V rámci zákona o ovzduší, o kterém v pátek jednala poslanecká sněmovna, se hlasovalo také o pozměňovacím návrhu poslance Jana Hofmanna z ODS, který by navýšil maximální podíl vyspělých biopaliv zejména z potravinářských a krmných plodin z 1,7 procenta na 2,4 procenta. To by bylo nevýhodné zejména pro holding Agrofert, který vyrábí tzv. biopaliva první generace z řepky. Návrh neprošel, ale překvapivě pro něj nehlasovali poslanci Starostů a nezávislých nebo Pirátů. Postup STAN podle Hofmanna může ukazovat na zákulisní dohody s hnutím ANO.

Berenika Peštová se proti pozměňovacímu návrhu vymezila v rámci rozpravy při projednávání zákona. „Mám velký problém s pozměňovacím návrhem, kde pan poslanec Hofmann zvyšuje povinnost podílu vyspělých biopaliv z 1,7 % na 2,4 %,“ uvedla Babišova poslankyně. Peštová odmítla argument, že je nutné omezit množství biopaliv vyráběných z řepky. „Nevyprávějte mi nic o tom, že řepka je něco špatného,“ prohlásila s tím, že navýšení podílu by znamenalo dovoz palmových derivátů do České republiky ze zahraničí.

Inkriminovaný pozměňovací návrh vzápětí poslaneckou sněmovnou neprošel. Pro se vyslovili všichni přítomní poslanci ODS a TOP 09, hlasovali pro něj i lidovci s výjimkou jednoho. Naopak proti byli všichni zástupci hnutí ANO. Velká většina dalších poslanců se zdržela – zejména Starostové a nezávislí (s jedinou výjimkou), Piráti i SPD. Předsedkyně výboru pro životní prostředí Jana Krutáková (STAN) deníku FORUM 24 před hlasováním řekla, že se bude „držet stanoviska výboru“, který daný pozměňovací návrh nepodpořil.

Hofmann: Jsem překvapen

„Pojedeme podle stanov Evropské komise, zůstává 1,7 procenta a žádnému navyšování limitu nedojde,“ shrnul pro deník FORUM 24 Hofmann. Na dotaz, zda je z postoje kolegů ze STAN zklamaný, odpověděl: „Bylo to pro mě překvapivé, jak hlasovali.“ Hofmann zároveň vyvrátil argumenty Peštové. „Říkala jednu věc naprosto špatně. Tvrdila, že my stanovujeme limit, přitom ale šlo pouze o rámec, který měl být mezi 1,7 a 2,4. Dávali jsme jen určité možnosti. Ona se k tomu postavila jinak a snažila se přesvědčit své kolegy, že navýšení limitů je špatně. Bylo to slovíčkaření,“ uvedl poslanec ODS.

Dále čtěte

Potravinová chudoba a zlaté časy pro Agrofert. Rekordní žně pro Vodňanskou drůbež

KOMENTÁŘ / Postupem času se stále více projevuje farizejství tuzemské agrolobby. Před rokem vyhrožovala krachem velkoprůmyslu, pokud stát nezasáhne, a…

Hofmann po hlasování potvrdil deníku FORUM 24, že jím navrhované navýšení by nemohl přivítat právě Agrofert. „Ano. Bylo by víc možností řepku nahradit něčím jiným,“ uzavřel poslanec ODS. Poslanec ODS uvedl, že se v poslední době často hovoří o dohodě mezi STAN a ANO a jakémsi jejich „paktu o neútočení“. „Tady šlo o zájmy Agrofertu a postup STAN by takové dohodě napovídal,“ myslí si Hofmann.

Změn bude hodně

Sněmovna nakonec v rámci celého zákona schválila, že podíl pokročilých biopaliv v pohonných hmotách bude nutné postupně zvyšovat tak, aby v roce 2030 dosáhl v souladu se směrnicí EU 5,5 procenta. 

Navyšování podílu pokročilých biopaliv se týká biosložky převážně rostlinného původu, například ze slámy, řas a podobných materiálů, ale i obnovitelných paliv nebiologického původu.

Dodavatelé vybraných pohonných hmot také budou muset zajistit snížení emisí skleníkových plynů ve stanoveném rozsahu proti stanovené základně. V roce 2026 se bude muset snížit o 6,25 procenta na hodnotu 11 procent v roce 2030.

Novela upravuje také zavádění nízkoemisních zón, do nichž by města mohla zakázat vjezd starším typům automobilů. Zavádí se také informační systém těchto nízkoemisních zón. Vláda uvádí, že města tyto zóny nevyužívají, ačkoli je lze považovat za vhodný nástroj k omezení znečištění ovzduší.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Firmy podle novely budou muset vedle kontinuálního sledování emisí škodlivých látek omezit prašnost při stavbách či demolicích. Cílem opatření je podle vlády zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit administrativu. Norma má stanovit jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí i pravidla pro firmy, které musejí omezit prašnost třeba pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád nebo vysazováním zeleně kolem staveb.

Výsledky z měření emisí mají firmy nově předávat výhradně digitálně do centrálního registru, a to přímo měřicími skupinami, což omezí administrativu. Dosud je posílají v papírové podobě Českému hydrometeorologickému ústavu a České inspekci životního prostředí.

Povinnost kontinuální kontroly se od roku 2026 dotkne nově 7700 zdrojů, celá řada provozovatelů už nepřetržité měření podle vlády nainstalovala. Od roku 2028 se povinnost rozšíří na sektory tavení skla, nerostů, petrochemie nebo výroby vápna a dřevotřísky.