Jakmile nastane nějaká společenská krize, vynoří se parazité. Někteří parazité jsou profesionálové. Nepřekvapuje, že na krizi, kterou přinesl virus z Číny, se přiživují dezinformátoři a propagandisté. Že je líheň řady těch nesmyslů v Rusku, není žádná konspirační teorie. Stačí se podívat, co tamní zdroje produkují.

Tak například na webu Geopolitica.ru můžeme číst rozhovor, který dělal jistý Costantino Ceoldo s pánem jménem Roberto Giacomelli.

Tazatel rozhovor nejdříve uvádí popisem situace: „Italská vláda Giuseppa Conteho teď tvrdí, že chce prodloužit výjimečný stav do 31. ledna 2021, aby mohla bojovat proti epidemii, při níž lékaři vyhledávají často asymptomatické nemocné lidi, a ne nemocní hledají lékaře. Nyní tato masová hysterie opět stoupá díky naléhavému mediálnímu terorismu, jemuž je příliš mnoho lidí nakloněno. Teď, když homo covidicus zcela věří, že hadr, který nosí na ústech, ho může ochránit před ‚smrtícím virem‘, je více než kdy jindy nutné naslouchat hlasům, které nesouhlasně říkají věci nepříjemné, ale které mají svou vlastní pravdu.

Znechucení nad podívanou, které nedobrovolně musím být svědkem zde v Itálii, to jest přeměna celého národa v čistě instinktivní zvíře, které pohlíží na svého souseda jako na nepřítele šířícího mor, se mísí s úzkostí o budoucnost naší vlasti, se strašlivými následky, které tato budoucnost může mít na všechny mé krajany, i když jsou to idioti. Proto jsem podruhé udělal rozhovor s Robertem Giacomellim, spisovatelem, autorem, terapeutem, který nám díky svým životním a pracovním zkušenostem říká některé z těch nepříjemných pravd, které se jiní snaží potlačit.“

Pak se od osloveného znalce Giacomelliho, autora knihy „Virus strachu“, dozvídáme, jak to tedy s tím virem je:

„‚Virus strachu‘ se zrodil jako příručka duchovní vzpoury v okamžiku epochální krize. Nejnebezpečnějším virem je virus strachu, který je lidem záměrně vštěpován, aby jím byli podrobeni. Systém teroru je funkční pro delegitimizované režimy, které se netěší všeobecnému souhlasu a musí se vnucovat násilím. Tento hrozný virus ničí imunitní obranu lidí, redukuje je na otroky diktatury zdraví, dobrovolně se vzdává občanských práv.“

Nechybí pochopitelně ani jasné sdělení, kdo je v těchto temnotách tím světlem, které nás vede k pravdě v duchu „zdravého rozumu“. Kdo jiný než Donald Trump a Vladimir Putin:

„Prezidenti Putin a Trump reagovali na epidemii sdělením, jehož cílem bylo potlačit strach občanů, na rozdíl od italské vlády. Kromě toho ekonomicky podporovali pracující postižené hospodářskou krizí, zatímco v Itálii je stát opustil a požadoval od občanů v hospodářských potížích zaplacení daní. Obě hlavy státu jsou inspirovány suverénní a vlasteneckou vizí. Prezident Putin také chrání svůj lid tím, že pracuje na obnově duchovních hodnot, maximální ochraně před virem strachu.“

Pak je také nutné se opřít do vědy a osvícenství, protože by se možná mohlo stát, že když je někdo příliš ovlivněn vědou a osvícenstvím, třeba by všechny ty úžasné duchovní a vlastenecké hodnoty u Trumpa a Putina nepoznal:

„Věda, dcera osvícenství, náboženství naší doby, ukázala své limity stran reakce na virovou epidemii, která musela být okamžitě vymýcena vědeckými prostředky. Jenže odpověď nepřišla. Vědci si navzájem odporovali, nedokázali se vyrovnat s mimořádnou situací, navrženými prostředky jsou prostředky používané během středověkých morových ran. Profánní věda ukázala svou nedostatečnost, protože postrádá kontakt s posvátným. Prokázala se tak nadřazenost prastaré moudrosti, spojení mysli a ducha.“

Je třeba taky zabrousit do oblasti pravého mužství, protože to někteří lidé, respektive muži, rádi čtou. Zřejmě si při tom představují, že těmi pravými muži jsou oni:

„Cestou k znovuobjevení nové důstojnosti je formování integrálních mužů, kteří znovuobjevují duchovní rozměr, bojového ducha jako disciplínu a společenské hodnoty. Evropská mládež musí opustit měkkost opečovávací společnosti a zvolit hrdinskou vizi existence.“

Jako doporučení „terapie“ na „současnou patologii“ se doporučuje vzor postavy Rebela: Politická akce, iniciační cesta a bojová disciplína. Současný člověk je prý „odzbrojený tváří v tvář mimořádné situaci“. „Není zvyklý na válku, chudobu a samotu, bezbranně se zhroutí.“ „Je to nediferencovaný člověk, postrádající mužné zdroje, jako je odvaha a vnitřní síla, je zvyklý na slabost a výhradně vegetativní život. Muži bez nápadů a hodnot jsou kořistí strachu.“

Takže to máme všechno pohromadě: Zpochybní se věda, vlastní politická reprezentace, zdůrazní potřeba nového a hrdého mužství (může se hodit při náboru pro nějaké bojůvky) a prokleje změkčilost současníků. Vychází se tak vstříc všem frustrátům, kteří by se chtěli cítit jako římský legionář a současně si to vylepšit trochu duchovna, jež hlásají silní vůdci. Bude se to líbit nabušeným mladíkům i těm poněkud zchátralým a také pivním strejcům.

Hezká je ta výtka, že takzvaný dnešní člověk „není zvyklý na válku, chudobu a samotu“. To jsou zrovna tři položky, které silní vůdcové svým národům dopřát umí, o tom není pochyb.