Asi každý zná PET lahve. Ale jen málokoho by potěšilo, kdyby zjistil, že částečky plastu, který se skrývá pod třípísmennou zkratkou, má v těle. Jenže američtí vědci nyní zjistili, že mikroplasty máme v organismu nejspíš všichni. A analýza ukázala, že právě polyethylentereftalát alias PET je látkou, která je velmi častá. A u velmi malých dětí je dokonce zastoupená v desetkrát vyšší koncentraci než u dospělých. Výzkumníci předpokládají, že to souvisí s věcmi, s nimiž prckové přicházejí pravidelně do styku.

Vědci z New York University zkoumali přítomnost mikroplastů ve vzorcích stolice všech věkových kategorií – od miminek až po dospělé. A u nejmenších cizorodé částečky objevili v desetinásobné koncentraci. Domnívají se, že nepoměr, který se týká právě i plastu známého pod zkratkou PET, je daný tím, že kojenci a batolata přicházejí do úzkého kontaktu s řadou výrobků z plastu – ať už jde o lahve, hračky či kousátka používaná při růstu prvních zoubků. Nebezpečí dokonce představují i některé koberce, po nichž se děti plazí, protože se z nich miniaturní částečky plastu mohou uvolňovat, píše britský Daily Mail.

Dále čtěte

Známe Zemanův plán, jak dostat Rusy do Dukovan. Po volbách

Nové číslo Týdeníku FORUM tentokrát varuje před nebezpečím, které představuje působení prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě. Hlava státu…

Zatím přitom není jasné, jaký přesně vliv na zdraví může dlouhodobé vystavení organismu mikroplastům mít, protože jde o poměrně nový fenomén. Jiné vědecké práce a studie ovšem našly pojítko mezi mikroplasty a odumíráním buněk, různými záněty či zažívacími potížemi. Částečky plastu menší než pět milimetrů (a ještě mnohem menší) se dnes přitom dají najít v podstatě všude – od hlubin oceánů až po potraviny. A plavou také v balené vodě.

Nejprve vědci měli za to, že tyto částečky našimi těly neškodně projdou, novější studie ovšem potvrdily, že ta nejtitěrnější vlákna dokáží projít buněčnými membránami a vstoupit do tělního oběhu. „I když průměrné hodnoty některých mikroplastových částic byly srovnatelné u dětí i dospělých, u PET byly koncentrace u dětí i více než desetkrát vyšší,“ vysvětlil vedoucí badatelského týmu Kurunthachalam Kannan. Dodal, že vyšší hladina mikroplastů u ročních dětí může být dána intenzivním používáním kojeneckých lahví, příborů, hraček, kelímků či misek, které jsou často právě z plastu. Zároveň připomněl, že takhle malé děti svět zkoumají ústy, do nichž si často strkají různé předměty či oblečení.

„Navíc studie ukázaly, že dětská výživa (sunar) připravená do lahví může vést k uvolnění milionů mikroplastů. A řada průmyslově zpracovaných dětských pokrmů je balená v plastu, což představuje další zdroj, s nímž přicházejí velmi malé děti do styku,“ vyjmenoval Kannan. Vědci mikroplasty dokonce objevili i ve stolici novorozenců. Podle Kannana je nyní třeba provést další studie na toto téma, které by podpořily či rozšířily výsledky, k nimž dospěl jeho tým.