Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová v rozhovoru pro deník Financial Times nevyloučila možnost vyslání zahraničních jednotek na Ukrajinu, i když podle ní to v současné době není potřeba. Podobně se již dříve vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, když řekl, že Francie možná bude v určitém okamžiku nucena vést na východě Evropy pozemní operace, aby čelila ruským silám.

Valtonenová se domnívá, že francouzský prezident Emmanuel Macron udělal správnou věc, když přiměl Rusko, aby se zamyslelo, jaké hranice může mít podpora Západu Ukrajině. „V této fázi o tom ani nejsme ochotni diskutovat. Ale z dlouhodobého hlediska bychom samozřejmě neměli nic vylučovat,“ zdůraznila ministryně.

Už dříve slova Emmanuela Macrona podpořila litevská premiérka Ingrida Šimonytėová. „Na dvou nedávných prohlášeních prezidenta Macrona se mi líbilo, že řekl, proč bychom si měli vnucovat červené linie, když Putin v podstatě žádné červené linie nemá,“ prohlásila.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna zase dodal, že Macronova prohlášení trochu probudila evropské lídry. „Místo vojáků je bezpečnější poslat na Ukrajinu zbraně a peníze,“ reagoval na slova francouzského prezidenta. Estonská premiérka Kaja Kallasová vedla výzvy k tomu, aby EU vydala společný dluh na obranu. Tuto myšlenku podpořilo také Finsko. Podle Eliny Valtonenové „proti tomu nic nemají“.

Dále čtěte

Plakát rozděleného Ruska vydělává Ukrajině na zbraně. Už máme 100 tisíc, přidejte se!

Tahle mapa, kterou vytvořil historik Petr Hlaváček, vzbudila velkou pozornost. Jedná se o přehled států severní Asie, v té chvíli…

Minulý měsíc svými výroky vyvolal francouzský prezident Emmanuel Macron rozruch. Západní spojenci by podle něj neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. Řada zemí včetně Česka uvedla, že vojáky na Ukrajinu se vyslat nechystá. Jiné státy, především z východního křídla NATO, šéfa Elysejského paláce naopak podpořily. Ruský prezident Vladimir Putin mimo jiné prohlásil, že země NATO by vysláním svých vojáků na Ukrajinu riskovaly jaderný konflikt. Šéf ruské civilní rozvědky Sergej Naryškin varoval, že francouzské jednotky se na Ukrajině stanou legitimním a prioritním cílem ruské armády.

Později šéf Elysejského paláce vysvětlil, že teze o možném vyslání západních vojáků na Ukrajinu byla především signálem pro Rusko, které se jinak před ničím nezastaví. „Možná že v určitém okamžiku – nechci to, nebudu to iniciovat ⁠– bude nezbytné vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám,“ řekl Macron v rozhovoru, který poskytl po návratu z Berlína, kde se v pátek setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským premiérem Donaldem Tuskem. „Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme,“ dodal.