Andrej Loginov FOTO: Duma.gov.ru, wikimedia, CC BY 4.0
FOTO: Duma.gov.ru, wikimedia, CC BY 4.0
Ruská federace oficiálně informovala OSN o stavu dodržování lidských práv v zemi. Podle ruských úřadů jsou lidská práva v Rusku dodržována, neexistuje tam cenzura a status zahraničního agenta, na který právě kvůli porušování lidských práv zahraniční představitelé často upozorňovali, není diskriminační.
„V Rusku od předchozí zprávy z května 2018 došlo k významným změnám v oblasti posílení a zlepšení národního rámce ochrany lidských práv,“ pronesl na 44. zasedání pracovní skupiny Rady OSN pro lidská práva v Ženevě Andrej Loginov, zástupce ruského ministerstva spravedlnosti. Podle něj navzdory válce i vyhlášeným sankcím „pokračuje Rusko ve své suverénní cestě k zajištění bezpečnosti, ochraně práv občanů a zajištění právního státu“
Loginov navíc hovořil také o „rozsáhlé práci na další liberalizaci a humanizaci trestní legislativy“ a o významu „boje proti rasismu a nacismu“ pro Rusko.
Následně dostaly prostor ostatní země prostor k okomentování ruské zprávy. Jejich vyjádření se muselo vejít maximálně do jedné minuty. Reakce se daly vcelku očekávat. Například Finsko, Estonsko, ale i Česká republika i další západní země poukazovaly na pronásledování novinářů, věznění politických odpůrců, šikanování LGGTQ komunity a probíhající válku, a proto konstatovaly, že jsou stavem dodržování lidských práv „vážně znepokojeny“.
Velice kritický byl podle očekávání komentář Ukrajiny. „Jedna minuta bohužel nestačí na to, abychom vyjmenovali všechna zaznamenaná porušení, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané ze strany Ruska,“ konstatovala její zástupkyně. A pak přidala seznam nejvážnějších provinění. „Úmyslné údery na civilní infrastrukturu, mučení, deportace – to je nespočetný seznam. Rusko musí být pohnáno k odpovědnosti. Naše poselství musí být předáno delegaci agresorského státu do Moskvy. Opakujeme své požadavky: Rusko musí zastavit agresi proti Ukrajině, stáhnout svá vojska a dodržovat Chartu OSN,“ uvedla Ukrajina.
Naopak Severní Korea Rusko pochválila za „pozoruhodné úspěchy ruské vlády při ochraně lidských práv“ a Eritrea přivítala „ruskou obranu tradičních hodnot“.
V odpovědi pak ruská delegace námitky západních států odmítla. Zástupkyně ministerstva spravedlnosti Jekatěrina Kudeličová uvedla, že nelze hovořit o rozsáhlém pronásledování nevládních organizací v Rusku, protože „jen 524 organizací z 215 tisíc působících v zemi bylo prohlášeno za zahraniční agenty“. Podle ní navíc status „zahraničního agenta“ neznamená žádnou ztrátu práv ani „úplný zákaz výkonu činnosti, včetně politických“.
Ke kritice šikanování LGBTQ komunity pak Andrej Loginov řekl, že „diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity, stejně jako jakákoli jiná diskriminace, je v Rusku právně zakázána“. Rusko prý nezakazuje činy a praktiky LGBTQ komunity, ale pouze „propagandu, která ohrožuje tradiční hodnoty“.
Ani výtky k pronásledování novinářů nejsou podle Ruska oprávněné. Zaměstnankyně úřadu generálního prokurátora Natalija Jemelkinovová to okomentovala, že v Rusku „je zakázána cenzura“ a zákon „novináře chrání“. Trestní řízení proti novinářům tak podle ní vůbec nesouvisí s jejich žurnalistickou činností, ale bylo zahájeno kvůli „běžným trestným činům, například podvodu či špionáži pro jinou zemi“.
Na závěr pak Loginov podle očekávání pronesl, že Rusko „odmítne všechna doporučení, která se týkají speciální vojenské operace a Krymu“ a nebude vůbec brát na zřetel „otázky související s rozhodnutím Mezinárodního trestního soudu“. Všechno to je totiž podle Loginova zaměřeno nikoliv na zlepšení současné situace, ale „využíváno k zasahování do vnitřních záležitostí Ruské federace“.
