Zdá se, že v konfliktu o Policii České republiky se všechno pomalu, ale jistě chýlí k horšímu.

Nic dobrého neslibovala už sama koncepce svolání včerejší Bezpečnostní rady státu. Premiér Sobotka nakonec pozval trojici státních zástupců (Zeman, Bradáčová, Ištvan), vzepřel se jen v případě Roberta Šlachty. „Vyvážil“ to pozváním policejního prezidenta Tuhého a jeho náměstka Laubeho. Tím celé jednání začalo vypadat tak, že jde o jakýsi prestižní konflikt mezi policií a státními zastupitelstvími, který teď politici rozsoudí.

Ve skutečnosti jde ovšem o konflikt mezi ANO a ČSSD a o pokusy ANO zasahovat do kompetencí podřízených ministra vnitra Chovance s očividně postranním politickým úmyslem udržet si „nadstandardní vztahy“ s jedním prestižním policejním útvarem s celostátní působností (ÚOOZ). Vedení policie se naproti tomu snaží o zachování standardních kompetenčních vztahů v ministerstvu vnitra, které nebudou upraveny podle politických zájmů Babišova uskupení.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman jistě měl být na jednání přítomen, bylo totiž nutné s ním projednat neslýchaný krok jeho podřízených, kteří jako odvetné opatření proti policejní reorganizaci začali vyslýchat policejního prezidenta a jeho náměstka. Měl tam být na koberečku, ne jako ten, který má co mluvit do rozhodování.

Výsledkem jednání bylo:

Za prvé, ministr Chovanec (ČSSD) odložil zahájení policejní reorganizace o měsíc, na začátek srpna. Je to precedens, otvírá se tak cesta k odkladům a tahanicím, které rozmělní původní cíl: zabránit tomu, aby se v policii uplatňovaly postranní zájmy ANO, strany pro ČSSD zároveň koaliční i konkurenční (vzhledem k nadcházejícím několikerým volbám).

Za druhé, ministr Chovanec slíbil, že nepodepíše rozhodnutí o reorganizaci před koaliční dohadovací schůzkou, jež proběhla dnes ráno (to ještě neznamená, že ho podepíše potom).

Po dnešním jednání pak předseda KDU-ČSL Bělobrádek vyzval premiéra Sobotku a ministra Chovance, aby ještě jednou zvážili podpis pod policejní reorganizací. Situace je prý vážná, smírčí řízení už skončilo a dalším krokem může být vypovězení koaliční smlouvy. „Domnívám se, že by bylo rozumné, aby ještě jednou zvážili ten podpis, protože spor se jeví jako velmi vážný.“ I on si myslí, že by koaliční partneři měli být informováni o takto zásadních věcech. „Pan premiér se domnívá, že je to v pořádku, já si tím skutečně jist nejsem,“ prohlásil Bělobrádek.

Pan premiér je ovšem v choulostivé situaci. Měl by informovat svého faktického soka, který ho hodlá zničit, o tom, jak se mu chce bránit (pravda, jeho problém je, že s tím sokem kdysi vlezl do koalice). A pan Bělobrádek přitom panu Sobotkovi kolegiálně mydlí schody. Postoj KDU-ČSL (není to jen pan Bělobrádek, je to i místopředseda Jurečka a poslanec Ivan Gabal) je zároveň tradiční a neuvěřitelný.

Situace ČSSD je velmi obtížná. Až dosud se mohlo zdát, že „tradiční“ demokratické strany mají ve vládě většinu a bylo by teoreticky představitelné, aby Sobotkova vláda do voleb pokračovala s podporou demokratické opozice. Po Bělobrádkově obratu to možné nebude.

Premiér po koaličním jednání přesto zopakoval, že na vedení policie a ministra vnitra nelze vytvářet nátlak tím, že ANO avizuje vypovězení koaliční smlouvy. ČSSD je připravena pokračovat v koaliční spolupráci, ovšem reorganizace policie je odbornou záležitostí. Policejní prezident Tuhý a ministr vnitra Chovanec podle něho učinili vstřícný krok, když na úterním jednání Bezpečnostní rady státu souhlasili s odložením organizačních změn ve sboru na začátek srpna.

To pravil Bohuslav Sobotka a odletěl na státní návštěvu Čínské lidové republiky. Připomíná mi trochu Petra Zenkla, který se někdy kolem 25. února 1948 vydal na venkov na vepřové hody (pravda, tohle je o něco lepší, jde o služební záležitost).

Zopakujme si jen, jak jsou v tomto velkém a zásadním politickém konfliktu (ne, že ne, není možné se tvářit, že jde o pouhou technikálii, o technikálii nešlo ani v únoru 1948) rozloženy síly. Na jedné straně stojí Babišovo hnutí, státní zastupitelství a významný policejní útvar s celorepublikovým působením, který se právě emancipuje od Policejního prezidia. O jejich ideologickou podporu se starají „nezávislé protikorupční organizace“ a média Respekt a Aktuálně.cz (o babišovinách ani nemluvě). Na druhé straně je (zatím pořád ještě) ČSSD a snad i ODS a TOP 09. KDU-ČSL se, jak se zdá, už rozhodla podle svého zvyku.

A pak je tu rozdělená veřejnost. To je správné, veřejnost má být rozdělená. Musí jen jasně vědět, o jaké politické střetnutí jde.

Jde o střetnutí Nových pořádků s polistopadovou demokracií. Teď, ve středu 15. 6. ve 12.00 hod. pořád ještě není rozhodnuto. A záleží na tom, kam se postavíte.

Máte možnost přidat se i k výzvě Klubu na obranu demokracie „Braňme společně demokracii proti Babišovým Novým pořádkům“. Text výzvy najdete zde, podepsat ji můžete zde.

Další články Bohumila Doležala si můžete přečíst v jeho internetovém politickém zápisníku Události.