Afričtí lídry během jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. FOTO: Prezidentský úřad Zambie / se souhlasem
FOTO: Prezidentský úřad Zambie / se souhlasem
ANALÝZA / Afrika má 54 hlasů v OSN a začíná být stále více důležitá, komentuje mírovou misi delegace afrických lídrů na Ukrajině a v Rusku analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vilém Řehák. Prezidenti Jihoafrické republiky, Senegalu a Zambie na konci minulého týdne navštívili Kyjev i Petrohrad a setkali se s lídry obou válčících států. Afrika by byla ráda, kdyby konflikt nepokračoval, nikdo v misi ale nepočítal s tím, že po jednáních válka skončí, dodává Řehák. Válka na Ukrajině však postihla i tyto státy, stejně jako Evropu.
V Evropě jsou dopady války na Ukrajině, která trvá už od konce loňského února, jasné – vysoké ceny energií a potravin, uprchlická krize a částečně i vysoká inflace. A v Africe jsou problémy možná ještě větší. „Afrika není z větší části potravinově soběstačná, takže mnoho potravin dováží a právě obilí z Ukrajiny nebo Ruska je poměrně velká importní komodita. Nedostatek potravin, případně vysoké ceny, mají na Afriku obrovský dopad,“ vysvětluje pro deník FORUM 24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vilém Řehák.
Problémem je pro africké státy také nedostatek hnojiv. Právě ta se dováží převážně z Ruska. Zemědělství má totiž v Africe poměrně nízkou produktivitu a na dovozu hnojiv je závislé. „Dopad na potravinovou produkci a dovoz je obrovský,“ dodává analytik.
Dalo by se tedy říct, že Afrika je částečně závislá na prodloužení dohody o vývozu ukrajinského obilí mezi Ruskem a Ukrajinou. Právě to byl jeden z velkých motivů cesty afrických lídrů. Dohoda má totiž časové omezení a podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova byla v březnu prodloužena jen o 120 dnů. Její konec se tak blíží.
„Vyjádření Ruska byla zatím taková, že nepočítají s automatickým obnovením, a naopak to spíše vypadá, že by nemusela být obnovena vůbec. V Africe je obrovské téma, aby dohoda pokračovala a vývozní tok primárně obilovin mohl do Afriky pokračovat co nejsnáze,“ komentuje analytik Řehák.
Jak velký vliv má v Africe Rusko?
Rusko se společně s Čínou dlouhodobě snaží zvyšovat svůj vliv na africkém kontinentu. „Čínský vliv je tam dlouhodobě. Rusko se ale z Afriky po konci studené války výrazně stáhlo, začalo se tam vracet zejména až po roce 2014, kdy začaly západní sankce po obsazení Krymu. V posledních letech se ale snaží být aktivní,“ upozorňuje analytik. Válka však postoj afrických států k Rusku nijak zásadně nezměnila.
Afriku tvoří 54 států a každý má s Ruskem jinou historickou i ekonomickou zkušenost. Každý africký stát se k Rusku staví jinak. „Třeba Alžírsko je země, která je závislá na Rusku z důvodu dodávek zbraní, protože je tam obrovské množství zbraní ještě z doby Sovětského svazu. Dodnes je to jedno z největších odbytišť ruského zboží v Africe,“ vysvětluje Řehák pro deník FORUM 24.
Určitě to není tak, že by se některá země stala v důsledku války výrazně protiruskou. Vztah je spíše opačný. Vzhledem k tomu, jaké mají země vztahy s Ruskem, reagují na válku.
Dalším příkladem silných vazeb na Rusko jsou státy Sahelu – území v severní Africe na jižním okraji Sahary. Ty jsou závislé na soukromé armádě Jevgenije Prigožina, wagnerovcích, kteří v zemích nahrazují místní bezpečností složky, jež nejsou schopné plnit svoji práci.
Jiné vztahy má s Ruskem také Jižní Afrika, která je jednou z nejhustěji obydlených oblastí kontinentu. „To jsou zase historické a geopolitické vztahy. Je to různé a určitě to není tak, že by se některá země stala v důsledku války výrazně protiruskou nebo proruskou. Vztah je spíše opačný. Vzhledem k tomu, jaké mají země vztahy s Ruskem, reagují na válku,“ dodává Řehák z Asociace pro mezinárodní otázky.
Vliv Afriky na mezinárodní scéně roste
Jedním z důvodů je také to, že pro africké státy je konflikt na Ukrajině vzdálený a moc mu nerozumí. Někdy je prezentován tak, že jde o pokračování studené války mezi Západem a Ruskem s Čínou. Konflikt se tedy Afriky přímo netýká. „Afrika by byla ráda, kdyby nepokračoval, kdyby se svět vrátil do nějakého normálu.“
Afrika navíc nemá tak silnou pozici na globální scéně, aby dokázala konflikt v Evropě diplomaticky ukončit. Jedním z primárních cílů afrických lídrů bylo jednání o obilné dohodě. „Nikdo nepočítal s tím, že přijedou do Kyjeva a do Petrohradu, budou tam mít jednání a válka skončí. Motivace byla jiná. Jednak je to obilná dohoda a její pokračování, jednak je to i diplomatická aktivita Jižní Afriky, která se snaží prezentovat jako neutrální země, ale v poslední době je obviňována Spojenými státy, že podporuje Rusko. Amerika dokonce hrozí tím, že jí sebere bezcelní přístup na americký trh, což je pro Jižní Afriku docela důležitá věc,“ komentuje analytik.
V misi africké delegace ale šlo i o geopolitiku. Celý kontinent má v OSN 54 hlasů, a stává se tak v současné situaci důležitějším. Rezoluci Valného shromáždění OSN vyzývající Rusko ke stažení z Ukrajiny z letošního února některé státy nepodpořily. Země napříč Afrikou ani přes silné vazby na Spojené státy nevidí válku na Ukrajině jako globální hrozbu, a proto zůstávají v neutrální pozici. Naopak proti přijetí rezoluce hlasovala z Afriky jen Eritrea a Mali, zdrželo se jich hned 15. „Když se podíváme na jednotlivé rezoluce, které na půdě OSN proti Rusku byly, a bylo jich několik, tak to, jak africké státy hlasují, je konstantní,“ dodává Řehák
„Nikdy se do záležitostí mimo svůj kontinent nezapojovala a tohle je taková první velká situace, kdy se snaží řešit něco mimo něj. Určitě je to snaha ukázat, že Afrika má své zájmy, geopolitickou váhu a možnosti i díky tomu, že má dobré vztahy a chce působit jako neutrální mírotvorce, byť šance, že by se dohodl mír, byla nulová,“ popisuje analytik.
Český vliv v Africe brzdí nedostatek diplomatů
Krátce před odletem do Kyjeva zambijský prezident Hakainde Hichilema přijal českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), který mu vysvětloval českou pozici ve válce na Ukrajině. Vláda Petra Fialy se na africké státy v zahraniční politice snaží soustředit. Kontinent kromě šéfa české diplomacie navštívil také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Přesvědčit představitele afrických států o změně pozice vůči válce na Ukrajině ale není jednoduché, jak upozorňuje i analytik Řehák. „Že by to mohlo změnit vnímání války nebo že by jeden stát z Afriky převedl z protizápadního do západního tábora, asi není úplně reálné.“
Afrika se snaží dávat najevo geopolitickou sílu a většina afrických zemí se v globálním soupeření navíc snaží být třetí silou. „Snaží se prezentovat jako samostatný aktér, který na jedné straně nemá problém spolupracovat v určitých otázkách s Čínou a se Západem.“
Na Afriku se v posledních letech orientuje i česká vláda. Ve zvyšování vlivu jí ale brání nedostatek diplomatů a ambasád. „Pokud chcete mít nějaký vliv, tak tam musíte být přítomni a diplomaté musí působit permanentně. To je problém, který Česká republika má, že v těch zemích máme málo ambasád, a tím pádem máme malé množství zemí, kde můžeme působit na každodenní bázi. V tom jsme omezení,“ uzavírá analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na pozici Afriky v mezinárodních vztazích Vilém Řehák.
