Mutace koronaviru mohou oslabit ochranu, kterou lidem dává očkování, ukazují první vědecké studie. Odbornice na infekce Marylyn Addo pro německý server Spiegel.de říká, jak se tomu mohou očkovací látky přizpůsobit a proč nemohou být jediným prostředkem v boji proti pandemii.

Profesorka Addo z Německého centra pro výzkum infekcí v Hamburku říká, že je třeba „velmi pozorně sledovat charakteristiky mutací“. „Jihoafrická variace mimo jiné na styčném místě viru vykazuje genetické změny, které se zdají být problematické. V prvních klinických studiích se účinnost očkovacích látek proti této virové linii snížila o dvoumístné procentní číslo. Je zřejmé, že za to mohou mutace, ale mohou být i jiné důvody.“

Na přesnější vyhodnocení je třeba ještě nějaký čas. „Doposud jde o předběžná zjištění, která jsou založena na tiskových zprávách nebo dosud neověřovaných studiích. Také ještě nemáme úplné údaje. V současné době tedy můžeme jen konstatovat, že vakcína společnosti Novavax byla mnohem méně účinná u lidí v Jižní Africe než například ve Spojeném království. Jihoafrická virová mutace je zároveň v Jižní Africe velmi běžná. Dáváme si tyto dvě informace dohromady a máme podezření, že jde o kauzální souvislost. Je to pravděpodobné proto, že jsme již pozorovali, že protilátky u lidí, kteří byli infikováni již dříve virem SARS-CoV-2, nedokázaly už úplně zastavit nové varianty viru. Stejně tak ale mohou hrát roli genetické rozdíly mezi obyvatelstvem,“ uvádí německá vědkyně.

Není ale zřejmě důvod propadat panice, že se bude se vším muset začínat znova: „Dobrá zpráva je, že máme k dispozici kvalitní nástroje, jak potenciálně problematickým změnám viru čelit. Společnosti na celém světě již pracují na vakcínách proti novým mutacím. Výhodou také je, že se SARS-CoV-2 ve srovnání s mnoha jinými viry mění pomalu. V současné době máme tedy šanci s virem držet krok. Je však také důležité zpomalit infekční proces. Čím méně nákazy existuje, tím pomaleji se šíří nové linie viru a tím menší je riziko vzniku problematických mutací,“ říká profesorka Addo.

Důležité je, že lze navázat na to, co se dnes již se značným úsilím podniká. V Evropě se nyní používají vakcíny společností BioNTech/Pfizer a Moderna, dvě mRNA vakcíny, a produkt společnosti AstraZeneca, vektorová vakcína. Podle profesorky Addo je možné je přizpůsobit novým virovým liniím. „Zejména s technologií mRNA to bude možné do několika týdnů. Pokud si vzpomeneme, dne 11. ledna 2020 byla poprvé zpřístupněna genetická sekvence koronaviru SARS-CoV-2 a první dobrovolnice byla očkována při klinickém testu dne 16. března.“

Výrobci tedy mohou vyjít z toho, co již mají. Je ale třeba nespoléhat se pouze na vakcíny, ale snažit se bránit dalšímu šíření viru mezi lidmi, aby měl virus méně prostoru pro své další změny.