KOMENTÁŘ / Nebýt snah rozšířit NATO a potažmo EU na východ, na Ukrajině by válka nevypukla. Moskva tuto logiku ve veřejném prostoru šíří už minimálně od roku 2014. Její kroky vůči Kyjevu jsou prý čistě obranné. Nejde jí o ovládnutí cizího území, ale jen o zajištění vlastní bezpečnosti. NATO slíbilo nerozšiřovat se na západ, což nesplnilo a Rusko teď ohrožuje. O tom, že slib o nerozšiřování je nesmysl, jsme už psali. Argument o zajištění bezpečnosti však zní na první pohled rozumně. Když ale toto tvrzení rozebereme podrobně, neobstojí ani ono.

Předně je potřeba říct, že Ukrajina rozhodně nebyla na cestě do NATO, jak Rusko tvrdí. Také není pravda, že by prezident Biden před únorem 2022 řekl, že se Ukrajina stane členem aliance. Říkal pouze, že Ukrajina si má právo vybrat, zda se o členství ucházet. To je podstatný rozdíl, protože před únorem 2022 bylo nemyslitelné, aby s jejím přijetím souhlasila třeba Francie nebo Německo. Koneckonců Biden dodnes opakuje, že k zajištění ukrajinské bezpečnosti není členství v NATO potřeba.

Nestřežená hranice s NATO

Faktem je, že byť aliance trvala na principu otevřených dveří, tedy že o členství má právo usilovat kdokoliv včetně Ukrajiny, zároveň bylo zřejmé, že přes ruský odpor nikdo postupovat nechce. Bylo tomu tak jak v případě Ukrajiny, tak Gruzie. Rusko mělo de facto veto. Trvat ale na tom, aby NATO veřejně odmítlo jeden ze základních principů, na kterých stojí, byl však zbytečný krok navíc.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Moskva navíc měla daleko ambicióznější cíle, když požadovala, aby se vojenské složky NATO stáhly do hranic před rokem 1997. Reálně by to znamenalo, že celé východní křídlo bude členem druhé kategorie. Pár tisíc aliančních vojáků, kteří působili v Pobaltí po roce 2014 přitom Rusko nijak reálně ohrozit nemohlo. Koneckonců ruské ozbrojené síly dnes s klidem stahují jednotky z hranic s Finskem a posílají je do mlýnku na maso na Ukrajině.

Domácí a zahraniční publikum

Je snadné nedocenit, jak ohromnou strategickou změnou členství Finska, ale i Švédska v alianci je. První jmenovaná země byla neutrální od roku 1944 a druhá jmenovaná praktikovala tuto politiku v podstatě od konce velké severní války. Putin agresí na Ukrajinu v podstatě obětoval strategickou pozici na Baltu, kterou Rusko získalo více než 300 let nazpátek.

Moskva se tváří, jako kdyby členství v NATO bylo jakýmsi předstupněm útoku, ale zároveň jeho praktické kroky právě vůči Finsku a Švédsku prozrazují, že z napadení z jejich strany žádný strach nemá. Důvod napadení Ukrajiny je proto třeba hledat někde úplně jinde. Najdeme ho spíš ve vyjádřeních pro domácí publikum.

To musí být jen divadlo

Západní země a jejich demokratičtí představitelé dělají ve vztahu k diktátorům jednu chybu. Často je vnímají jako sobě podobné, a tak jejich chování hodnotí podle stejných vzorců, jakými se řídí oni sami. Když proto Putin hřímal o tom, že Ukrajina není samostatný stát, vnímali to jako hru pro domácí publikum. Vždyť politika je do jisté míry divadlo a hra.

Dále čtěte

Britským konzervativcům se v kampani nedaří. K volebnímu vítězství kráčí levice

KOMENTÁŘ / Krátce před volbami se situace pro britskou vládní Konzervativní stranu nevyvíjí dobře. Ačkoli většina pozorovatelů očekávala, že se…

Kdyby totiž měli vnímat jeho vyjádření vážně, vedlo by to k nepředstavitelným a nepochopitelným důsledkům, imperiální válce o území. Bylo pro ně proto daleko snazší si tato vyjádření racionalizovat jako silácké řeči pro voliče. Tomu rozumí daleko snáze. Takže zatímco Západ pro domácí publikum udržoval představu, že Ukrajina má právo vstoupit do NATO, i když všichni věděli, že k tomu reálně nedojde, Moskva říkala Rusům otevřeně, co chce, ale málokdo věřil, že kvůli tomu skutečně rozpoutá válku. Po dvou letech válčení bychom už ale měli být poučeni.