Kláře Balogové bylo osmnáct let, neměla ani cent a byla ve vysokém stupni těhotenství, když jela tisíce kilometrů ze Slovenska do Anglie, aby se vdala za muže, s nímž se nikdy předtím nesetkala. Věděla, že mu nejde o ni, ani o její dítě. Chtěl její evropský průkaz totožnosti. Sňatek byl domluvený, aby její 23letý pákistánský ženich získal právo žít a pracovat v Evropě, napsala agentura AP.
Balogové slíbili příjemné bydlení v Anglii a možná i nějaké peníze. Ale během několika dní po příjezdu ji převezli z Manchesteru do skotského Glasgowa, kde ji drželi v bytě s jejím budoucím manželem. A když tam nebyl on, dohlížel na ni jeho mladší bratr. Navíc jí zabavili doklady.
„Nikdy mě nepouštěli ven. Řekl mi, že to nejde,“ vypráví drobná Romka váhavým, tichým hlasem a při rozhovoru se nikdy nepodívá do očí. „Jednou týdně jsme šli ven společně. Nikdy mě nepustili samotnou.“
Každý rok jsou desítky žen, jako je Balogová, pocházející z chudších koutů východní Evropy, vlákány do podvodných manželství na Západě. Muži – často z Asie či Afriky – platí značné sumy, protože chtějí snáz žít, pracovat a žádat o sociální dávky, a také volně cestovat po Evropě. Prakticky všechen zisk shrábnou dohazovači, jimiž jsou často organizované gangy. A ženy zhusta skončí uvězněné v cizí zemi s holýma rukama.

Obchod s lidmi
Tato relativně nová forma obchodu s lidmi přichází v době, kdy Británie neustále zpřísňuje hranice a politici napříč západní Evropou volají po tvrdších zákrocích proti imigraci. Nezákonné sňatky coby způsob, jak imigrační zákony obejít, jsou čím dál tím častější – a zahrnují jak přímé dohody mezi nevěstou a ženichem, tak prodej nevěst.
Většina nevěst dostane zaplacenou cestu do Británie, Irska, Německa či Nizozemska. Některé z nich si plně neuvědomují, do čeho se to dostaly, dokud nedorazí na místo. Ženy jsou často drženy jako zajatci, dokud nejsou podepsány oddací dokumenty; zneužívá je jejich „ženich“ i jeho přátelé, nutí je k prostituci či obchodu s drogami, a v některých případech se musí „vdát“ víc než jednou, uvádějí evropské úřady a charitativní skupiny.
„V závislosti na případu může být žena prodána za tisíce eur,“ řekla Angelika Molnárová, odbornice Europolu na boj proti obchodu s lidmi. „Rozhodně je to lukrativní obchod.“
V Británii jsou každý rok ministerstvu vnitra ohlášeny tisíce případů falešného manželství; pokud žena souhlasí se sňatkem za peníze, je považována za spoluviníka trestného činu. Oficiální činitelé ale připouštějí, že obchod s nevěstami je těžké vysledovat.

Víme málo
„Myslím, že tento problém je mnohem větší, než si uvědomujeme, protože vidíme jen malé procento spáchaných činů,“ řekl Phil Brewer, šéf jednotky Scotland Yardu pro obchod s lidmi a únosy. „Tato problematika dosud není plně pochopená.“
K pochopení, proč jsou ženy ochotné něco podobného udělat, stačí zavítat do vesnice Kláry Balogové. Stejně jako většina žen zneužitých k tomuto účelu na Slovensku pochází z polorozpadlé romské osady. Ta její leží na hranici Slovenska s Ukrajinou a Maďarskem a žije v ní asi 250 Romů, nejchudší evropské menšinové skupiny. Většina plechových chatrčí nemá vodovod, cesty jsou rozbahněné, domy špinavé a voda v rezavé pumpě kontaminovaná.
Sociální pracovník Nicholas Ogu říká, že zná několik dalších žen z vesnice Balogové, které se provdaly v Británii. Tento obchod, jak to nazývá, kontroluje romský gang, který rekrutuje nezaměstnané a nevzdělané Romy příslibem slušného zisku v zahraničí. Ženy končí jako falešné nevěsty, anebo jako prostitutky, muži pak jsou nuceni k práci v polootrockých podmínkách.
Pachateli jsou Slováci nebo Češi žijící v Británii, zatímco jejich „náboráři“ odvádějí práci doma, říká slovenský velvyslanec v Británii Miroslav Wlachovský. Zvláště oblíbenou destinací je podle jeho slov Skotsko, protože místní zákony umožňují sňatek bez souhlasu rodičů už od 16 let, zatímco ve zbytku Británie až od 18 let.
Balogová, které je nyní 22 let, se měla vdát, až v Británii porodí. V nemocnici ale vzniklo podezření ohledně totožnosti otce dítěte. Navíc sestry zjistily, že nemá tušení, jak se dostat domů, přestože bydlela jen o několik bloků dál. Nakonec byl ženich deportován ještě před svatbou.
Balogová zůstala zcela bez prostředků v útulku a před dvěma lety se vrátila na Slovensko s pomocí sociálních pracovníků. Její dítě, holčička jménem Aisa, byla v Británii předána do systému sociální péče, kde zůstává, protože se úřady obávají, že by se o ni doma nedokázala postarat.
Přesto připouští, že by klidně znovu zkusila štěstí v Británii. „Nechtěla jsem se vrátit,“ říká. „V Anglii to pro mě bylo stokrát lepší.“