy z podniknutí radikálních kroků ohledně zabavení ruských aktiv na Západě, říká, že by se politici měli zbavit strachu. Připomíná, že i prominentní republikánský vůdce Mike Johnson nakonec „ukázal obrovský okamžik odvahy a rozhodnosti“ a podpořil přijetí balíčku pomoci pro Ukrajinu vzdor některým republikánům.
„Je tam opatrnost, zbytečná opatrnost německého kancléře Olafa Scholze a šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové a některých dalších. Neměli by se bát, že Evropa bude nějakým způsobem potrestána s odvoláním na mezinárodní právo a na to, že je nutné ho dodržovat. Neměli by to zaměňovat za nějaký trest… To není trest, to je kompenzace za skutečné škody, které Rusové neprávem způsobili, a pomoc lidem na Ukrajině,“ soudí Jeffrey Sonnenfeld. Podle něj přední odborníci říkají, že tady neexistuje žádná právní překážka. Stejně tak považuje za výmluvy, když se v Americe mluví o rizicích inflace, kterou by to prý mohlo vyvolat. Podobně se argumentuje i proti zpřísnění sankcí.
Důležitým faktorem je nyní čas.
„Franklin Delano Roosevelt řekl doslova před 80 lety, že ‚jediným limitem uskutečnění zítřka jsou naše dnešní pochybnosti‘. Pokud chceme zvládnout budoucnost, musíme těch 300 miliard dolarů v ruských aktivech využít hned, a ne to odkládat na nějakou budoucí nirvánu,“ uzavírá téma profesor Jeffrey Sonnenfeld.