Norská média nesledují případ Češky Evy Michalákové, jejíž odvolání proti loňskému rozhodnutí úřadů o zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce projednává tento týden soud v Hokksundu. Jedním z důvodů je pravidlo mlčenlivosti, kterým se média v Norsku v případech týkajících se dětí řídí. Sílících kritik na adresu sociálního úřadu Barnevernet, který Michalákové syny před pěti lety odebral, si ale norský tisk, rozhlas i televize všímají.
Barnevernet je velké téma
„Ve většině velkých norských médií se hodně mluví o demonstracích (proti úřadu Barnevernet) v zahraničí, které se konaly v posledním roce, a o kritice úřadu Barnevernet – ať už jde o případy, kdy sociální úřad v rodině zasáhne, nebo o ty, kdy nezasáhne. Je to téma, o kterém média v Norsku stále píší,“ říká Morten Andersen, který je vedoucím zpravodajské redakce největšího norského tištěného deníku Aftenposten.
[ctete-foto]27447[/ctete-foto]
Tisk bere ohled na děti
Také Aftenposten se podle Andersena zajímá spíše o kritiku celého systému ochrany dětí v Norsku a jednotlivým případům se věnuje méně. „Povinnost mlčenlivosti zaměstnanců úřadu Barnevernet a etické ohledy tisku na děti mají za důsledek, že o těchto případech je velmi složité psát. Často zde stojí tvrzení proti tvrzení a nejsme schopni zjistit, co se v rodině stalo,“ vysvětlil Andersen.
Z těchto důvodů Norové neznají ani kauzu Evy Michalákové. „Případ Evy Michalákové není v Norsku širší veřejnosti známý. Ani já o něm nevím. Neexistuje ale žádný zákon, který by bránil norským médiím o této záležitosti psát,“ řekl Andersen v rozhovoru s ČTK.
[ctete]26087[/ctete]
Úřad je vázán mlčenlivostí
Na problém medializace podobných případů upozorňuje i Slovenka Silvia Eldringová, která studovala problematiku ochrany dětí a v současné době pracuje v Oslu v domově pro mládež. „Medializace je v těchto případech ožehavá věc. Média mají samozřejmě důležitou kontrolní úlohu, na druhou stranu je ale třeba vidět, jakým způsobem jsou tyto případy medializované. Často je to velmi jednostranné a zaznívají pouze názory rodičů. Barnevernet je vázán mlčenlivostí, a tak se k případům vyjádřit nemůže,“ připomíná Eldringová.
[ctete]7503[/ctete]
Rodiče musí k medializaci svolit
Při medializaci je podle Eldringové rovněž důležité myslet také na dítě. „Mnoho dětí, které se svěřily s tak choulostivou věcí, jako je například zneužívání, pak zažívá, že o tom mluví celá země. Je nutné je před tím chránit,“ konstatuje Eldringová.
Novinář listu Aftenposten zdůrazňuje, že tisk má podle etických pravidel brát ohledy na dítě i v případech, kdy ke zveřejňování dali souhlas rodiče. „Když se hovoří o dětech, je dobrým zvykem tisku brát ohled na to, jaké následky to pro děti může mít. To se týká také případů, kdy rodiče dali svolení k tomu, aby se o dítěti mluvilo. Je pravidlem, že totožnost dítěte se neprozrazuje v rodinných svědectvích, v případech týkajících se ochrany dětí či v soudních případech,“ cituje Andersen z etických pravidel pro tisk.
