Mezikontinentální balistická raketa, ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 3.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 3.0
Je docela dobře možné, že „Orešnik“ je prostě nový název pro již známou raketu RS-26, píše ukrajinský web Glavred. Dá se to se značnou pravděpodobností odvodit z analýzy trosek rakety. Zdá se, že Rusové použili pro zbraň starou několik let jen nový název.
Balistická raketa středního doletu, kterou ruský diktátor Vladimir Putin nazval orešnik, existuje již nejméně šest až sedm let, takže není úplně nová, cituje Glavred stránky Defence Express . Článek se odvolává na výsledky studia trosek. Defence Express získal z vlastních zdrojů fotografii, na níž je uvedeno výrobní číslo a datum výroby jedné z částí orešniku. Je tam uvedeno 12. dubna 2017. Podle odborníků to znamená, že konkrétní raketa, s níž Rusové v listopadu zasáhli Dnipro, byla smontována v roce 2017 nebo 2018.
Dodávají, že právě v roce 2017 Rusko plánovalo zahájit sériovou výrobu rakety RS-26 Ruběž. Dříve mnozí odborníci spekulovali, že „Orešnik“ je pouze nový název pro již známou raketu RS-26. „Nakonec skutečnost, že Ruská federace měla již v roce 2017 v kovu řídicí systém pro balistickou raketu středního doletu, opět dokazuje, že Kreml i tímto vývojem aktivně porušoval Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu se Spojenými státy. A to nejen s raketami Iskander,“ poznamenali analytici.
Vladimir Putin nedávno navrhoval „technologický experiment“, když vyzval spojence Ukrajiny, aby si určili v Kyjevě jeden objekt, na který pak Rusko udeří raketou Orešnik. Prý se pak uvidí, jestli se ji protivzdušná obrana a systémy protiraketové obrany Ukrajiny a Západu pokusily zachytit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na to zareagoval výrokem, že ruský diktátor Putin není slušný člověk, ale „šmejd“.
Podle Putinova prohlášení po útoku 21. listopadu 2024 Rusko použilo bezjadernou raketu Orešnik proti závodu Južmaš v ukrajinském městě Dnipro. Odpal byl pravděpodobně proveden ze zkušebního polygonu Kapustin Jar, což znamená, že skutečný dolet rakety byl asi 800 až 850 kilometrů, což je stejné jako u rakety krátkého doletu. Ukrajinské ministerstvo obrany odhadlo, že raketa letěla 15 minut a dosáhla maximální rychlosti Mach 11, tedy jedenáctinásobku rychlosti zvuku.
Web Glavred cituje sociologa a publicistu Igora Ejdmana, který tvrdí, že úder raketou Orešnik nepřinesl Rusku žádné strategické úspěchy. První odpálení tohoto „technologického výdobytku“ na Ukrajinu vypadá spíše jako projev demonstrativního, ale zbytečného použití rakety.
Defence Express dospěl k závěru, že technologicky je samotná raketa nejspíš ještě starší, protože rok 2017 je rokem výroby jen jedné určité části. S konstrukcí rakety se tedy začalo již na počátku roku 2010, nebo dokonce ještě dříve.
Čtyři ruští představitelé, kteří si přejí zachovat anonymitu, sdělili listu The Moscow Times, že odpálení orešniku a jeho následná medializace byly pečlivě připraveny za účasti úředníků, vojenského personálu, zpravodajských agentur a kremelských PR expertů.
„Probíhaly brainstormingy o tom, jak reagovat a postavit Američany a Brity do latě za to, že Zelenskému dovolili použít zbraně dlouhého doletu. A jak zastrašit Berlín a další Evropany, aby se podřídili,“ řekl listu jeden z nich. Rozhodli se pro kampaň, která zveličí schopnosti ruského vojenskoprůmyslového komplexu a sílu nové zbraně.
