Ruský prezident Vladimir Putin a dnes již bývalý ministr obrany Sergej Šojgu FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek vyzval svůj ruský protějšek Vladimira Putina, aby podnikl kroky ke zmírnění pokračující krize na hranicích Ruska s Ukrajinou, a znovu varoval před hrozivými ekonomickými důsledky, pokud by Putin přistoupil k invazi. Po skončení rozhovoru jsme se oficiálně nedozvěděli nic nového, co by nějak měnilo současnou situaci.
CNN.com píše: „Padesátiminutový telefonát nepřinesl žádný zásadní průlom, uvedli po jeho skončení američtí a ruští představitelé, ale určil směr nadcházejících osobních diplomatických rozhovorů mezi oběma stranami.“
Putin na možné důsledky ruské invaze na Ukrajinu reagoval hrozivým varováním. Jeden z Putinových poradců, Jurij Ušakov, se nechal slyšet, že zavedení nového kola sankcí proti Rusku by se rovnalo „kolosální chybě“, která by mohla vést k úplnému rozpadu vztahů mezi oběma zeměmi.
„Za posledních 30 let bylo takových chyb uděláno mnoho a je vhodné takové chyby neopakovat.“
Putin ve čtvrtek opět nabídl jen málo náznaků svých záměrů. Místo toho oba muži vedli diskusi, kterou jeden z amerických představitelů označil za „vážnou a věcnou“. Biden ukázal Putinovi dvě cesty, jak reagovat na hromadění ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou. Jednu diplomatickou vedoucí k deeskalaci a druhou zaměřenou na odstrašení pomocí ekonomických sankcí, posílení přítomnosti amerických vojsk na východním křídle NATO a zvýšení pomoci Ukrajině.
Která cesta bude zvolena, „bude záviset na jednání Ruska v nadcházejícím období“, uvedl americký činitel s tím, že pokud by Rusko pokračovalo ve své regionální agresi, mělo by to „vážné náklady a důsledky“.
Biden rovněž Putinovi sdělil, že USA neplánují na Ukrajině nasadit útočné zbraně, uvedl Ušakov.
Jurij Žigalkin, zpravodaj Radia Svoboda v New Yorku, komentoval vztah Ruska a USA těsně před posledním telefonátem: „Pokusy vyjednat s Kremlem nějaká bezpečnostní opatření jsou odsouzeny k nezdaru, protože cíl konfrontace s USA a NATO je jedním z klíčových uzlů systému vytvořeného Vladimirem Putinem. Podle Stephena Blanka, vojenského experta z Filadelfského institutu pro zahraničně-politická studia, Kreml ve skutečnosti nechce dohodu přijatelnou pro Západ:
‚Jedním z hlavních problémů, s nimiž se potýkáme, je, že lidé, kteří dnes řídí Rusko, žijí podle představ, které jim byly vštěpovány ve škole KGB před čtyřiceti lety. A nyní jsou v plném proudu a obnovují brežněvovský nebo dokonce neostalinský systém. Součástí tohoto systému je zpravodajská komunita, která není kontrolována občanskou společností a která ve svém vlastním zájmu a v reakci na požadavky vedení interpretuje kroky Západu v tom nejnegativnějším světle. A zjevně stále více věří svým vlastním neustále opakovaným lžím.
Za druhé, na rozdíl od západních zemí, kde jsou vojenské strategické priority předmětem odborné a veřejné debaty a kde armáda musí přesvědčit vlády o správnosti svého hodnocení, v Rusku má vojenský establishment výhradní právo určovat, co je pro zemi hrozbou. Jak kdysi řekl Putin, když armáda řekne, že je to hrozba, tak to hrozba je.
Za třetí, Putin je, zhruba řečeno, ruský šovinista, který skutečně věří, že Ukrajinci jsou Rusové a že Ukrajina není stát. Skutečně nezávislou Ukrajinu, která tíhne ke spojenectví se Západem, považuje za hrozbu pro svůj systém, za hrozbu pro svět vytvořený v jeho představách.‘“
Bidenova administrativa zjevně počítá s tím, že Rusko válku nechce, nebo se přinejmenším domnívá, že útoku na Ukrajinu lze zabránit asymetrickou strategií. Ta spočívá v hrozbě úderu na ruskou ekonomiku a poskytnutí silné vojenské pomoci Ukrajině v případě ruské agrese.
Jurij Žigalkin je k výsledku jakýchkoli jednání velmi skeptický: „Podle mého názoru rozhovory nikam nepovedou, mimo jiné proto, že NATO má vůči Moskvě tolik stížností jako Moskva vůči NATO. Zároveň jsou požadavky, které Rusko oznámilo, jednoduše řečeno šílené. Jsou nepřijatelné. Nemyslím si, že se Biden vzdá Ukrajiny, nemyslím si, že se Rusům vyhoví v nějakém požadavku kromě psychologické satisfakce, jako že nás NATO uzná za velkou zemi a bude s námi jednat.“
Bílý dům podpořil myšlenku rozhovorů s Kremlem v naději, že se tak podaří oddálit případnou ruskou vojenskou akci proti Ukrajině. NATO ale nebude chtít přistoupit na podmínky, které si k přijímání nových členů vymyslí v Kremlu. Spojené státy dávají najevo, že přijetí Ukrajiny není na spadnutí, ale je otázka, zda to Moskvě bude stačit. Zatím tam vznášejí požadavky, které jsou nepřijatelné pro jakéhokoli západního vůdce. Prohlášení ministra Lavrova a Putinova mluvčího Peskova jsou tak drsná, že atmosféru spíše zhoršují, a navíc si Kreml nenechává žádný prostor pro ústupky ze své strany.
