Zažili jsme výjimečnou kulturní akci. Noc kostelů. Prozkoumali jsme barokní oltáře zblízka, podívali jsme se do tajemných sakristií a krypt, ochutnali jsme augustiniánské pivo, které čepoval španělský mnich, koláče v německé farnosti a mešní víno v italské čtvrti Malé Strany. A kupovali jsme knihy jezuitů. Noc, při níž by člověk stihl proběhnout všechny kostely, by musela trvat několik let.

Letošní Noc kostelů zahájil u svatého Kajetána v pražské Nerudově ulici pražský arcibiskup Jan Graubner. V kratičké promluvě vyjádřil respekt k nevěřícím a promluvil o smyslu kostela pro každého z nás. Ukázal tím velmi nedukovskou tvář katolické církve. Člověku vzalo dech, když pak mexický operní pěvec zazpíval Rossiniho árii Figara z Lazebníka sevillského.

Česká armáda představila fascinující vojenský chrám svatého Jana na Hradčanech od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Historik Michal Pehr zde pronesl vynikající přednášku o odkazu Jana Nepomuckého, kterého označil za symbol věrnosti vlastní zemi. Barokní duši místa pak přiblížil vyprávěním o zázracích, kvůli nimž byl kostel vybudován.
Strhující podívanou byla potemnělá a vznešená loď naší katedrály s varhanní improvizací.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

Harfový koncert pak následoval v kapitulním chrámu Všech svatých, který vybudoval císař Karel IV. po vzoru pařížské Sainte Chapelle. Skvostné obraty Karla Škréty a kopii slavného Rubensova obrazu jsme obdivovali u svatého Tomáše pod Hradem. Díky za to požehnané pivo a za Reinerovy fresky. Lužickosrbského sochaře Matěje Jäckela jsme pak studovali u svatého Františka serafínského na nejkrásnějším nábřežním náměstí Evropy u Karlova mostu.

Noc kostelů 2023

Otevřít galerii (13)

V akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora jsme viděli výtvarnou videoprojekci a obraz Proměnění páně, které barokní mistr Jan Jiří Haring namaloval podle římského Rafaelova obrazu. Vrcholným zážitkem ale byla návštěva Vlašské kaple, snad nejcennějšího pokladu italské architektury v Praze. Manýristický sloh, kterým kaple předběhla baroko, nemá obdoby. Výstavba kaple přitom měla na začátku 16. století pozoruhodný důvod: v Praze už žilo tolik Italů, že se nevešli do svých kostelů.

Gotickou Prahu bylo možné obdivovat u Panny Marie pod Týnem, kde léta sloužil páter Reinsberg, který kázal česky, anglicky, francouzsky a německy. Řecko-katolickou mystiku jsme pocítili u svatého Klimenta. Německé koláče nám dali farníci německé farnosti před vrcholným Dientzenhoferovým dílem na Novém Městě u svatého Jana na Skalce. Nestihli jsme jít do arménské farnosti u svatého Ducha. Nestihli jsme se dotknout liturgického textilu u svatého Haštala. A příště oběhneme protestantské a pravoslavné chrámy, které byly také otevřené, protože bez nich by křesťanství nebylo kompletní.

Dále čtěte

Jak šlo Česko do Dejvického divadla. Ve 129 kinech se lidé loučili s Bohem Trojanem

Více než 250 repríz během takřka dvanácti let mělo představení Ucpanej systém v Dejvickém divadle. Mluvíme zde o divadle, kam…

Noc kostelů je geniální akce. Otevírají se poklady a dějí se zázraky po celé zemi. V pohraničí ožívají opuštěné kostely po našich Němcích. Chrámová hudba zní ve stovkách kostelů ve městech i vesnicích. U svatého Havla jsme ale slyšeli symfonickou báseň norského skladatele Edvarda Griega Ve sluji Krále hor.

Noc kostelů je úžasnou a veselou oslavou evropského charakteru našich kulturních kořenů. A také je to obnovení zážitku, který byl osou života našich předků, totiž cesty do kostela. K lidské důstojnosti patří vědomí, že něco je svaté. Prostor, stavba, hudba, obraz, socha. I to augustiniánské pivo bylo svým způsobem svaté. Díky za to.