Lotyšský parlament odhlasoval odstoupení země od Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny. Informovala o tom veřejnoprávní stanice LSM, podle níž je Lotyšsko první z trojice pobaltských států, který formálně vykročil k odstoupení od úmluvy. Ve stejnou dobu litevská ministryně obrany vysvětlovala, proč Litva hlasovala pro opuštění Úmluvy o kazetové munici a proč rovněž odstoupí od Ottawské úmluvy.

„Probuďte se! Tohle je skutečný svět. Ruští vojáci už nikdy nepřekročí hranice mé země,“ odpověděla v rozhovoru v pořadu DW Conflict Zone litevská ministryně obrany Dovile Sakalieneová na otázku, proč se Litva rozhodla opustit Úmluvu o kazetové munici a odstoupit od Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny.

Dále čtěte

Nášlapné miny na Ukrajině. Bidenův „smrtelný hřích“ vůči pacifistickému náboženství

KOMENTÁŘ / Končící Bidenova administrativa ve snaze zbrzdit ruskou ofenzívu rozhodla o dodávce nášlapných min na Ukrajinu. Západní aktivisté reagují…

Již v březnu odstoupení od Ottawské úmluvy doporučila ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Jako důvod uvedla, že v posledních letech výrazně vzrostlo riziko pro země, které sousedí s Ruskem a Běloruskem.

„Ruská agrese na Ukrajině prokázala, že agresor nerespektuje územní hranice suverénních států a mezinárodní právo, včetně principů zakotvených v Chartě OSN,“ stojí v návrhu lotyšského zákona.

„Odstoupení od Ottawské úmluvy poskytne našim ozbrojeným silám manévrovací prostor v případě vojenské hrozby, aby použily všechny možné prostředky k obraně našich občanů,“ uvedla předsedkyně parlamentního zahraničního výboru Lotyšska Inára Múrnieceová podle agentury AFP.

Pro návrh příslušného zákona hlasovalo 66 poslanců, 14 bylo proti a dva se zdrželi hlasování. Rozhodnutí vstoupí v platnost šest měsíců poté, co Lotyšsko formálně oznámí tento krok OSN, podotkla AFP.

Zkušenosti s Ruskem radí odstoupit od smlouvy

Stanice LSM poznamenala, že Riga rozhodla o odstoupení od úmluvy na základě regionální dohody mezi pobaltskými státy a Polskem o posílení svých hranic. Všechny čtyři země jsou členy Severoatlantické aliance a mají společné hranice buď s Ruskem, Běloruskem, nebo s oběma. Pobaltské země i Polsko zároveň ujišťují, že budou nadále respektovat mezinárodní normy a humanitární právo. Odstoupení od Ottawské úmluvy plánuje i Finsko.

Ottawská úmluva zakazuje použití, skladování, výrobu a převod protipěchotních min a v platnost vstoupila v roce 1999. Ratifikovalo ji kolem 160 zemí včetně České republiky. Například Spojené státy, Rusko nebo Čína tak ovšem neučinily.

Dále čtěte

Chcete pochopit ruskou válku na Ukrajině? Čtěte tyto knihy o napadené zemi i o agresorovi

Máme tu pro vás tipy na čtení. Sice to není právě odpočinková věc, ale týká se těch nejdůležitějších událostí, které…

Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL) na konci února varovala, že úmluva čelí bezprecedentním hrozbám. „Brutální ruská válka proti Ukrajině a rozsáhlé používání protipěchotních min v zemi vytvořily jednu z největších krizí co do kontaminace a přiměly malý počet států sousedících s Ruskem k úvahám o odstoupení od úmluvy o zákazu min, což je dříve nemyslitelný ústup od norem na ochranu civilistů v ozbrojených konfliktech,“ uvedla ICBL a připomněla také loňské poskytnutí amerických protipěchotních min Ukrajině.

Rozhodnutí lotyšských i litevských orgánů kritizovaly lidskoprávní organizace Amnesty International a Human Rights Watch. Nicméně jejich kritika rozhodnutí bránit se případné ruské agresi i za pomoci nášlapných protipěchotních min nijak nezmění.