Deník FORUM 24 porovnává situaci během koronavirové pandemie v jednotlivých zemích. Přístupy vlád se liší přijatými opatřeními i pomocí zasaženým firmám i občanům. Novinářka Jenny Levine nám v rozhovoru popsala náladu v New Yorku a mezery, které virus odhalil v americkém zdravotnickém systému a vedení státu.

Jenny Levine je čerstvou absolventkou oboru Žurnalistika na Newyorské univerzitě. V rámci univerzitního programu studia v zahraničí strávila jeden semestr v Praze. Během studia pracovala jako novinářka v CNN, BBC i NBC News.

Jaká největší opatření vláda přijala pro omezení šíření nového koronaviru?

Musím říct, že tím největším opatřením, které město New York přijalo, bylo uzavření metra od 1. do 5. hodiny ranní. Lidem žijícím mimo New York se to možná nezdá jako něco zásadního, ale Newyorčané jsou na svůj 24hodinový systém velmi pyšní. Metro se poprvé za 115 let cíleně uzavřelo, a to se mi zdálo jako velká věc.

Jaký je tvůj názor na způsob, jakým se země během krize stará o své obyvatele?

Myslím si, že federální vláda pod vedením Trumpa naprosto maří svou reakci na virus. Je vidět, že všichni, kdo pod ním pracují, se jen snaží uklidňovat situaci. Od nikoho na vrcholu nedostáváme jasné odpovědi. Newyorský guvernér Cuomo se zpočátku jevil jako silný vůdce, rozzlobilo mě ale zjištění, že chce během pandemie omezit Medicaid, státní program, který pomáhá s náklady na zdravotní péči u některých lidí s omezeným příjmem. Popravdě jedinými, koho v této krizi podporuji, jsou lokální zástupci, jako je členka Státního shromáždění Yuh-Line Niou, která se aktivně snaží pro New York získávat ochranné pomůcky.

Jak teď vypadá život v zemi?

Nevím, jaká je situace v Praze, ale čas v New Yorku jako by se zastavil. Žiju sama ve svém bytě a s nikým už jsem nepromluvila tak dva měsíce. Venku roušku nosí asi polovina lidí, přestože je mají mít všichni. Doufám, že to lidé budou brát vážně, ale možná proto, že je New York zvyklý spíš na veřejné, fyzické nebezpečí, je tohle pro nás nové teritorium.

Měla individualistická nátura americké společnosti nějaký vliv na přístup lidí k viru?

Američané, v dobrém i ve zlém, jsou od přírody neuvěřitelně individualističtí. Myslím si, že je to jen milý způsob jak říct, že jsme sobečtí. Samozřejmě je to zobecnění, ale je deprimující vidět lidi sdružující se ve velkých skupinách předtím, než jsme nad virem vyhráli. V republikánských svobodu milujících státech, jako je Florida nebo Texas, vidíme znovu otevírání veřejných prostor téměř bez omezovacích pokynů, a to nevěští nic dobrého. Myslím si, že je pro hodně lidí těžké, zvláště v privilegovaných předměstských komunitách, myslet na blaho celku.

Ukázal virus na nějaké nedostatky ve zdravotnickém systému tvé země?

Pro Američany je zdravotní péče přivázána k jejich zaměstnání, kterým je prakticky podmíněna. Teď, když hodně lidí přichází o práci nebo jsou, podobně jako já, absolventy univerzity s málo dostupnými volnými pracovními místy, je vidět, že tento systém nefunguje. Já osobně mám pořád zdravotní pojištění díky své univerzitě, ale za několik týdnů se ocitnu v situaci, kdy ke zdravotní péči nebudu mít přístup. Děsí mě to.

Myslíš si, že je situace ve tvé zemi v něčem oproti zbytku světa specifická?

Myslím si, že samotné počty nakažených ve městě jsou děsivé. Je to také odstrašovací případ pro zbytek světa o tom, co se stane, když se nezareaguje včas a když lidé situaci neberou vážně. Měli jsme začít karanténu dva týdny předtím, než jsme tak učinili. Pamatuji si, jak jsem v kanceláři mluvila se svými kolegy a ptala se jich, co tu vlastně ještě děláme. Naše země je stále na vrcholu krize, tudíž je těžké předpovídat, jak bude život po koronaviru vypadat. Musíme ale změnit svůj způsob života, pokud nechceme na podzim zažít ošklivou druhou vlnu.

Je něco konkrétního, co na současné situaci ve tvé zemi upoutalo tvou pozornost?

Šokovala mě projevující se rasová a ekonomická nerovnost. V New Yorku jsou komunity černochů, hispánců a jiných rasových menšin, které jsou virem neúměrně zasaženy, protože je mezi nimi mnoho málo placených zaměstnanců v nenahraditelných pracovních pozicích.

Jaká teď v zemi panuje nálada? Bojí se lidé viru?

Nechci znít depresivně, ale pro mě jakožto pro čerstvou absolventku univerzity vypadá pracovní trh bezútěšně. Je těžké neposuzovat vlastní hodnotu podle své práce a já i další absolventi se smiřujeme s tím, že dlouho nezískáme svá vysněná povolání.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Jaký máš názor na to, jakým způsobem vláda informuje občany o vývoji v situaci? 

Guvernér Cuomo je ve své komunikaci velmi schopný. Znám i lidi z ostatních států, kteří ho sledují, protože on je jakýmsi hlasem rozumu, obzvlášť ve srovnání s Trumpovými brífinky, kdy prezident okřikuje reportérky a doporučuje lidem pít bělidlo.

Myslíš si, že koronavirus rozdělil společnost, nebo naopak semkl národ k sobě?

Řekla bych, že na národní úrovni je virus velmi rozvratný. Stačí se podívat na to, jak naše vláda bez obalu lže, ať už o množství dostupných testů, obviňování asijských Američanů nebo hyperpartyzánské nátuře finanční výpomoci. Na lokální úrovni ale vidím úžasnou práci lokálních aktivistů, kteří si v komunitách navzájem vypomáhají.

Co podle tebe současná krize vypověděla o tvé zemi a o tom, jak funguje její vedení?

Spojené státy americké jsou komplikované místo. Jsme národem imigrantů, přesto jsou imigranti obviňováni z šíření viru. Nemůžu říct, že bych byla pyšná na způsob, jakým se naše vláda s krizí vypořádává, ale jsem pyšná na lidi, kteří naše komunity udržují v chodu. Mě a mé sousedy nepohání vlastenecký zápal, ale snaha pomoci. Krize ukázala na propasti v našich komunitách. Potřebujeme lepší reprezentaci v našich lokálních i federálních správách. Doufám, že tuto krizi překonáme a společně budeme požadovat lepší pracovní a životní podmínky.