Přesně před sedmdesáti lety došlo k jednomu z nejslavnějších útěků z „komunistického ráje“. Osobní vlak nezastavil na konečné. Nezastavil v Aši. Namísto toho tuto stanici profrčel sedmdesátikilometrovou rychlostí, prorazil hraniční závoru a zastavil až na domluveném místě v Německu, několik stovek metrů za hranicemi. Byl to přelomový útěk. Potom komunisté ještě více přitvrdili.

Nešlo o žádnou náhodu. Byla to precizně připravená akce, do které bylo zapojeno několik lidí a jejich rodin. Přes hranici se hladce dostalo 110 lidí (podle některých zdrojů 111), všichni dostali nabídku azylu. Zpět se vrátilo 74 lidí. Šlo totiž o odpolední vlak plný studentů, žáků a lidí vracejících se ze zaměstnání, kteří nic netušili.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Celá akce 11. září 1951 odstartovala v Praze v 9:55. V tuto chvíli vyrazil směrem na Cheb rychlík. V cílové stanici z některých vagonů složili osobní vlak, který měl končit v Aši. Jenže už v Chebu mohlo bystrému pozorovateli dojít, že je něco jinak. Tuto linku osobního vlaku vedly lokomotivy většinou v opačném řazení, tedy tendrem s uhlím napřed. Tentokrát ale nechal strojvedoucí Jaroslav Konvalinka lokomotivu otočit kotlem dopředu. Věděl, co dělá.

Šlo mu o to, aby byla souprava rychlejší. A to se také podařilo. Při několika zastávkách nabral vlak poslední zbývající vědomé účastníky této akce. Během zastávek také strojvedoucí postupně odpojil všechny brzdy na vagónech, které by mu mohly plány překazit. A pak zastavil až v západním Německu.

Ve chvíli, kdy se vlak prohnal sedmdesátikilometrovou rychlostí zastávkou v Aši, se někteří cestující pokoušeli zatáhnout za záchrannou brzdu. Někteří svých plánů zanechali poté, co na ně účastníci akce namířili zbraň, další zjistili, že brzda nefunguje.

Tato akce, která se proslavila jako „vlak svobody“, měla velký dopad. Jednak ji využila komunistická propaganda, která hlásala bludy o tom, jak západní agenti unesli chudáky Čechoslováky, a především ještě zostřil dohled na hranicích. Zmíněný vlak svobody mohl projet přes hranici v přesně vybraném místě díky tomu, že trať do Německa zde byla ucelená a chráněná jen závorou. Pravidelně se po ní pohybovaly nákladní vlaky. Jenže to skočilo. Komunisté nechali většinu tratí, po kterých bylo možné překonat hranici, vytrhat. Naplno se také rozjelo budování neprostupné hranice. Každopádně příběh Čechoslováků, kteří vzali vlak a projeli s ním hranici, oblétl celý svět a dodnes patří k nejúžasnějším příběhům lidí, kteří se toužili dostat z „komunistického ráje“ a povedlo se jim to.