Celkový rozsah nesrovnalostí na Babišově ministerstvu za rok 2015 zjištěný Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) dosáhl minimálně 240 miliard korun, ačkoli ostatní média informovala pouze o chybách ve výši přes 100 miliard.
I kdyby za rok následující, čili za rok 2016, úředníci jako zázrakem přestali dál hromadit chyby, lze z reakce překvapeného ministerstva předpokládat, že většina z níže uvedených nesrovnalostí z roku 2015 přinejmenším zůstala, pouze se přesunula do roku 2016. Tím však vládě vznikají zásadní problémy na světové scéně i na poli domácím. Vzpomeňme si, jak nedůvěryhodně vypadala řecká vláda, když se rovněž provalilo, že falšovala účetnictví, přičemž v případě vlády české se však zatím nepodařilo prokázat záměr. NKÚ upozornil, že Babiš nyní musí všechny problémy odstranit, jinak chyby v jeho resortu zásadně ovlivní celkovou českou statistiku.
Přinášíme vám slibovaný přehled chyb, ze kterého je zřejmé, že se v některých případech jednalo o záměrné falšování účetního obrazu skutečnosti, nebo o neuvěřitelný amatérismus, jaký byste na ministerstvu nečekali, zvláště pak na ministerstvu, v jehož kompetenci jsou účetní předpisy.
Jak vás FORUM 24 již informovalo, Babiš úplně „zapomněl“ vytvářet rezervu na odstraňování ekologických zátěží z komunistické éry. Jeho úkolem je přitom zajistit projekty na úklid či vyčištění skládek, důlních oblastí, vojenských základen a podobně. Obdobně Babišovi účetní experti často „zapomněli“ snížit vykazovanou hodnotu znehodnoceného státního majetku. Už jen kvůli „zapomínání“ při tvorbě rezerv a při snižování hodnoty majetku se skutečnost liší od obrazu podávaného ministerstvem o desítky miliard korun.
Abychom nezapomněli na dalších více než 100 miliard, ministerstvo také nepoctivě zobrazilo dluhy, které do budoucna hrozí (popřípadě majetek, který by mohl být nárokován). Nepřesnost činí podle odborných odhadů NKÚ právě jen o něco více než 100 miliard. Podle Babišových úředníků je to však nutné zlo, protože díky zjednodušení způsobu oceňování můžeme informace o možných budoucích dluzích vyžadovat také od různých státních a veřejných institucí. Vzhledem ke stížnostem, které však ministerstvo nashromáždilo, a vzhledem k nutnosti konečně přiblížit naše účetnictví včetně účetnictví našich ministerstev na úroveň normálních států, se připravuje změna, která bude platit od roku 2018. Jinak řečeno, s možnými nepřesnostmi tohoto typu v účetnictví za roky 2016 a 2017 v řádu až stovek miliard ze strany Babišova ministerstva se budeme muset smířit. Snad na ně alespoň opět upozorní Nejvyšší kontrolní úřad.
Babišovi lidé navíc zjevně nechápou hloubku problému. Pokud jde o chybu, kdy měli vykázat 83 miliard a místo toho vykázali 83 milionů (ano, čtete dobře), vůbec se k ní nevyjadřují. Stejně tak bagatelizují přesun 31 miliard dluhů do špatných položek. Zdůrazňují, že se tím pouze změnila struktura dluhu, nikoli jeho výše. Ve skutečnosti však byl u zhruba 20miliardové státem poskytnuté garance podle NKÚ problém, že z účetnictví vůbec nebylo zřejmé, že byla garance poskytnuta. Účetnictví nemá přinášet pouze souhrnné informace o majetku a dluzích, nýbrž také informace o jednotlivých skupinách majetku i dluhů (garance čili možné dluhy nevyjímaje). Jinak bychom se mohli vykašlat mimo jiné na sestavování celé rozvahy.
Babišovo ministerstvo v reakci na zjištěné chyby dokonce přiznalo, že s možnými problémy počítalo. Jednalo se prý totiž o důsledek metodiky, kterou zdědili. Tím lze vysvětlit jen část chyb, ale nikoli výše zmíněné kašlání na rezervy pro odstraňování ekologických škod a snad ani zjevné falšování hodnoty státního majetku.
Otázkou je, proč Babiš při pochybnostech nenechal účetní výkazy za rok 2015, za které nese odpovědnost, překontrolovat podle nové metodiky. Je totiž jeho povinností vykázat odhalené chyby či změny v různých odhadech. Ostatně každá větší firma má od státu nařízený audit (nezávislé ověření účetní závěrky), takže by obdobný audit mohl být prováděn i ve státních institucích, když se ukazuje, že tam účetnictví neovládají.
Na domácí půdě a domácím jevišti má vláda pořádný spěch. Do konce dubna totiž musí sněmovně předložit státní závěrečný účet, tedy vykázat, jak vloni hospodařila. Jak však varuje NKÚ, problém je, že to neví. Ministr Babiš tvrdil, že jsme skončili přes 60 miliard v plusu. Nebylo by divu, když nás zachránily peníze z Evropské unie, trochu také znehodnocování českých úspor ze strany naší centrální banky, a navíc vláda do značné míry utlumila investice (a nyní v tom v ještě násobně větším rozměru pokračuje).
Ačkoli těchto více než 60 miliard reálně neexistuje (byl za ně snížen dluh), vláda na poslední chvíli jednala, jak je rozdělit. Sociální demokraté nakonec prohráli, když bylo odhlasováno, že většina přebytku bude místo utrácení použita na snížení dluhu. Část však půjde na investice, takže se přece jen budeme muset zadlužit. Nakonec se však ukazuje, že kvůli ministerstvu financí a jeho způsobu vedení účetnictví dokonce ani nevíme, jak hospodaření českého státu vlastně dopadlo a jaký bude celkový dluh.
