
Plastický chirurg Vishal Kapoor provádí abdominoplastiku FOTO: BestInPlastics / CC-BY-SA-3.0
FOTO: BestInPlastics / CC-BY-SA-3.0

Nástup nové generace léků proti obezitě plní čekárny plastických chirurgů. Lidstvo má konečně opravdu účinného pomocníka v boji s touto civilizační chorobou. A nejenom s ní. Nejlepším důkazem je nárůst pacientů žádajících plastické chirurgy o odstranění přebytečné kůže. Britský deník The Times tvrdí, že počet pacientů požadujících plastiku břicha nebo lifting paží, stehen či krku znatelně narůstá. Vzhledem k tomu, že léky jsou dostupné i v Česku, i tady bude situace obdobná.
Lékaři sice tvrzení o „zázračných lécích“ vyvracejí, velká část diabetologů a obezitologů ale přiznává, že jde téměř o revoluci. Nástup nových léků, kde je účinnou látkou zejména semaglutid, totiž hodně mění pravidla hry při boji s obezitou. „Máme skutečně nesmírně účinné léky na obezitu, které jsme si před nějakými třeba deseti lety nedokázali ani představit,“ řekl deníku FORUM 24 před časem Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie a vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie Institutu klinické a experimentální medicíny.
Jeho slova potvrzují také zjištění deníku The Times, podle kterého rychlé a viditelné účinky léků jako Ozempic, Mounjaro, Saxenda a řada dalších zvyšují poptávku po práci plastických chirurgů. Při rychlém snížení váhy se totiž objeví převislá kůže. Viditelné to bývá nejvíce na břiše, ale také na stehnech, pažích, případně i na krku. Řešením je její chirurgické odstranění. V Česku se například abdominoplastika (odstranění převislé kůže na břiše) může pohybovat někde mezi 60 a 80 tisíci korunami. Záleží samozřejmě na pracovišti. V naprosté většině případů si tuto operaci musí hradit pacient sám.
Bez operace kůže nezmizí
„Došlo ke znatelnému nárůstu počtu pacientů, kteří hledají řešení pro přebytečnou kůži po výrazném úbytku hmotnosti. Jedná se zejména o ty, kteří užívají léky na hubnutí, jako je Ozempic. Lidé tyto zákroky vyhledávají jak z estetických, tak z funkčních důvodů,“ popsala The Times lékařka Lisa Friederichová, pracující v oboru plastické chirurgie. A vysvětlila, že přebytečná kůže může způsobit nepohodlí, podráždění a odřeniny. To znamená velký diskomfort v běžném životě. „Odstranění této kůže nejenže zlepšuje kontury těla, ale také zvyšuje sebevědomí,“ doplnila.
Podobné zkušenosti má i její kolegyně Nora Nugentová, prezidentka Britské asociace estetických plastických chirurgů (BAAPS). Podle ní přicházejí lidé, kteří si již během hubnutí všímají, že jim kůže na různých částech těla ochabuje, a proto hledají řešení. Druhou skupinou jsou podle Nugentové pacienti léčení právě semaglutidem, kde jsou výsledky rychlejší. Ti se ale v podstatě neliší od ostatních zájemců o estetickou chirurgii.
Nugentová ale doplňuje, že v mnoha případech u těchto pacientů nejde jen o estetický zákrok. „Zhubli, takže fyziologicky jsou zdravější, zlepšila se jim cukrovka i srdeční činnost, dochází u nich ke snížení či normalizaci krevního tlaku a také zatížení kloubů je menší,“ popisuje zdravotní benefity. „Skončí ale se spoustou kůže navíc, která může způsobit podráždění v záhybech, nevejde se jim do oblečení, stydí se za to, nebo dokonce dostanou plísňové infekce v kožních záhybech,“ doplňuje.
I když existují určité případy, kdy i plastická operace může být hrazena ze zdravotního pojištění, jde o naprostou výjimku. The Times upozorňuje, že v případech extrémního úbytku hmotnosti jsou operace často složité. Kůže totiž „není tak silná“ jako kůže, která nikdy nebyla napnutá. To znamená delší a obtížnější hojení ran. Podle tvrzení listu je někdy nutné celý postup opakovat až třikrát.
Pro pacienty se zdravotními obtížemi mohou být operace zdarma
Podle britského deníku v současné době používá některý z těchto léků ve Velké Británii asi půl milionu lidí. Ti mají v prvních 72 týdnech užívání ztratit téměř čtvrtinu své váhy. Léky jsou na předpis, ale získat je může každý s BMI indexem nad 30. To zhruba odpovídá ženě s výškou 170 cm a vážící 90 kilogramů. V Česku je situace obdobná, pravidla pro jednotlivé léky se liší. Nejznámější Ozempic je předepisován výhradně pacientům s cukrovkou 1. a 2. typu a dalšími komplikacemi. Naopak například Saxendu či Mounjaro může předepsat i běžný praktický lékař, na ně žádné omezení není. The Times uvádí, že tuto podmínku splňuje asi čtvrtina Britů, u nás statistiky hovoří o necelé pětině populace.
Ve všech těchto případech jak v Česku, tak ve Spojeném království, si léčbu plně hradí pacient. Počítat je třeba s částkou asi pět až osm tisíc měsíčně. V obou zemích může ale být lék u těch nejzávažnějších případů plně či částečně hrazen z nemocenského pojištění. V Česku je to nejčastěji kombinace morbidní obezity (orientačně BMI nad 40), cukrovky a dalších zdravotních obtíží. Úhrada platí ale jen na některé léky, kterých je dnes na trhu asi šest či sedm.