
Ilustrační foto FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0

Moskva oznámila, koho pozve na oslavy 80. výročí konce „Velké vlastenecké války“ na Rudém náměstí v Moskvě. Pozvány nebyly všechny „nepřátelské země“, mezi nimi figuruje i Česká republika. Pozván byl slovenský premiér Robert Fico, ale maďarský Viktor Orbán ne, a to s odůvodněním, že Maďarsko bylo spojencem nacistického Německa.
„Německo oznámilo, že se přehlídky v Moskvě nezúčastní. Ve skutečnosti Němce nikdo nepozval. Je tedy zvláštní diskutovat o něčem, čeho se neúčastníte. Věří Německo vážně, že by bylo vítaným hostem na Rudém náměstí? Zvlášť vzhledem k tomu, že jeho tanky opět hoří od ruských granátů? Němci se nepoučili. Model německé účasti na přehlídce vítězství byl v roce 1945 ve formě standart hozených před mauzoleum,“ řekl poslanec dumy Alexander Tolmačev pro News.ru.
Pozvána nebyla samozřejmě ani Ukrajina, kterou Rusko před třemi lety napadlo a od té doby na jejím území vede krvavou válku. Ukrajinu Moskva zařadila v roce 2022 mezi země „páchajících nepřátelské akce proti Rusku, jeho společnostem a občanům“.
Peskov potvrdil, že Kreml neposlal pozvánku na oslavy ani do USA.
Podle Peskova ruská strana neposlala pozvání zemím, které jsou uvedeny na seznamu nepřátelských zemí. Seznam se prvně objevil v roce 2021 a od té doby se neustále rozrůstá. V současnosti zahrnuje země Evropské unie, zejména Rakousko, Belgii, Dánsko, Irsko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Rumunsko, Francii, Českou republiku, Estonsko a mnoho dalších. Na seznamu jsou ale také Austrálie, Andorra, Velká Británie, San Marino, Monako, Kanada, Island, Norsko, Švýcarsko či Japonsko. „Nezveme hlavy nepřátelských zemí,“ zdůraznil Putinův mluvčí.
Naopak do Moskvy přicestují slovenský premiér Robert Fico a srbský prezident Aleksandar Vučič. Pozvání přijali také prezident Číny Si Ťin-pching, brazilský prezident Lula da Silva či prezident Palestiny Mahmúd Abbás.
Pozvánku obdrželi také představitelé členských států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti: prezident Běloruska Alexander Lukašenko, prezident Kazachstánu Kassym-Jomart Tokajev, prezident Kyrgyzstánu Sadyr Japarov, předseda vlády Arménie Nikol Pašinjan a prezident Tádžikistánu Emomali Rahmon.
Účastni budou představitelé Izraele. „Historická fakta se nemění v důsledku různých geopolitických nebo jiných okolností. V roce 2017 přijal Izrael v Knesetu rozhodnutí, že 9. květen bude oslavován jako Den vítězství,“ uvedla izraelská velvyslankyně v Moskvě Simona Galperinová.
Poněkud překvapivě nebylo pozváno Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán dlouhodobě zastává v EU proruská stanoviska. Důvodem je podle Peskova fakt, že Maďarsko za druhé světové války bylo spojencem nacistického Německa. Dvojnásob pikantně tak působí účast Roberta Fica, neboť Slovensko za druhé světové války bylo rovněž spojencem nacistů a jeho jednotky dokonce proti Rudé armádě v Rusku bojovaly.