Podle agentury Reuters převede Washington v dohledné době na Ukrajinu střely s doletem až 900 kilometrů určené pro letouny F-16. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti řekl, že je již unaven z komentování podobných zpráv a že svět by se měl přestat vysmívat červeným čarám, o kterých Putin v souvislosti s válkou, kterou na Ukrajině rozpoutal, již mnohokráte hovořil.
„V USA se již vytratil, či se začíná vytrácet pocit vzájemného odstrašování a ve věci podpory Ukrajiny americké úřady překročily práh, který si stanovily. A to je nebezpečné,“ řekl ruský ministr zahraničí Lavrov kremelskému zpravodaji Pavlu Zarubinovi.
„Západ vtipkuje o našich červených čarách, ale tamní politici by o nich žertovat neměli. Moc dobře vědí, kde jsou,“ pohrozil západním spojencům Ukrajiny Lavrov.
Červených čar, o kterých Lavrov hovořil, bylo od napadení Ukrajiny Putinem ohlášeno poměrně značné množství, a přesto se nikdy nic nestalo, když je Západ překročil. Moskva se vzmohla jen na silácká prohlášení a další výhrůžky.
„Pokud jde o státy, které říkají, že nemají žádné červené čáry ve vztahu k Rusku, pak musí pochopit, že ani v Rusku nebudou žádné červené čáry ve vztahu k těmto státům,“ řekl letos v březnu ruský diktátor Putin, který odmítl, že by Rusko na porušování těchto „čar“ nereagovalo. Jako příklad odpovídající reakce uvedl útoky na ukrajinský energetický systém, který si však vyžádal množství mrtvých civilistů, a také útok na sídlo ukrajinské rozvědky v Kyjevě.
Na Putinova slova reagoval asi o měsíc později Bílý dům. „To, že Rusko na něco nereagovalo, neznamená, že to nemůže nebo nebude v budoucnu dělat,“ prohlásila mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová.
Připomeňme tedy několik ohlášených červených čar, které Západ překročil, aniž by Kreml jakkoliv zareagoval, kromě reakce verbální či kromě útoků na ukrajinské civilní cíle.
Krátce po vpádu na Ukrajinu, na počátku března 2022, řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, že Rusko varovalo USA, že dodávky zbraní Ukrajině jsou „nebezpečným krokem“. Od té doby na Ukrajinu dorazily tisíce kusů vojenské techniky nejen z USA, ale i z dalších zemí, a to včetně tanků, transportérů či protitankových a protiletadlových systémů. Rusko nijak nezareagovalo.
V červnu 2022 se Putin zmínil o další „nepřekročitelné červené čáře“ v podobě raket dlouhého doletu. Ovšem ani ne o rok později na Ukrajinu dorazily z Velké Británie první střely Storm Shadow, které jsou schopné zasáhnout cíl až do vzdálenosti 250 kilometrů. O něco později začaly Ukrajině dodávat střely ATACMS s dosahem okolo 300 kilometrů i USA. Rusko opět nijak nezareagovalo.
V červnu 2023 tehdejší ruský ministr obrany Sergej Šojgu varoval před použitím raket typu Storm Shadow či HIMARS mimo bojovou zónu na okupovaných územích Ukrajiny. Odvetou měly být útoky na „rozhodovací centra“ na Ukrajině. Od druhé poloviny roku 2023 však Ukrajina těmito raketami ostřeluje Krym, kde aktivní bojová zóna není a který Rusko považuje za svoji součást. Za reakci Ruska se dají považovat snad útoky na civilní cíle na Ukrajině.
V prosinci 2023 zástupce Ruska při OBSE Konstantin Gavrilov varoval Západ před použitím stíhaček F-16. Letos v červenci se na ukrajinském nebi první stroje tohoto typu objevily a Rusko opět nereagovalo.