ROZHOVOR / V Nizozemsku se 22. listopadu uskutečnily parlamentní volby, které otřásly Evropou. Jejich přesvědčivým vítězem se totiž stal Geert Wilders, matador proruské a krajně pravicové scény, který mimo jiné udržuje blízké vztahy s Tomiem Okamurou a dalšími extrémisty po celém kontinentu. Nizozemsko-marocký politolog Nassreddin Taibi, přispěvatel belgického magazínu Samenleving & Politiek, poskytl rozhovor deníku FORUM 24, v němž popsal, co je zdrojem Wildersova úspěchu a jaké má naděje na sestavení vlády.
Wilders je po nečekaném volebním úspěchu znovu ve všech evropských médiích. Co je to vlastně za člověka? Co reprezentuje v kontextu nizozemské politiky?
V tuto chvíli je Wilders jedním z nejstarších aktivních politiků v Nizozemsku. Do parlamentu se dostal už v roce 1998 jako člen liberálně konzervativní Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD). Po 11. září se začal profilovat jako odpůrce islámu, což vedlo ke konfliktům s ostatními členy VVD. Zlom nastal, když parlament hlasoval o zahájení přístupových rozhovorů Turecka do EU. Wilders hlasoval proti a z tohoto důvodu byl ze strany vyloučen.
Poté založil vlastní Stranu pro svobodu (PVV), která se zaměřila především na protiimigrační a protiislámskou politiku. Wilders mimo jiné navrhoval zakázat Korán, mešity a islámské školy, nebo zavést zvláštní daň z hidžábů, takže pokud by někdo chtěl nosit muslimský šátek, musel by za to zaplatit. V poslední době se také stále více pouští do oblasti sociální politiky a požaduje pro Nizozemce například naprosto bezplatnou zdravotní péči.
Jak je to s jeho stranou PVV? Jde o uskupení ovládané jedním mužem, nebo o skutečné politické hnutí s významným zastoupením na místní, regionální a celostátní úrovni?
Když se podíváte do historie nizozemských voleb, najdete tam spoustu pravicově populistických stran, které rychle vznikaly a zase zanikaly. Problém těchto stran spočíval v tom, že měly členy často s velkým egem, kteří se mezi sebou neustále dohadovali a vzájemně soupeřili. Wilders tedy zvolil razantně odlišný model a do PVV nepustil vůbec žádné jiné členy než sám sebe. To mu umožňuje rozhodovat o tom, kdo bude kandidovat na jeho listině v každých volbách na všech úrovních. A pokud s ním někdo nesouhlasí, je to konec jeho politické budoucnosti ve straně.
Z toho také vyplývá, že PVV nemá na místní úrovni žádné výrazné zastoupení, protože Wilders chce všechno řídit sám. Například z více než 340 obcí má v současnosti PVV zastoupení jen ve třiceti. Wilders také v posledních parlamentních volbách kandidoval pouze se 45 kandidáty – a 37 z nich se stalo poslanci. I v tomto pevně kontrolovaném prostředí však občas Wilderse někdo opustí a přidá se k jiným politickým hnutím. Například z klubu PVV odešli těsně před volbami dva poslanci a došlo také k odštěpení celé utrechtské části strany.
Jestli to chápu správně, tito lidé vůbec nejsou členy PVV?
Přesně tak, jsou to jen nezávislí kandidáti na listině Wildersovy strany, jediným členem strany je sám Wilders.
Je to vůbec v souladu s ústavou? Mít stranu s jediným členem?
Naše nizozemská ústava je velmi stará a obsahuje pouze základní principy fungování státu. Dokonce ani nezmiňuje existenci politických stran.
Uvedl jste, že v Nizozemsku dochází k velkému štěpení a vzájemnému soupeření krajně pravicových osobností. Existuje na této scéně pro Wilderse nějaká konkurence?
Teď už ne. Před pár lety to bylo Fórum pro demokracii (FVD), které vedl Thierry Baudet, ale to se rozpadlo kvůli vnitřním sporům a také proto, že Baudet byl posedlý konspiračními teoriemi – například nevěří v 11. září nebo přistání na Měsíci. To bylo na nizozemské voliče příliš. Před několika měsíci se objevilo Hnutí zemědělců a občanů (BBB), které není ve skutečnosti krajně pravicovou stranou, ale spíše uskupením agrárně populistickým. Na krátkou dobu zažilo prudký vzestup, a dokonce vyhrálo senátní volby, ale pak udělalo sérii chyb a ztratilo hlasy ve prospěch PVV. V tuto chvíli tedy Wilders nemá na krajní pravici žádnou výraznou konkurenci.
Minulý měsíc Wilders poprvé v historii zvítězil v nizozemských parlamentních volbách. Nedávné průzkumy naznačují, že kdyby se volby konaly dnes, dosáhl by ještě vyššího skóre. Co je zdrojem jeho popularity? Ještě před pár lety se zdálo, že stagnuje a možná pomalu míří do politického důchodu…
Řekl bych, že velká část jeho úspěchu souvisí s tím, že voliči jsou již unaveni dlouholetým premiérem Markem Ruttem z VVD. Jeho vlády byly zapleteny do celé řady skandálů, které vedly k poklesu důvěry veřejnosti v politiku a k erozi podpory tradičních pravicových stran. Vzestupu PVV pak konkrétně napomohla změna postoje VVD po pádu poslední Rutteho vlády.
VVD dlouhých deset let vylučovala vládnutí s Wildersem, což pro mnoho voličů činilo volbu PVV zbytečnou, protože neměla šanci být součástí vládní koalice. Před volbami však VVD prohlásila, že je otevřena vládnutí s Wildersem, čímž se stal hlas pro jeho stranu najednou racionální a konstruktivní. Wilders využil příležitost k tomu, aby přetvořil obraz sebe sama jako umírněnějšího politika ochotného ke kompromisu – a tohoto narativu se chytla média i část voličů, kteří dlouho sympatizovali s jeho protiimigrační politikou, ale nebyli ochotní smířit se s extrémnějšími aspekty jeho programu.
Wildersovi se také podařilo získat část voličů, kteří si přáli pravicovou vládu a obávali se, že by se VVD a další konzervativní strana, Nová společenská smlouva (NSC), mohly dohodnout s levicí. V neposlední řadě je nutné vzít v úvahu i ekonomické aspekty úspěchu PVV, především zvyšující se inflaci a stále menší dostupnost bydlení. Tyto problémy Wilders spojoval s imigrací a zároveň s pomocí Ukrajině. Hlasitě kritizoval, že Nizozemsko posílá miliardy eur na podporu jedné strany konfliktu, zatímco běžní obyvatelé si prý nejsou schopni platit účty za elektřinu.
Máme představu o tom, nakolik jsou Wildersovy radikální návrhy jako například zákaz mešit nebo Koránu přijatelné pro nizozemskou veřejnost? Protože navzdory vámi zmíněné změně vystupování zůstávají v politickém programu PVV…
Ano, jsou i nadále součástí předvolebního manifestu PVV. Nedávno byl zveřejněn průzkum veřejného mínění, který ukázal, že jen asi třetina Wildersových voličů se domnívá, že by neměl ohledně svých radikálních návrhů činit žádné ústupky. Sám na ulicích často potkávám voliče PVV, kteří jsou přesvědčeni, že je dnes Wilders umírněnější a že svoje radikální postoje nemyslí vážně, což je bezpochyby součástí jeho úspěchu.
Jedním z klíčových témat voleb bylo téma imigrace. Proč jsou právě imigrace a integrace přistěhovalců v Nizozemsku vnímána jako problém?
V minulých letech Rutteho vláda přistoupila k výrazným škrtům v imigračních službách. V době pandemie koronaviru to nebylo příliš patrné, protože imigrace se dočasně drasticky snížila. Ale poté, co byla omezení zrušena a počet migrantů začal opět stoupat, se tyto škrty začaly projevovat opravdu zřetelně. Uvedu příklad: Pokud chcete v Nizozemsku požádat o azyl, můžete jít pouze na jedno místo. Je to vesnice na severu země, kam nejezdí ani vlak. Loni ji zaplavili žadatelé o azyl a lidé museli spát venku v mrazu. Jedno dítě tam dokonce kvůli mimořádně špatným hygienickým podmínkám zemřelo.
Tato situace vytvořila obraz, že nedokážeme současnou míru imigrace zvládnout – částečně proto, že je opravdu početně velmi vysoká, ale také z toho důvodu, že došlo k takovým škrtům ve financování, které její zvládnutí zkrátka neumožňují. Dalším aspektem otázky přistěhovalectví je bytová krize, která je pro nizozemské voliče jedním z nejdůležitějších témat. Pravicové strany z této krize viní migraci a tvrdí, že přistěhovalců přichází příliš mnoho, a proto je takový problém najít dostupné bydlení.
Významný aspekt je též kulturně-nacionalistický a souvisí s kritikou „woke ideologie“. V posledních několika letech se živě diskutuje o nizozemské koloniální minulosti a některých našich tradicích, jako je například Černý Petr. To vyvolalo odpor zejména ve venkovských oblastech. Lidé v těchto částech země dříve volili VVD nebo křesťanské strany, ale nyní přechází k Wildersovi kvůli pocitu, že je reprezentuje i v kulturních otázkách.
Lze tudíž konstatovat, že velká část nedávných voličů PVV pochází z agrárních částí země?
Ano, PVV se sice stala nejsilnější stranou i v některých městech, jako je Rotterdam či Haag, ale zde dosáhla v celonárodním srovnání podprůměrných výsledků. Obecně lze říci, že většina podpory PVV pochází z méně urbanizovaného východu země.
Je v Nizozemsku, podobně jako například ve Švédsku, výrazně pociťován nárůst kriminality, který by veřejnost spojovala s přistěhovalectvím?
Možná na místní úrovni. Objevily se zprávy o nárůstu kriminality v některých vesnicích kvůli žadatelům o azyl, ale není to problém, který by rezonoval celostátně. Takže ne, kriminalita nebyla v těchto volbách důležitým tématem.
Negativní vnímání imigrace tak souvisí spíše s krizí bydlení, kterou jste zmínil…
Ano, jde o bydlení a o dojem, že nezvládáme množství přicházejících imigrantů. Také je tu kulturní element, ale oproti Švédsku nejde o kriminalitu.
Mnohé povolební analýzy tvrdily, že PVV paradoxně volili ve velkém počtu také přistěhovalci a muslimové. Jsou tato tvrzení nějak podložená?
Několik médií to tvrdilo, ale mezitím se objevily studie, které ukazují, že podíl přistěhovalců byl mezi voliči Wilderse takřka statisticky nevýznamný a za poslední roky se výrazně nezměnil. Takže jde o zprávy založené čistě na individuálních příbězích, kdy nějaký novinář mluvil s konkrétním imigrantem nebo muslimem, který volil PVV, což bylo následně bez ohledu na data prezentováno jako trend.
Přejděme k současné situaci. Jaký je stav jednání o příští nizozemské vládě? Které strany signalizují, že by vládly s Wildersem, a které to vylučují?
Začněme u toho, že je PVV sice největší stranou v dolní komoře parlamentu, ale hlavní silou v Senátu je farmářské hnutí BBB. Tyto dvě strany chtějí vládnout společně, ale nemají ani v jedné komoře většinu, takže si musí hledat jiné partnery. Je tu VVD, která právě prohrála volby a zaujímá poněkud zvláštní pozici, když na jedné straně tvrdí, že je připravena jednat s PVV a BBB, nicméně do vlády s nimi vstoupit nechce a místo toho by ji ráda pouze podporovala zvenčí.
Takže VVD chce v podstatě použít stejný trik jako Wilders v roce 2010, kdy podpořil pouze menšinový kabinet premiéra Rutteho, a nakonec vládu po nějaké době potopil.
Přesně tak. Pak je tu nová křesťansko-demokratická strana NSC vedená Pieterem Omtzigtem, který tvrdí, že není připraven s Wildersem jednat, pokud se nevzdá těch nejkontroverznějších a vyloženě protiústavních aspektů svého programu. Kritizuje také strukturu PVV a domnívá se, že se musí transformovat v regulérní stranu, která bude moci přijímat nové členy.
Větším problémem pro Wilderse však je, že i kdyby se tyto čtyři strany nějakým způsobem dohodly na sestavení vlády, mají většinu pouze v dolní komoře parlamentu, nikoli v Senátu. A každý jednotlivý zákon musí být schválen i v Senátu, nemůže být dolní komorou přehlasován. Pro většinu v Senátu by ještě potřebovali podporu další menší strany, Křesťanskodemokratické výzvy (CDA). A ta zatím jakákoli jednání s PVV vylučuje.