ROZHOVOR / Na opačné straně času, tak se jmenuje nový román Aleše Rozehnala, který přichází v těchto dnech na pulty obchodů. Jeho autor působí jako advokát a docent na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Děj knihy ovšem zasahuje do řady vědních oborů a její hrdinové se pohybují v až překvapivě tajemném světě plném záhad. 

Vydavatel popisuje vaši knihu jako hermetický román. Co si můžeme pod tímhle termínem představit? 

Hermetismus se v knize prolíná ve dvou rovinách. Jednak je to v základní lince příběhu, kterou je pátrání po ztraceném rukopisu, jehož autorem měl být Hermes Trismegistos. Druhou rovinou je chápání hermetismu jako prapůvodní teologie, zbavené nepatřičného důrazu na okultismus, se kterým je hermetismus dnes spojován. Tato prapůvodní teologie byla člověkem nedokonale zapracována do všech existujících náboženství, a to nejen do judaismu, křesťanství a islámu, ale například i do náboženství, které praktikovali keltští druidi.  

Dá se zjednodušeně říct, v čem tato prapůvodní teologie spočívala?

To už dnes nevíme. Je totiž skryta ve starých rukopisech, často ztracených. Je však zajímavé, že různá náboženství, která nebyla v žádném kontaktu, obsahují stejné myšlenky. Od této prapůvodní teologie se postupem času lidé odkláněli a docházelo k jejímu ředění a přebírání novými náboženstvími a filozofickými školami. 

Kdo byl vlastně Hermes Trismegistos? 

Toto jméno nosilo zřejmě více lidí. Cicero například hovořil o pěti Hermech. Podle jedné z legend žil Hermes Trismegistos před potopou. Byl synem nebo vnukem prvního člověka Adama. Vynalezl hieroglyfy a napsal v nich na stélu všechnu svoji moudrost, aby ji uchoval před zničením. Po potopě ji jiný Hermes Trismegistos přeložil do řečtiny a vepsal do knih. Další Hermes byl stavitelem pyramid. Jiný předal svoji moudrost Abrahámovi.

Hermes měl být současníkem Mojžíše, o poznání starší než Platon a Pythagoras. Někteří ho ztotožňovali s Idrisem, jedním z islámských proroků. Pro jiné to byl Cadmus, zakladatel Théb, který přinesl Řekům abecedu. Hermes je údajně i autorem biblické knihy Enoch. Ve všech legendách se ale jedná o mytického tvůrce civilizace. 

V textu naznačujete, že ztracený Hermův rukopis mohl být na našem území, konkrétně v majetku Emmy Destinové. Existují pro to nějaké indicie nebo jde o čistou fikci?

Když Emma Destinová koupila panství ve Stráži nad Nežárkou, spojila svoji částečně okultní knihovnu s hermetickou knihovnou bývalého vlastníka panství barona Leonhardiho. A právě v knihovně hraběte Leonhardiho mohl ztracený rukopis být. Hrabě proslul jako mimořádně vzdělaný hermetik.

Jako autor se pohybujete v mimořádně širokém okruhu vědních oborů, zároveň jsou vaši hrdinové skeptičtí vůči možnosti objektivního poznání světa. Není to protimluv? 

Svět, vesmír, ale i lidské vědomí není zcela poznatelné. Pěkně je to vyjádřeno v Bibli, která líčí příběh o tom, co se stalo, když chtěl člověk dospět k absolutnímu poznání a dostat se tak na úroveň Boha. Skončilo to vyhnáním člověka z Ráje a jeho věčným utrpením. Na něco podobného přišla o několik stovek let později věda při zkoumání subatomárních částic. Albert Einstein, kterému se tato nepoznatelnost a nepředvídatelnost světa zdála málo elegantní, prohlásil, že Bůh nehraje s vesmírem v kostky. Jenže ono to vypadá, že Bůh s vesmírem tyto kostky hraje, hází je tam, kde je nemůžeme vidět, a kdybychom se k nim náhodou dostali, tak je schová.