V Česku žijí desítky tisíc lidí bez domova a během zimy jim proto pomáhají nocleženky. Během jedné sezóny jich je potřeba přibližně 30 tisíc, aby pokryly potřebu během nejchladnějších nocí. Za jednu nocleženku dostane člověk v nouzi nejen nocleh, ale také jídlo, možnost hygieny, zdravotní prohlídku a případné ošetření a rozhovor se sociálním pracovníkem.
Armáda spásy odhaduje, že v Česku je na 30 až 70 tisíc lidí bez domova. Podle průzkumu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2019 tvoří 80,5 procenta bezdomovců muži. V loňském roce bylo ztrátou bydlení ohroženo více než 300 tisíc lidí, včetně asi 120 tisíc dětí.
Lidem bez domova pomáhá řada organizací. Jednou z nich je i Armáda spásy, která každoročně prodává takzvané nocleženky. Projekt obvykle funguje od listopadu do dubna, tedy v chladném počasí, nocleženky ale mohou lidé kupovat kdykoliv. Během jedné sezóny jich je potřeba přibližně 30 tisíc. Mezi klienty jsou i ti, kteří je využívají opakovaně, uvedla pro deník FORUM 24 Tereza Melišová z Armády spásy.
„V roce 2018 bylo zakoupeno 42 tisíc nocleženek, v roce 2019 21 tisíc, v roce 2020 19 tisíc a rekordní rok 2021 přinesl 50 tisíc nocleženek. V letech 2022 a 2023 dárci zakoupili 30 tisíc nocleženek, což odpovídá našim potřebám během nejchladnějších nocí. Zájem veřejnosti o nocleženky je letos znovu vysoký a doufáme, že se podaří dosáhnout podobného počtu jako v minulých letech,“ uvedla.
Zakoupením nocleženky za 100 Kč dárci zajistí člověku bez přístřeší noc v noclehárně Armády spásy. „Kromě přespání klient dostane polévku, pečivo, teplý nápoj, možnost hygieny, zdravotní prohlídku, případné ošetření a rozhovor se sociálním pracovníkem, který je zásadní pro hledání řešení jeho situace,“ popisuje Melišová.
Jen nocleh nestačí
Kromě nocleženek provozuje Armáda spásy ještě jeden projekt nazvaný Jen nocleh nestačí. Název vystihuje potřebu komplexní a dlouhodobé pomoci, která vede ke dlouhodobé změně v životech lidí bez domova. „Naším cílem je vrátit klienty zpět do běžného života a dosáhnout jejich plné soběstačnosti. Každý klient má individuální příběh a čelí různým problémům, proto je důležité zaměřit se na jejich specifické potřeby a podporovat je na cestě k samostatnému bydlení,“ uvedla Melišová.
„Cesta člověka bez domova začíná poskytnutím první pomoci prostřednictvím terénních programů a postupně pokračuje přes noclehárny, azylové domy a sociální bydlení, až ideálně směřuje k plné samostatnosti a stabilnímu bydlení v adekvátním prostředí,“ dodala.
Kromě pomoci s bydlením ale program nabízí i další služby, například zdravotní péči, služby pro osoby bez domova se závislostí, služby pro seniory nebo pomoc se zaměstnáním.