Evropská unie vyzvala Norsko, které není jejím členem, aby se zapojilo do chystaných významných investic do obrany. Jak informovala televize NRK, vyplývá to z návrhu unijního obranného plánu, který byl představen ve středu.

EU v něm uvádí, že Norsko by se mělo zapojit do budoucích vlajkových projektů. „Norsko je v návrhu výslovně zmíněno, což naznačuje, že EU chce zvláštní spolupráci. Myslím, že v této souvislosti je důležitý mimo jiné norský zbrojní průmysl,“ uvedl pro NRK obranný analytik Paul Taylor z European Policy Centre.

V návrhu se mimo jiné uvádí: „Norsko je plnohodnotným partnerem v obranných programech EU prostřednictvím svého příspěvku do rozpočtu EU. Proto by tato země měla být přizvána k účasti na stěžejních projektech společně s členskými státy.“

„Obranný plán navržený Evropskou komisí je jasným vyjádřením touhy převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a ukazuje skutečnou ochotu podniknout zásadní kroky. Norsko úzce spolupracuje s našimi spojenci na posílení bezpečnosti v našem regionu. Dobře fungující partnerství s EU je důležitou součástí tohoto celkového úsilí,“ řekl k tomu tajemník norského ministra obrany Andreas Flåm.

„Chceme silné partnerství s Norskem,“ řekl podle televize NRK vysoký úředník EU při prezentaci obranného plánu v Bruselu.

Dále čtěte

„Přidali jste se k válečným štváčům.“ Rusy vytočilo enormní navýšení norské pomoci Ukrajině

Více než dvojnásobné navýšení pomoci Ukrajině, na němž se minulý týden dohodly parlamentní strany v Norsku,…

Norsko je lídrem ve vývoji a výrobě vojenských lodí a ponorek. Jeho technologie jsou často využívány v rámci NATO. Norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace je známá svými raketovými systémy, jako je například systém NASAMS (National Advanced Surface-to-Air Missile System), který je široce používán po celém světě. Norsko se zaměřuje také na vývoj pokročilých radarových a komunikačních systémů, které jsou klíčové pro moderní vojenské operace.

Jak již deník FORUM 24 napsal, Norsko bylo především ze strany svých severských sousedů od začátku války na Ukrajině terčem kritiky, že v porovnání s nimi či baltskými státy vydává na pomoc napadené zemi příliš málo peněz. Norskou vládu a parlament k navýšení podpory nedávno v dopise vyzvali také přední norští ekonomové. Poukázali přitom na mnohamiliardové dodatečné zisky, které zemi – po odříznutí mnoha evropských států od ruských zdrojů – plynou z obchodu s plynem.