Nejsem počítačový odborník. Snad jen pro generaci mých rodičů. Mám pochopení, i na sobě vidím, že vlastním dětem brzy přestanu v technice stačit, tak co chtít po lidech, kteří uviděli počítač poprvé až ve zralém věku. Krom omezených IT znalostí disponuji ochotou pomoci a mezi babičkami v okolí se to rozkřiklo.

Žádný člověk, ani v důchodovém věku, ze sebe nechce nechat dělat troubu. Proto když můžu, ráda pomůžu. Trpělivě vysvětlím, nastavím a velkým písmem do sešitu jim napíšu jednoduchý návod. Nezmiňuji to z důvodu samochvály, nýbrž jako cennou zkušenost. Stejně jako u jiných věkových kategorií, i mezi seniorními dámami jsou značné rozdíly znalostní i povahové. Ale mnohdy malá dopomoc otevře lidem zabarikádované dveře.

Dále čtěte

Zvolením Pavla prezidentem se mi splnil sen, říká bývalý diplomat a neformální poradce nové hlavy státu Petr Kolář

Petr Kolář je manažer, konzultant a bývalý diplomat, jako český velvyslanec působil ve Švédsku, Irsku, USA a Rusku. V rozhovoru pro Týdeník FORUM…

Nejedna babička má už stažený v „chytré krabičče“ kancionál, takže nemusí na mši nosit brýle a knížku. Naopak si v mobilu pěkně zvětší písmenka a zpívat může až do aleluja. Nákupy na e-shopech taky lehce zvládnou a obstarají si levněji věci, co jsou v malém městě zbytečně drahé. Mojí největší hrdinkou je paní Anežka.

Anežka je vdovou skoro čtyřicet let a vnuci ji už kdysi naučili používat internet. Hledá nové recepty a stahuje si návody na háčkování. Zvládne pak vyrobit halenku, čepici, co si jen vymyslíte. Vnuci už žijí daleko, jeden dokonce v Rakousku, ale Anežka čas od času najde na internetu spojení, objedná si lístek a přes mobilní banku zaplatí. Nikdy se neptám na věk, ale tipuji, že jí bude osmdesát.

Její pokrokovost se mísí s dokonalou elegancí. V mládí bývala sokolka a stále si hlídá pravidelný pohyb. Krom výborné kondice to prospívá i jejímu šatníku a dodnes nosí kostýmky, které si nechala jako úřednice zamlada šít. Na zahradě pracuje ve starých manšestrákách, ale předním vchodem vychází vždy elegantní dáma s prvorepublikovou noblesou. I její řeč je velmi kultivovaná, navštěvovala recitační kroužek a dlouhé slabiky vyslovuje s bedlivým důrazem. Decentně, vždy spisovně, žádný akcent ani obecné výrazy. Prostě ztělesněná hvězda filmů pro pamětníky, která ještě nedávno tančila s mámivým Kristiánem v baru.

Dále čtěte

Izraelský seriál Fauda: Tam, kde je akční drama opravdu doma

Čtvrtá a dlouho očekávaná série izraelského seriálu Fauda se točila v roce 2022, v Izraeli se vysílala v červenci 2022,…

Noblesa nikdy nespočívá jen v elegantním oblékání a vybroušené řeči. Noblesa by neexistovala bez laskavého chování a kultivovanosti. Neumím si představit situaci, že by někdy byla hrubá. Jednou se jí u vchodových dveří vysypal docela nešikovně nákup, a zatímco jablka výsměšně poskakovala po schodech dolů, Anežka zvolala dramaticky, jejdanánku, tak to půjdete do závinu.

Před pár týdny kráčím do našich kopců a vidím Anežku v krémovém kostýmku tahat popelnici, vlastně je úterý, taky nesmím zapomenout. Nabídnu pomoc a je ráda, že se neumaže. Běží domů pro povidlovou buchtu, zkrátka jako v pohádce. Já pomůžu, ona mě odmění. Jen s tou dobrou radou je to jaksi naopak.

-Víte, Markétko, když už vás tady mám, nechcete na kávu?

Trochu spěchám, ale povidlová buchta je velký závazek, to pochopí každý.

-Já vás samozřejmě nemůžu zdržovat, ale potřebovala bych dobrou radu.

-Za povidlovou buchtu dostanete radu, paní Nováková.

Dále čtěte

Podle Viktora Orbána je Ukrajina „země nikoho“. O co mu vlastně jde?

Maďarský premiér Viktor Orbán v projevu během nedávné státní návštěvy Ázerbájdžánu prohlásil, že jeho země sousedí na západě s…

-Víte, zlobí mě počítač a vy s tím umíte. Jenom nevím, jak bych vám to… No prostě mi to pořád říkalo, ať změním heslo, tak jsem to měnila a nedařilo se. Abych to upřesnila, mělo tam být velké písmeno a číslice, tak jsem si to vymyslela a nikdy se mi to nepodařilo napsat stejně znovu. Markétko, vy mě znáte, já jsem člověk trpělivý, i s tou čertovskou mašinkou mám svatou trpělivost, ale mně se to nepodařilo ani napopáté!

-Tak chcete nastavit nové heslo?

-Nakonec se to napošesté podařilo, ale, ehm, jak bych to řekla. Zkrátka jsem byla docela rozzlobená. Markétko, opravdu se stydím, já se nezlobím často, ale po šesté jsem to vymýšlela úplně nahněvaná. Spíš naštvaná. Ba co víc, dočista vzteklá!

-A s čím chcete pomoci, když jste si už heslo nastavila?

-Nepřihlásím se.

-A heslo víte?

-Mám je v sešitu, tam mám všechny nápovědy k tomu internetu. Já je vím i nazpaměť, ale nefunguje.

-Tak to zkusíme spolu?

-O to vás chci poprosit, ale je mi velmi trapně a stydno. Opravdu jsem byla nahněvaná!

Dále čtěte

Euforie nad prezidentskou volbou aneb Když se politika stane divadlem

V pochopitelné euforii nad volebním vítězstvím Petra Pavla bychom si neměli přestat klást některé otázky, jež demokracie, a konkrétně prezidentská…

Vytáhne ze zásuvky sešit, jaký si pamatuji ze školy. Až dosloužím, chci do sběru, vrstevníci chápou. Bedlivě listuje návody, jsou psané úřednickým krasopisem, některé načmárané od vnuků a u jednoho vidím i moje písmenka, snažně krocená do čitelnosti. Poslední popsaná stránka začíná úhledným nápisem ZMĚNA HESLA. Dvakrát podtrženo pravítkem.  Pak už následují pokusy o heslo, každý opět pečlivě přeškrtnutý pravítkem.

Nemusím být znalcem písma, ale v intenzitě a nerovnosti pátého přeškrtnutí lze vypozorovat už velmi silnou emoci.

-Markétko, nesuďte mne!

Šesté heslo je napsané s nepravidelným sklonem, dvě písmena začerněná: PolibmiXXdel12345

Přečtu pro jistotu ještě jednou, jestli chápu dobře. Doba žádá decentnost, oproštění od emocí a všudypřítomnou korektnost. Ale veškeré snahy jsou marné. S povidlovou buchtou v puse se směju jako divá a Anežka si oddechne a směje se taky. Moje představa, jak zoufalá dáma vymýšlí šesté zaklínadlo, které by ji pustilo do systému, až vymyslí to účinné, mě rozchechtává víc a víc. Lidi se málo smějí a teď už ta hráz povolila a my se neumíme zastavit.

Přes smích se snažím být praktická. Je to bez mezer? Nebyl tam ještě vykřičník? Nene, přesně tak, jak je zapsáno. To je divné, dvakrát stejná chyba. Nespletla jsem malé el a velké Í? Kdepak, celý život píšu na stroji, to je jiný prstoklad. Sousto buchty bezpečně dokousáno, musím se uklidnit.

Dále čtěte

Babiš ani Okamura nezmizeli. Řekněte jim svůj názor v originálním tričku

I přesto, že v prezidentských volbách zvítězil Petr Pavel, populisté v podobě Andreje Babiše a Tomia Okamury nikam nezmizeli. Nyní…

-Tak si, Anežko, zahrajeme na detektivy. Neděláte v některém slově celý život chybu? Nebo nespletlo vás nějaké slovo? Kdy jste to heslo měnila?

-Počkat, počkat, to si vzpomenu přesně, to bylo v pátek, šla jsem ráno do drogerie, tam mi nešla slevová kartička a prodavačka mi dala leták, ať si doma na internetu změním heslo, aby mi na mýdlo a mucholapku mohla příště odečíst zákaznickou slevu. Cestou jsem potkala Vlastičku, pozvala ji na kávu a ona neumí být diskrétní a celou dobu mi nad bábovkou vykládala o tom, jak zvládla kolonoskopii a jak jí odstranili polypy…

Moment! Sedám k notebooku, otvírám stránku drogerie, zkouším párkrát heslo a třetí varianta je úspěšná: PolipmiXXdel12345

Opravuji písmenko v sešitě. Anežka, zpět v těle decentní dámy, jen suše utrousí:

-Ano, z jazyka českého jsem mívala chvalitebně.