ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons/ Saeed Abdelaziz/ CC BY-SA 4.0
FOTO: Wikimedia Commons/ Saeed Abdelaziz/ CC BY-SA 4.0
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky požaduje téměř 500 milionů dolarů v rámci nouzového financování. Ze svých domovů v Pásmu Gazy je totiž nuceno odejít mnohem více civilistů, než se předpokládalo, téměř tři čtvrtě milionu lidí. Situace je podle zástupkyně OSN bezprecedentní.
Zkáza způsobená měsícem intenzivních bojů v Gaze je bezprecedentní, okomentovala situaci na Blízkém východě Natalie Bouclyová, zástupkyně Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Vzhledem k tomu, že je potřeba zajistit péči o 730 tisíc lidí, kteří byli vyhnáni ze svých domovů, požaduje Agentura téměř 500 milionů dolarů, uvedla v rozhovoru pro server Politico při své návštěvě Bruselu, kde se setkala se zákonodárci a úředníky Evropské unie. „Naše počáteční blesková výzva byla založena na počtu 200 tisíc vysídlených lidí a nyní jich máme v našich zařízeních téměř 730 tisíc,“ vysvětlila potřebu dalšího financování.
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě poskytuje v Pásmu Gazy jídlo, přístřeší nebo lékařské služby. Reakce izraelských ozbrojených sil na útoky palestinsko-teroristického hnutí Hamás, které propukly 7. října, velmi ztížil jeho práci. Od začátku nepřátelských akcí bylo v Pásmu Gazy zabito 92 pracovníků OSN a dalších minimálně 26 utrpělo zranění.
V Pásmu Gazy žije přibližně 2,4 milionu lidí na území menším než Praha a většina z nich se od začátku konfliktu už vtěsnala na jih oblasti, protože Izrael intenzivněji bombarduje sever, přičemž je k evakuaci vyzval. Tisíce z nich se ovšem stále do jižní části země přesouvají po nebezpečných trasách a mnozí na severu zůstávají. Ministerstvo zdravotnictví Gazy řízené Hamásem odhaduje celkový počet mrtvých civilistů na více než 10 tisíc včetně 4000 dětí. Tyto údaje z válečné zóny nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Podle Bouclyové, zástupkyně generálního komisaře Agentury, je nyní míra zničení Gazy srovnatelná se čtyřmi lety bojů v syrské občanské válce, přičemž odkázala na první zjištění zprávy Rozvojového programu OSN (UNDP) o socioekonomických dopadech války.
Izrael v odvetě Hamásu, který mimo jiné drží přes 200 rukojmích, omezil v Pásmu Gazy veškerý přístup k potravinám, vodě a palivu. „To, co Gaza potřebuje tím nejnaléhavějším způsobem, je humanitární příměří,“ okomentovala Bouclyová s tím, že by pak mohla být poskytnuta pomoc ve formě potravin a léků. Aby mohl být zajištěn nepřerušovaný tok pomoci, takové příměří by podle ní mělo trvat několik dní a zároveň by mělo být následováno politickým řešení konfliktu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ovšem již několikrát zopakoval, že dokud Hamás nepropustí rukojmí, k žadnému příměří nedojde.
Izrael nyní sice mezi severem a jihem Gazy otevírá humanitární koridory, ale ty podle Bouclyové nejsou řešením. „Musí to stačit na to, aby se lidem dostalo dostatečné množství pomoci… ale také aby lidé v malých podnicích měli šanci znovu sebrat a vyrobit jídlo,“ přiblížila s tím, že pauzy mají trvat hodiny, ale často jsou kratší.
Zároveň zdůraznila, že od začátku války přes přechod Rafah (mezi Pásmem Gazy a Egyptem) nepřišlo žádné palivo. Izrael palivo do oblasti nepouští s tím, že by se do nemocnic stejně nedostalo a k bojům by ho využil Hamás. Zhruba polovina nemocnic v Pásmu Gazy už kvůli blokádě a bombardování přestala fungovat. Ostatní jsou přeplněné a čelí vážnému nedostatku zdravotnického materiálu.
Není tedy možné ani využívat odsolovací zařízení, ani vyrábět chléb v pekárnách. „Když máte mouku, nemůžete ji proměnit v chleba, když tam není voda,“ dodala. Celková situace s jídlem je navíc podle jejích kolegů v terénu hrozivá. Zatímco obchody jsou prázdné nebo nefungují, „existuje jen jedna infrastruktura, která je stále plnější – márnice,“ prohlásila Bouclyová.
V Paříži se ve čtvrtek sešli představitelé asi 80 zemí a organizací, aby humanitární pomoc Gaze koordinovali a hledali způsoby, jak pomoci zraněným civilistům dostat se z obležení. Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě Philippe Lazzarini v Paříži znovu vyjádřil obavy o osudy civilistů a vyzval k otevření všech přechodů do Pásma Gazy, aby jimi mohla proudit humanitární pomoc včetně pohonných hmot. Ty naléhavě potřebují nemocnice, které kvůli blokádě nemají kromě dostatku léků, potravin a vody ani elektřinu potřebnou pro životně důležité přístroje.
