Státu se nedaří zvyšovat soběstačnost v živočišné produkci, přestože šlo v letech 2015 až 2017 na její podporu 21 miliard korun, z toho deset miliard korun z fondů Evropské unie. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Největší nedostatky zjistil u nastavení podmínek národních dotací. Dotace rozděluje a spravuje ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF), jejich reakci ČTK zjišťuje.

Česko patří k zemím EU, které živočišnou výrobu výrazně dotují. Dotace na její podporu se od roku 2012 stále zvyšují. Například na chov prasat a drůbeže vzrostly podle NKÚ mezi lety 2012 až 2016 o 300 procent, stavy hospodářských zvířat se ale v roce 2017 oproti roku 2015 snížily a klesla i míra krytí spotřeby hovězího a vepřového masa, uvedl NKÚ.

Největší nedostatky zjistili kontroloři u národního dotačního programu, který má pomoci chovatelům prasat a drůbeže v boji proti nákazám. MZe za tyto dotace proplatilo v kontrolovaném období 5,3 miliardy Kč. Podmínky, které ale MZe nastavilo, podle kontrolorů nenutily příjemce chovat se hospodárně. „Dotace tak například používali k úhradě předražených pronájmů čisticích a dezinfekčních strojů nebo k zaplacení odborného dozoru při čištění stájí, které si přitom prováděli vlastními silami,“ uvedl NKÚ.

Kontroloři ministerstvu také vytýkají to, že více než 200 milionů korun vyplatilo mlékárnám na úhradu běžných provozních výdajů. „Jednalo se přitom o společnosti, které dlouhodobě vykazují zisk,“ podotkl úřad.

Podle NKÚ u národních dotací nefungoval dobře kontrolní systém. V některých případech tak příjemci dostali proplacené neuznatelné výdaje nebo výdaje, na které nedoložili faktury.

Naopak u dotací z evropských zdrojů nastavilo MZe řídicí systém i podmínky pro poskytování podpor až na některé dílčí nedostatky účinně, míní kontroloři. Chyby se podle nich týkaly dělení investičních projektů z programů rozvoje venkova. Někteří příjemci dotací tak mohli díky rozdělení projektů získat vyšší dotaci, než jakou dovoloval limit, uvedl NKÚ.