Norská rybářská loď, která se 12. září ráno chystala vytáhnout úlovek v ekonomické zóně Norska v Barentsově moři, se vzepřela rozkazu kapitána ruské válečné lodi Admirál Levčenko. Ten rybáře vyzval, aby opustili oblast, protože v ní probíhá vojenské cvičení.

„Toto je ruská válečná loď, musíte opustit oblast,“ řekl podle norského kormidelníka Øysteina Ortena kapitán torpédoborce. Rybáři však odmítli výzvu uposlechnout a pokračovali v plavbě směrem k sítím. „Odpověděl jsem, že nepřipadá v úvahu, abychom se přesunuli. Neměli na to právo,“ uvedl Orten.

Pak si to 163 metrů dlouhý Admirál Levčenko namířil plnou rychlostí proti nim. Podle Ortena asi 15 sekund troubil, aby upoutal pozornost posádky, a následně Rusové na vzdálenost 200 metrů vystřelili z děla do moře. Rybářskou loď nezasáhli, ale trup 15 metrů dlouhého plavidla MS Ragnhild Kristine se silně otřásl.

Jako za druhé světové

„Napadlo mě, že nás asi nevyhodí do povětří, ale zároveň jsem měl trochu pochybnosti. Měl jsem před sebou obraz norských rybářských lodí potopených Němci. Takový je to pocit, když sedíte ve člunu a velká válečná loď si vás může dát ke snídani,“ řekl Orten serveru FriFagbevegelse.

Po vypálení rány se posádka rozhodla vydat na západ – kormidelník to nazval „dobrovolným donucením“. Norským rybářům bylo řečeno, že se do oblasti mohou vrátit za pět až šest hodin.

K incidentu došlo v mezinárodních vodách v norské ekonomické zóně. Norské lodě tam smějí lovit, ale zároveň se v oblasti mohou volně pohybovat lodě všech zemí. Kromě toho mohou ostatní země v oblasti pořádat vojenská cvičení a střílet.

Torpédoborec Admirál Levčenko se účastnil vojenského cvičení Ocean-24, které Vladimir Putin označil za největší svého druhu za posledních 30 let. Podle ruských úřadů se do něj zapojilo více než 400 válečných lodí a 120 letadel a vrtulníků.

Norské ministerstvo obrany serveru FriFaggevegelse sdělilo, že jeho lodě nejsou povinny během vojenských cvičení opustit norskou ekonomickou zónu.

Varovné výstřely jen výjimečně

„Působí to dojmem, že jde o ruskou provokaci,“ řekl deníku Dagens Nyheter vojenský expert a bývalý podplukovník švédských ozbrojených sil Jörgen Elfving. Podle něj se jedná o neobvyklou událost – většinou totiž k varovným výstřelům dochází pouze v případě, že se loď ocitne v teritoriálních vodách cizí země.

„Pokud se nějaké plavidlo nachází v nebezpečné zóně, v níž probíhá ostrá střelba, tak střelbu přerušíte. Na mě to dělá dojem ruské provokace.“ Elfving upozornil, že vysoká výcviková aktivita ruského severního námořnictva souvisí mimo jiné s tím, že v oblasti mají základnu ruské ponorky s jadernými zbraněmi.

„Přibližně od roku 2015 Rusko rozšiřuje svou vojenskou přítomnost v Arktidě, zřizuje posádky na odlehlých ostrovech a přidává nové jednotky. To všechno je odrazem toho, jak je vnímán Severovýchodní průjezd,“ uvedl s odkazem na námořní cestu mezi Atlantikem a Pacifikem, severně od Evropy a Asie.

Ruská cvičení jsou delší a častější

Podle studie Norského ústavu pro obranný výzkum (FFI), Nord universitet a deníku Barents Observer provádí ruská severní flotila stále častěji cvičení v norské výlučné ekonomické zóně Barentsova moře. Cvičení zároveň trvají déle než dříve.

„Naše studie ukázala, že v posledních letech došlo k nárůstu průměrné velikosti ruských námořních cvičišť v Barentsově moři a že mnoho z nich probíhá za norsko-ruskou námořní hranicí, mimo teritoriální vody obou států,“ řekl Barents Observer vedoucí výzkumu FFI Kristian Åtland.

Server FriFagbevegelse se obrátil na ruské velvyslanectví v Oslu s žádostí o komentář, ale to uvedlo, že o incidentu s norskou rybářskou lodí neví.