Předseda hnutí ANO Andrej Babiš vystoupil v poslanecké sněmovně s projevem, ve kterém tvrdil, že není bezpečnostní hrozbou pro Českou republiku. Jedním z důkazů podle něj má být, že nikdy nebyl proti členství České republiky v NATO a nezpochybnil článek pět, podle kterého by i naše země musela pomoci jinému napadenému členovi aliance. Jenže to není pravda, šéf ANO právě tuto povinnost odmítl.
Babiš přitom článek pět odmítl při duelu se současným prezidentem Petrem Pavlem, s nímž prohrál v prezidentské volbě. A jeho slova slyšely miliony diváků. V debatě v České televizi odpovídal na otázku moderátora, zda by Česko mělo splnit své závazky a poslat v případě napadení Polska či pobaltských států do těchto zemí vojáky. „Ne, určitě ne. Myslím si, že je potřeba mluvit o míru,“ prohlásil doslova Babiš. Následně dodal, že chce mír, a ne válku, a že by „v žádném případě neposílal naše děti a děti našich žen do války“.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) serveru Seznam Zprávy v reakci na Babišova slova v televizní diskusi řekla, že si je neumí vysvětlit. „Jsme členem NATO, které je založeno na principu jeden za všechny, všichni za jednoho. Ví to vláda, ví to většina společnosti, která podporuje členství v alianci. Měl by to vědět i poslanec Babiš, protože je to klíčová garance bezpečnosti České republiky,“ uvedla.
Předseda hnutí ANO svým prohlášením vyvolal i reakce na mezinárodní scéně a zejména v Polsku byl ostře kritizován. Následně prohlášení korigoval a tvrdil, že by se mezinárodních závazků držel. Ve středu ve sněmovně ale uvedl, že článek 5 nikdy nezpochybnil, což je v rozporu s tím, což již před více než rokem udělal.
Severoatlantická smlouva, na jejímž základě v roce 1949 NATO vzniklo, uvádí v článku pět, že ozbrojený útok proti členské zemi v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem členům aliance. V takovém případě mají ostatní členské země v součinnosti s ostatními podniknout takovou akci, jakou budou považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly. Článek pět byl v historii NATO použit pouze jednou, a to Spojenými státy po útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001, po kterém následovala válka v Afghánistánu a Iráku.