Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom zastavila veškeré dodávky plynu do Nizozemska. Firma dnes oznámila, že nizozemská obchodní společnost GasTerra, která dovoz plynu do Nizozemska zajišťuje, nezaplatila za plyn dodaný v dubnu. GasTerra už v pondělí avizovala, že nepřistoupí na platby v rublech, jak požaduje Kreml. Problémy se zásobováním v důsledku zastavení dodávek neočekává.
„Gazprom zcela zastavil dodávky plynu společnosti GasTerra, protože firma nezaplatila v rublech,“ uvedl ruský gigant na Telegramu. Gazprom poznamenal, že platby je nutné provádět podle pokynů. Ty předpokládají, že odběratelé budou mít účet i v rublech, z kterého se plyn bude platit.
Společnost GasTerra už v pondělí uvedla, že přerušení dodávek plynu z Ruska očekává, protože nechce přistoupit na požadavky Kremlu. Dodala přitom, že omezení dodávek nizozemským domácnostem nepředpokládá, protože už si plyn zajistila jinde.
Přerušení dodávek očekává i společnost Orsted, která zajišťuje dodávky ruského plynu do Dánska. I ta odmítla přistoupit na platby v rublech. Dánský energetický úřad avizoval, že v důsledku přerušení dodávek neočekává žádné bezprostřední problémy v zásobování domácností.
Gazprom už před více než týdnem přerušil dodávky plynu do Finska a v dubnu také do Polska a do Bulharska. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po invazi na Ukrajinu, kdy na něj západní země uvalily sankce.
Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (ruský Gazprom dnes zastavil veškeré dodávky plynu do Nizozemska, později informoval, že zastaví dodávky též dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy):
24. února – Cena plynu pro evropský trh se v reakci na zahájení útoku ruských vojsk na Ukrajinu zvýšila více než o třetinu a dostala se vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). V průběhu března dál stoupala a dostala se téměř na 350 eur za MWh, později ale opět klesla.
3. března – Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvedla, že Evropská unie je schopna do jednoho roku snížit dovoz zemního plynu z Ruska o více než třetinu, a to prostřednictvím opatření, která by byla v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal).
8. března – Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.
– Evropská komise (EK) oznámila, že plánuje v letošním roce snížit závislost unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.
– Americký prezident Joe Biden oznámil, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska.
11. března – Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek a také urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky.
23. března – Země EU by měly podle návrhu EK před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu.
– Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Opatření se podle Putina týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce, kromě EU tedy i Spojených států, Kanady či Británie.
25. března – Biden a předsedkyně EK Ursula von der Leyenová oznámili, že Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy do konce roku 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu (LNG). Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantský oceán ročně asi 50 miliard krychlových metrů nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.
– Lídři zemí EU se shodli, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům suroviny. Podpořili také návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky.
28. března – Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 odmítla požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
30. března – Putin sdělil německému kancléři Olafu Scholzovi, že banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění.
31. března – Putin podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční odběratelé od dubna platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil také, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Dekret stanoví mechanismus, podle něhož mají odběratelé posílat peníze na svůj devizový účet u ruské banky, která za ně nakoupí rubly a provede platbu za odebraný plyn.
– Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck Putinův požadavek odmítli, podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Německý kancléř Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem později na tiskové konferenci v Berlíně prohlásili, že platby v rublech odmítají.
1. dubna – Začal platit požadavek Ruska, aby odběratelé platili za plyn v rublech.
– Evropská komise uvedla, že evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na platby v rublech.
6. dubna – Předseda Evropské rady Charles Michel po zveřejnění pátého souboru unijních sankcí, jehož součástí je i zákaz dovozu ruského uhlí, řekl, že dříve nebo později bude zapotřebí i zákaz ruské ropy a plynu.
14. dubna – Ruský prezident Putin varoval, že případné přijetí energetických sankcí v podobě zákazu či zřeknutí se dovozu ruské ropy, plynu a uhlí by v první řadě zasáhlo iniciátory takových kroků, a to poklesem životní úrovně Evropanů a snížením konkurenceschopnosti evropských ekonomik.
27. dubna – Ruská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Gazprom později uvedl, že pokračuje v dodávkách zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu v souladu s požadavky zákazníků.
11. května -Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do zemí EU se snížil zhruba o 25 procent. Příčinou bylo rozhodnutí Kyjeva přestat využívat klíčovou dopravní trasu přes měřicí stanici Sochranovka se zdůvodněním, že tam zaznamenal nežádoucí aktivity ruských okupačních vojsk. To ale Moskva odmítla. Bylo to poprvé od invaze, co byl export plynu přes Ukrajinu omezen.
12. května – Gazprom oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do EU potrubím Jamal přes Polsko. Důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část tohoto plynovodu. Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.
16. května – EK vysvětlila, jak mohou firmy z EU platit za ruský plyn a přitom neporušovat unijní sankce. Zemím a firmám se dostalo ujištění, že když pošlou eura či dolary na účet podle požadavků ruské strany a tím bude platba z pohledu odběratelů dokončena, sankce tím porušeny nejsou. O konverzi přijatých deviz na rubly už se postará ruská strana.
21. května – Gazprom zastavil vývoz plynu do Finska.
23. května – Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem.
27. května – Slovensko podepsalo nové kontrakty na nákup zemního plynu, kterými do konce příštího roku sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny.
31. května – Gazprom zastavil veškeré dodávky plynu do Nizozemska. Ruský podnik oznámil, že nizozemská obchodní společnost GasTerra nezaplatila za surovinu dodanou v dubnu. Gazprom později také informoval, že od 1. června zastaví ze stejného důvodu dodávky též dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.
