Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Člen americké sněmovny reprezentantů za republikány Darrell Issa chce nominovat prezidenta Spojených států na Nobelovu cenu za mír. V pondělí to oznámil na sociální síti X. Oznámení přišlo poté, co Trump změnil politiku Spojených států v souvislosti s válkou na Ukrajině, zvýšil tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a zároveň rozmrazil vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Dnes nominuji Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru,“ oznámil kongresman Issa na sociální síti X. „Nikdo si ji nezaslouží víc,“ dodal bez dalších podrobností.
Zástupce vedoucího jeho kanceláře a ředitel komunikace Jonathan Wilcox spojuje nominaci s děním na Blízkém východě. „Kongresman Issa nedávno vedl delegaci Kongresu do čtyř zemí Blízkého východu. Na vlastní oči a od několika hlav států viděl, že duch míru a odklonu od konfliktů je skutečný a mnohostranný,“ napsal v prohlášení pro web The Hill.
„Od svého zvolení a po složení přísahy prezident Trump inspiroval a propagoval věc míru – a to způsobem, který jsme neslyšeli po mnoho let,“ dodal Wilcox. „Jeho propagací je snaha o svět bez válek a my jsme svědky toho, že se to dnes projevuje v několika regionech světa – ne jen v jednom.“
Dohoda o příměří přerušila válku v Pásmu Gazy, kterou rozpoutal 7. října 2023 útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 jich unesli jako rukojmí. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy spravovaného Hamásem zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62 tisíc lidí.
V první fázi Hamás propustil 25 izraelských rukojmích a předal pozůstatky osmi dalších, a to výměnou za stovky palestinských vězňů propuštěných z izraelských věznic.
Druhá fáze příměří v hrubých obrysech počítala s propuštěním zbývajících živých rukojmích, plným odchodem izraelských vojáků z Pásma Gazy a časově neomezeným zastavením bojů. Přesné podmínky a parametry druhé fáze však nebyly dosud prodiskutovány a dohodnuty, přičemž na začátku příměří se předpokládalo, že tak bude učiněno v průběhu první fáze.
Oznámení o nominaci přichází v době, kdy se Donald Trump pokouší ukončit válku na Ukrajině, kterou před více než třemi lety rozpoutal Vladimir Putin. V souvislosti s tím Trump změnil politiku Spojených států , zvýšil tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a zároveň rozmrazil vztahy se svým ruským protějškem.
Na Nobelovu cenu za mír byl Trump již několikrát nominován, nikdy ale prestižní ocenění nezískal. V únoru 2019 Trump prohlásil, že ho japonský premiér Šinzó Abe navrhl na Nobelovu cenu za mír za jeho úsilí o dosažení mírové dohody se Severní Koreou.
Americký ministr financí Scott Bessent řekl už v únoru televizi Fox News, že Trump si zaslouží Nobelovu cenu za svou práci při snaze ukončit rusko-ukrajinskou válku. „Pokud by byla udělena spravedlivě, myslím, že za rok by ji podle toho, co jsem viděl, měl dostat,“ řekl Bessent.
Během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Oválné pracovně minulý měsíc se Trumpa jeden z novinářů zeptal, zda doufá, že dostane Nobelovu cenu za mír, pokud pomůže ukončit válku v Gaze. „Zasloužil bych si ji,“ poznamenal, „ale nikdy by mi ji neudělili.“
Podle ministra zahraničních věcí Marca Rubia ocenění Donald Trump zatím nezískal, protože je členem Republikánské strany. „Kdyby to dělal demokrat, všichni by říkali, že je na cestě k Nobelově ceně míru,“ řekl Rubio v rozhovoru pro ABC. „To je absurdní.“
Podle agentury Axios je Trump ziskem prestižní Nobelovy ceny za mír posedlý a jeho administrativa tvrdě tlačí na to, aby ocenění získal. Někteří pozorovatelé spekulují, že Trump usiluje o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou zčásti proto, aby měl další šanci cenu získat.
