Pražští radní zvolili takzvaného nočního starostu. Jan Štern, dosavadní asistent Hany Třeštíkové (Praha sobě) bude dohlížet na pořádek a klid v nočních ulicích.
Předpokládám, že od západu slunce do úsvitu bude krotit opilce, umravňovat křiklouny, vyhánět prostitutky a bojovat s drogovými dealery. Prostě soudce Dredd kombinovaný s Chuckem Norrisem a s hrdinou jakéhosi béčkového japonského seriálu, na který vzpomínám z dětství. Samuraj žije přes den všedním životem a večer mečem trestá bezpráví. “Kdo je tam?!”, zeptají se vždy zloduchové s pohledem vyděšeně určeným do tmy. “Sokol, strážce noci!”, ozve se těsně předtím, než na ně udeří spravedlnost.

Funkce nočního starosty vypadá na první pohled skvěle. Protože se spoustu let pohybuji v reklamě, nemůžu přehlédnout její velkou propagační sílu. Hrdina, který nám zajistí klidný spánek. Prostě je archetypem Dobra. Kdo by se odvážil tak ušlechtilou myšlenku kritizovat?

Jenže celý ten nápad je od začátku úplně mimo. Noční starosta totiž nejvíc připomíná ponocného z předminulého století, který s halapartnou v ruce obcházel město a v případě požáru nebo útoku výstražně troubil z věže.

Dnes je město prošpikováno kamerovým systémem a požárními hlasiči a každý druhý Pražák má mobil s GPS. Pokud se něco stane, máme záznam v reálném čase, přesnou lokalizaci problému a policisty v autech, kteří tam dorazí během několika minut. A jo, jsou to profesionální borci.

Máme i perfektní legislativu. Od vyhlášky proti požívání alkoholu na veřejnosti v problematických místech, přes paragrafy o rušení nočního klidu až po protidrogová opatření. Co k tomu noční starosta může přinést nového? Copak nám nestačí necelé dva roky starý debakl s takzvanými antikonfliktními týmy, které měly dohlížet na dodržování pořádku před bary a restauracemi?

Přitom velmi přesně víme, kde a v čem jsou v Praze po západu slunce problémy. Václavské náměstí, Dlouhá ulice, Jakubská, okolí Prašné brány… Notoricky známá místa, kde se koncentrují hluční alkoturisté a kriminální polosvět, který se na ně nabaluje.

Proč tam jednoduše neposílit policejní hlídky a nevyužít všech možností, které nám k prosazení pořádku dávají zákony? Noční starosta určitě nebude pracovat zadarmo, stejně jako jeho aparát a zbylí členové komise. Podle zprávy z loňského prosince přitom v metropoli chybí více než tři stovky strážníků. Kdyby se Šternovy plánované peníze použily na zvýšení počtu členů městsjé policie, bylo by to mnohem efektivnější. Noční starosta tedy současnou situaci možná paradoxně ještě zhorší.

“Jsem přesvědčen, že komplexní problémy se nedají řešit jedním řešením, které by mávnutím kouzelného proutku situaci rozseklo,” říká budoucí noční starosta Štern webu Aktuálně.cz. “Pozitivní efekt může vzniknout synergií dílčích opatření, které každé samo o sobě třeba nebude znít zásadně, ale dohromady budou vytvářet pozitivní změnu.”

Už jen to ptydepe! Fráze na frázi, proložená hezky znějícími cizími termíny. Pozitivní, komplexní, dílčí, synergie…

A přitom si všiměte, že pan noční starosta sice mluví zdánlivě inteligentně a odborně, ale ve skutečnosti neříká vůbec nic. Jeho výroky jsou stejně prázdné, mlhavé a neurčité, jako jeho náplň práce. Hlídat temnou Prahu…

Pokud se na něco hodí smutně proslulý termín Miloše Zemana “čučkař”, pak je to právě tenhle případ.

Bude mít noční starosta neprůstřelnou vestu, nunčaky a pumpovací brokovnici? Bude se po Praze do akce řítit v Batmobilu nebo na tryskové motorce? Podobné otázky jsou sice možná zábavné, ale ve skutečnosti je to celé spíš smutné.

Jistě znáte western Sedm statečných. Jenže v reálném životě to chodí jinak než v kovbojce. “Statečný” noční starosta je jen výstřel do tmy – nic víc.

Text byl publikován na autorově blogu.