Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. FOTO: https://www.mof.gov.ua / CC BY-SA 4.0 / Wikimedia Commons
FOTO: https://www.mof.gov.ua / CC BY-SA 4.0 / Wikimedia Commons
Případné zastavení pomoci americké pomoci je pro Ukrajinu vážnou výzvou, ale ne nevyhnutelným kolapsem. V rozhovoru pro španělský deník El Pais to řekl ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Válčící země má podle něj zbraně a finanční prostředky na udržení své obrany přinejmenším do první poloviny roku 2025. Zvolený americký prezident Donald Trump ve víkendovém rozhovoru pro televizi NBC řekl, že Ukrajina by se měla připravovat na to, že jí Spojené státy budou po střídání prezidentů poskytovat méně vojenské pomoci.
„Musíme mít plán, jak vytvořit potřebné podmínky pro spolupráci s novou administrativou. Je v přirozeném zájmu Ukrajiny vybudovat důvěru pro spolupráci. Myslím, že by to měla být prioritní strategie jak pro Ukrajinu, tak pro Evropu,“ zdůraznil ukrajinský ministr financí.
Země má podle něj zbraně a finanční prostředky na udržení své obrany „přinejmenším do první poloviny roku 2025“, a to i v případě, že USA svou podporu stáhnou. Případné zastavení pomoci je pro obranyschopnost Ukrajiny vážnou výzvou, ale ne nevyhnutelným kolapsem, dodal.
„Myslím, že máme dostatek peněz, dostatek zbraní, dostatek raket a dělostřeleckých granátů, abychom odolali minimálně do první poloviny roku 2025. Zajistíme dostatečné rozpočtové prostředky na nákup munice a potřebného vojenského vybavení v roce 2025,“ řekl v rozhovoru pro španělský deník.
Postoje se podle něj navíc mohou změnit. Aby se Ukrajina s touto nejistotou vyrovnala, musí „správně využít čas a být schopna s novou administrativou jednat“.
Proč se Evropa nepodílí stejnou částkou jako my?
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko tak reagoval na slova zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se ujme úřadu po inauguraci 20. ledna příštího roku. Ve víkendovém rozhovoru pro americkou televizi NBC Trump řekl, že by se Ukrajina měla připravovat na to, že jí Spojené státy budou po střídání prezidentů poskytovat méně vojenské pomoci.
„Proč se Evropa nepodílí stejnou částkou jako my?“ ptal se Trump. „Jediná věc, která by se měla stát, je, že by se Evropa měla vyrovnat (Spojeným státům, pozn. red.),“ dodal. Podle něj USA pomohly Ukrajině částkou 350 miliard dolarů, zatímco Evropa částkou 100 miliard dolarů.
„Válka s Ruskem je pro Evropu důležitější než pro nás. Je důležitá pro všechny, ale pro Evropu je důležitější než pro nás. Máme mezi sebou takovou maličkost, které se říká oceán,“ uzavřel zvolený Spojených států.
Zároveň v rozhovoru varoval, že by rozhodně zvážil vystoupení Spojených států z NATO. „Nechtěl jsem se zavázat k tomu, že USA zůstanou v NATO,“ prohlásil. „Pokud budou platit své účty, rozhodně.“
Trump už ve svém první funkčním období důrazně žádal, aby všechny členské země NATO dávaly více než dvě procenta svého hrubého domácího (HDP) produktu na obranu, jak se dohodly v roce 2014. Řada z nich, včetně Česka, tomu byla dlouhé roky značně vzdálena, i v důsledku války na Ukrajině ale výdaje na obranu zvýšily. Cíl tak letos podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga splní nejméně 23 z 32 členských zemí, včetně Česka.
Trump letos v únoru během předvolební kampaně evropským spojencům kvůli výdajům na obranu pohrozil ještě výrazně dramatičtějšími slovy než v rozhovoru s NBC News. Mimo jiné tehdy řekl, že pokud evropské země nezačnou platit více, povzbudí Rusko, ať si dělá, co chce.
Trump, francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v sobotu v Paříži sešli ke třístranným rozhovorům. Schůzka podle francouzského tisku trvala asi půl hodiny. Podle Zelenského se trojice shodla na přání ukončit válku co nejdříve a spravedlivě.
Evropští představitelé se obávají, že Trump by mohl zastavit americkou pomoc Ukrajině, která se brání ruské vojenské invazi. Trump se domnívá, že evropské země by měly vynakládat více peněz na společnou obranu a že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je zapotřebí vyřešit diplomatickou cestou.
